Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil stíhání někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Milouše Jakeše, bývalého předsedy vlády Lubomíra Štrougala a exministra vnitra Vratislava Vajnara. Klade jim za vinu zneužití pravomoci, a to v souvislosti s používáním střelných zbraní na československých hranicích. V úterý to sdělil šéf Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jan Lelek.

Dozorující státní zástupce Tomáš Jarolímek doplnil, že stíhání se opírá o nově nalezené archiválie. Všichni tři muži jsou stíháni na svobodě. V případě prokázání viny jim hrozí od dvou do deseti let vězení.

Kriminalisté tvrdí, že kvůli nečinnosti tří funkcionářů bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno. K roku 1976 vztahuje policie počátek trestné činnosti proto, že tehdy vstoupil v platnost Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který každému člověku zaručoval právo svobodně opustit kteroukoliv zemi včetně vlasti.

"Byli si vědomi toho, že na státních hranicích Československé socialistické republiky dochází k používání střelných zbraní ze strany příslušníků Pohraniční stráže proti osobám, které se státní hranice snaží neoprávněně překročit za účelem opustit Československou socialistickou republiku. I přes to ze své pozice vedoucích představitelů Československé socialistické republiky nepřijali žádné opatření, kterým by používání střelných zbraní zabránili," uvedl Lelek.

Jakeš i Štrougal byli členy předsednictva KSČ. Podle kriminalistů měli změnit právní předpisy, které zmíněné použití střelných zbraní umožňovaly. "Předsednictvo ústředního výboru Komunistické strany Československa mělo prokazatelný přímý vliv na členy Vlády Československé socialistické republiky a mohlo jim ukládat pokyny, jaké právní předpisy upravit či přijmout, což i v oblasti ochrany státních hranic opakovaně činilo, nikoli však k zabránění použití střelných zbraní," konstatoval Lelek.

Dále upozornil, že Vajnar měl jakožto federální ministr vnitra ve své kompetenci upravovat nařízeními a rozkazy práva a povinnosti příslušníků Pohraniční stráže, a to včetně oprávnění užít zbraň.

Obvinění je podle státního zástupce Jarolímka výsledkem prověřování trestního oznámení, které před dvěma lety podala Platforma evropské paměti a svědomí. Ta se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů.

"Trestní stíhání bylo zahájeno poté, co byly nalezeny klíčové archivní dokumenty, které prokazují, že obvinění byli informováni o střelbě na hranicích a že přímo dávali pokyny ministrům, jaké právní předpisy mají přijmout," uvedl.

Jarolímek doplnil, že aktuální stíhání má souvislost s trestním řízením vedeným ve Spolkové republice Německo.

"Vytvořili jsme s německými prokurátory společný vyšetřovací tým a inspirovali se jejich případy z devadesátých a nultých let," vysvětlil.

Bavorské úřady vyšetřují někdejší členy Ústředního výboru Komunistické strany Československa a příslušníky komunistické Pohraniční stráže kvůli údajným vraždám čtyř občanů komunistické Německé demokratické republiky, kteří byli v letech 1967 až 1986 na útěku do tehdejšího západního Německa a Rakouska.

Nejdéle byl ve vězení Štěpán

V roce 1990 uložil český soud 2,5 roku vězení bývalému šéfovi městského výboru KSČ v Praze Miroslavu Štěpánovi. Uznal jej vinným ze zneužívání pravomoci veřejného činitele při protirežimní demonstraci v říjnu 1988. Štěpán dal tehdy pokyn použít proti účastníkům vodní děla a granáty se slzným plynem. Po odpykání poloviny trestu byl Štěpán podmínečně propuštěn. Zemřel v březnu 2014.

Nakrátko se za zdi věznice dostal i předlistopadový ministr vnitra František Kincl, jemuž soud v roce 1992 uložil tříletý trest odnětí svobody kvůli nezákonnému zadržování občanů před listopadem 1989. Ke 3,5 a čtyřem letům vězení byli v témže procesu odsouzeni i někdejší šéf kontrarozvědky Karel Vykypěl a Kinclův náměstek Alojz Lorenc, poslední šéf StB. Ten uvěznění v ČR unikl díky slovenskému občanství. Slovenské soudy mu později za týž čin uložily podmíněný trest.

V hledáčku justice byl po roce 1989 také někdejší premiér a ministr vnitra Štrougal. Vždy ale vyšel bez úhony. Až k soudu se v prosinci 2001 dostala žaloba, podle níž Štrougal jako ministr vnitra v roce 1965 neodeslal prokuratuře určitý spis, a tím překazil potrestání skupiny příslušníků StB obviněných z vražd odpůrců režimu na konci 40. let. V červenci 2002 jej soud ale obžaloby zprostil. Později policie Štrougala podezírala ze spáchání trestného činu za to, že jako ministr v letech 1961 až 1965 nezabránil použití vysokého napětí v elektrických zátarasech na západní hranici, v důsledku čehož měl být odpovědný za smrt 43 lidí. Obviněn ale z ničeho nebyl a případ byl v únoru 2006 promlčen a vyšetřování skončilo.

Jediným z bývalých vysokých činitelů KSČ, který byl odsouzen v souvislosti s okupací Československa v roce 1968, byl Karel Hoffmann. V červnu 2003 mu soud vyměřil čtyřletý trest za zneužití pravomoci veřejného činitele. V říjnu téhož roku pak vrchní soud jeho počínání překvalifikoval na sabotáž a trest mu prodloužil o dva roky (na základě amnestie z roku 1990 mu byl trest snížen na čtyři roky). Hoffmann strávil ve vězení necelý měsíc, po 25 dnech byl kvůli zdraví propuštěn na svobodu. Zemřel v únoru 2013.

Obžalobě z vlastizrady související s rokem 1968 čelili i bývalí vysocí komunističtí funkcionáři Jakeš a Jozef Lenárt (zemřel v únoru 2004). V roce 2003 je ale odvolací soud definitivně zprostil viny. Kvůli podezření z vlastizrady bylo původně obviněno dalších deset bývalých komunistických činitelů a představitelů předlistopadových bezpečnostních složek. Jejich trestní stíhání ale bylo postupně zastaveno, jeden z obviněných zemřel.

Před soudem stanul v roce 2001 i předlistopadový federální ministr vnitra Jaromír Obzina, který čelil obžalobě z podílu na akci Asanace zaměřené v 70. letech na šikanování disidentů. Podle obžaloby měl nařídit příslušníkům StB, aby donutili některé signatáře Charty 77 k podání žádosti o vystěhování z Československa. Obzina zemřel v lednu 2003, jeho čtyřem spoluobžalovaným, bývalým vysokým činitelům vnitra, soud vyměřil podmíněné tresty.

Před lety byla zastavena kauza týkající se vyzbrojování někdejších Lidových milicí. V případu figurovali vedle Štrougala a Hoffmanna původně i Jakeš s Lenártem. Obvinění se týkalo i dalších prominentů z doby před listopadem 1989 - bývalého místopředsedy federální vlády Josefa Korčáka a exministra obrany Milána Václavíka. Ten byl již v roce 1996 kvůli zdravotnímu stavu omilostněn.

Stíhání je náhradní téma opozice, myslí si Filip

Předseda KSČM Vojtěch Filip označil stíhání za "náhradní téma, když pravicové opozici chybí něco jiného, čím by oslovila".  Filip uvedl, že se policisté už dříve pokusili o stíhání Jakeše i Štrougala. "Jedno bylo zastaveno, druhé soud odmítl," řekl. Je podle něj na členech někdejší vlády Československé socialistické republiky, aby se s tím vypořádali. Oba mají své advokáty, poznamenal.

Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček kritizoval to, že stíhání přichází až nyní, jeho zahájení dal do souvislosti s 30. výročím sametové revoluce. "Třicet let bylo ticho, teď při velkém výročí náhlé probuzení. Už to jasně naznačuje, že nejde o věc spravedlnosti, ale o politické gesto," napsal na twitteru.

"Škoda, že se tak nestalo již před lety, ale na spravedlnost není nikdy pozdě," uvedl ke stíhání někdejších komunistických představitelů Fiala. Podobně se na twitteru vyjádřil i bývalý předseda opoziční TOP 09 a exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. "I 30 let po pádu komunismu má vypořádání se s minulostí a nalezení spravedlnosti smysl," napsal.