Miroslav Kalousek je nepřehlédnutelnou osobností politické scény. Bývalý ministr financí a předseda poslanců TOP 09 v úterý složil poslanecký mandát.

Už loni v létě Kalousek oznámil, že v letošních parlamentních volbách nebude kandidovat do sněmovny, v pořadu Otázky Václava Moravce v červenci také řekl, že chce jednat s dalšími stranami o vytvoření předvolebního bloku. "V příštích volbách do Poslanecké sněmovny nemám žádné politické ambice. Mám obrovskou ambici, aby se tady vytvořil jasný projekt, který může uspět ve volbách, který tady může změnit situaci," uvedl. TOP 09 se nakonec v říjnu na spolupráci dohodla s ODS a lidovci.

Miroslav Kalousek

Lídr TOP 09 se narodil 17. prosince 1960 v Táboře. Je absolventem Vysoké školy chemicko-technologické. 

Dosavadní funkce: poslanec (od října 2017; poprvé byl zvolen v roce 1998; do roku 2009 za KDU-ČSL, poté za TOP 09), předseda poslaneckého klubu TOP 09 (od října 2017).

Od února 2012 je rozvedený, má dvě děti.

 

V poslední době byl skvělý řečník Kalousek, který neváhá použít i ostřejší výrazy, znám především jako jeden z vůdčích hlasů opozice. Ostré názorové střety měl ve sněmovně zejména se šéfem hnutí ANO a současným premiérem Andrejem Babišem. Střety občas přecházejí až v osobní útoky, jimiž se zabývala i justice. Soud v září - zatím nepravomocně - rozhodl, že Babiš se má omluvit za svůj výrok, že Kalousek rozkrádal ministerstvo obrany a "zabil lidi cez padáky".

Babiš narážel na Kalouskovo působení ve funkci náměstka ministra obrany, za které bývá politickými oponenty často kritizován. Kalouskovi byla připisována odpovědnost za několik kontroverzních zakázek, vyšetřování kauz ani stížností na jeho počínání v resortu ale žádná pochybení neprokázalo. Svůj vliv na ministerstvu si Kalousek podle kritiků zachoval i poté, kdy úřad opustil, z čehož údajně profitoval jeho přítel zbrojař Richard Háva a firma Omnipol.

Kritika Kalouskova působení jako ministra obrany byla příčinou sporu i v někdejší čtyřkoalici, kterou v roce 1998 vytvořily KDU-ČSL, Unie svobody, Demokratická unie (DEU) a Občanská demokratická aliance (ODA) s cílem zabránit ústavní většině největších politických stran, tedy ODS a ČSSD, měnit ústavu. V březnu 2001 tehdejší lídr čtyřkoalice a první místopředseda lidovců Cyril Svoboda rezignoval, protože nesouhlasil se složením stínové vlády, mimo jiné zpochybnil Kalouskovu nominaci do ní. I Kalousek poté rezignoval na některé funkce.

Působení na ministerstvu obrany nebylo jedinou kauzou kolem Kalouska, třeba v březnu rezignoval na šéfa rozpočtového výboru sněmovny, a to kvůli bytu své tehdejší manželky. Kalouskova žena získala byt na pražském Veleslavíně výměnou za směnku v hodnotě 6,5 milionu korun, kterou v její prospěch vystavil v roce 1999 její bratr Lubomír Kašák (toho v roce 2002 zavraždil zřejmě jeho společník Zdeněk Němec, po činu se zastřelil). V souvislosti s bytem se objevilo nepotvrzené podezření na krácení daně.

Kalousek byl také kritizován za to, že v srpnu 2010 jmenoval svým náměstkem na ministerstvu financí exministra obrany Martina Bartáka, později stíhaného v souvislosti s armádními zakázkami (Barták nakonec z úřadu odešel). Jako ministr financí se Kalousek výrazně angažoval například i v kauzách ministra obrany Alexandra Vondry (ODS) a státní zakázky pro Promopro nebo obvinění bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové (TOP 09) kvůli nákupu letadel CASA.

Po volbách v roce 2013 kandidoval na místopředsedu sněmovny, nebyl ale zvolen, poté byl předsedou klubu TOP 09 a STAN. Na stranickém sněmu v listopadu 2015 byl Kalousek zvolen novým předsedou TOP 09, v čele strany nahradil Karla Schwarzenberga. Po parlamentních volbách v říjnu 2017 řekl, že již nebude funkci předsedy obhajovat, a na stranickém sněmu, který se konal v listopadu 2017, Kalouska v čele TOP 09 vystřídal europoslanec Jiří Pospíšil. Toho v čele strany v listopadu 2019 nahradila Markéta Pekarová Adamová.

Do roku 1990 pracoval v podniku Mitas Praha; státním úředníkem se stal v únoru 1990, kdy nastoupil do odborného útvaru místopředsedy vlády; od července 1992 působil v Úřadu vlády ČSFR jako ředitel odboru poradců místopředsedy vlády; od ledna 1993 do ledna 1998 byl ekonomickým náměstkem ministra obrany (MO); v letech 2002 až 2005 předsedou rozpočtového výboru sněmovny; od ledna 2007 do května 2009 byl ministrem financí ve vládě Mirka Topolánka (ODS), stejnou funkci zastával v kabinetu Petra Nečase (ODS) od července 2010 do července 2013.

V letech 1984 až 2009 byl členem strany lidové; od května 1999 do dubna 2001 byl jejím místopředsedou a od listopadu 2003 do srpna 2006 předsedou; rezignoval poté, co nevyšel plán na účast KDU-ČSL v menšinové vládě s ČSSD podporované komunisty; v červnu 2009 vystoupil z KDU-ČSL a spoluzaložil novou stranu TOP 09; v období listopad 2009 až listopad 2015 byl jejím prvním místopředsedou, poté byl do listopadu 2017 předsedou TOP 09.