Koncem 90. let se skupina historiků z Ústavu pro soudobé dějiny rozhodla vyzpovídat stovku studentských aktivistů, kteří v listopadu 1989 stávkovali a pomáhali v Československu svrhnout komunistický režim. V rozhovorech se nezaměřili jen na nejviditelnější tváře, ale i na takzvané "dělníky" studentské stávky – ty, kteří jezdili po regionech, malovali plakáty nebo se jen starali o zázemí. Po třech letech práce z toho v roce 1999 vznikla kniha Sto studentských revolucí. Jeden z autorů, historik Miroslav Vaněk, se rozhodl na ni po letech navázat. Rozhovory zopakoval. Vznikl tak unikátní časosběrný dokument, který mapuje proměny bývalých studentů a jejich pohledů na revoluci. Zatímco dříve byli politicky hodně napravo, dnes už se jich podle Vaňka více dotýkají sociální témata.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
