Koronavirová krize postavila české školy před nečekaný úkol - zajistit distanční vzdělávání. Ukázalo se, že mezi školami jsou obrovské rozdíly, úroveň výuky se lišila jako den a noc. Zároveň se prokázalo, že nutnost používat digitální technologie zvětšuje už tak obrovský vzdělávací handicap dětí z chudších rodin. Jak si školy vedly? Co fungovalo a co ne? Obstálo metodicky ministerstvo školství? Jaké jsou sociální a ekonomické náklady přerušení "normální" výuky?
A hlavně - máme mít od vzdělávání na dálku očekávání i do budoucna v dobách nekrizových a investovat jako společnost více peněz a úsilí?
O těchto a dalších otázkách diskutovali Daniel Prokop, zakladatel PAQ Research a vedoucí expertní skupiny Aspen Institute CE, Daniel Münich, ředitel think-tanku IDEA při CERGE-EI, ministr školství Robert Plaga, ředitelka ZŠ Neštěmická, Ústí nad Labem Marie Čápová a Ondřej Zapletal, ředitel nadace České spořitelny.
V rámci debaty byly prezentovány také první výsledky výzkumů PAQ Research a IDEA o digitální připravenosti škol, první reakce domácností se školáky na covid a problémy sociálně-ekonomických nerovností v českém systému v mezinárodním srovnání.
Debatu pořádaly Hospodářské noviny s Aspen Institute Central Europe, odehrává se jako součást veřejných debat kolem každoroční konference Kam kráčíš, Česko?, kterou organizuje Aspen Institute Central Europe.
Diskuse se odehrála ve čtvrtek 28. května od 14:00 a moderoval ji komentátor HN Petr Honzejk. Dotazy na učinkující mohli pokládat i čtenáři, jednotlivé otázky jsou k vidění dole pod článkem.
Online rozhovor
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist