Ve věku 88 let zemřel v pátek chirurg Josef Koutecký, který v 60. letech založil v Československu dětskou onkologii. Za svou šedesátiletou lékařskou praxi zachránil život tisícům dětí. Za svou práci získal mnoho významných ocenění. O úmrtí informovala mluvčí pražské motolské nemocnice Pavlína Danková.

Koutecký se narodil do úřednické rodiny. Po studiu medicíny šel na umístěnku do Nového Bydžova a po půl roce do léčebny v Janských Lázních. Po dvou letech se dostal do Prahy. V praxi se setkával s dětskými pacienty s nádory, kterým lékaři nemohli pomoci. Začal se léčbě věnovat a v roce 1964 položil základy dětské onkologie v Československu.

"Věnoval jsem 60 let založení a institucionalizaci oboru, který v tehdejším Československu neexistoval. Uvědomil jsem si, že jsem nebyl oceněn za vědeckou práci, ale za nápad. Za nápad vytvořit z ničeho bez tradice něco nového a pak už ´jen´ nápad realizovat," uvedl před čtyřmi lety na přednášce profesor Koutecký.

V jenom z rozhovorů řekl, že v roce 1974 se podařilo vytvořit samostatné oddělení. V této stanici dětské onkologie s 18 lůžky pracoval sám se dvěma sestrami. Postupně přibyli další doktoři. Tým se pak z pražského Karlova přestěhoval do motolské nemocnice, kde se z oddělení v 80. letech stala Klinika dětské onkologie. Zatímco na počátku přežívala tři procenta dětí s nádorovým onemocněním, dnes je to přes 80 procent.

Podle profesora Kouteckého medicína mění svůj charakter a stává se stále víc biotechnologií. Lékaři pak podle něho často zapomínají na to, že pacient je nejen hmota, ale má i duši. Chybívá empatie, slovo a dotyk. "V mém medicínském mládí se o etice a lékařské mravnosti téměř nemluvilo a nepsalo. Byla to jakási samozřejmost, kterou lékaři přebírali od svých učitelů," řekl profesor. Podle něj jednička ze zkoušky z etiky nezaručí, že doktor bude postupovat eticky a morálně. Vést mohou jedině příklady. "Lékař, který nesoucítí s pacientem, nemůže být dobrým lékařem," podotkl Koutecký.

Po roce 1989 byl po čtyři funkční období děkanem 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zastával také funkci univerzitního prorektora. V roce 1996 dostal od prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy II. stupně. V roce 2010 obdržel hlavní Národní cenu projektu Česká hlava za celoživotní dílo a výzkum v oboru dětské onkologie a před pěti lety převzal Cenu J. E. Purkyně.

Po celou dobu se podle svých slov Koutecký zabýval fenoménem života a smrti. Život a jeho jedinečnost považoval za zázrak. "Je závratné, že v určitém stadiu vznikne jediná buňka, z jejíhož potomstva vznikne mozek. Z jedné jediné buňky. Děje se tak, jako by to byla nejjednodušší věc na světě - aparát na myšlení, představy a snění. Díky jediné buňce dokážeme číst, psát, pohybovat se, hovořit, milovat, vnímat krásu," řekl profesor Koutecký.

Právě krása a umění ho zajímaly stejně jako medicína. "Mezi vědou a uměním není zásadní rozdíl. Liší se jen metodami. Věda vysvětluje totéž, co umění zpodobuje. Společně otevírají cestu k hodnotnému životu," řekl. Dodal, že věda stejně jako umění vyžadují úsilí, zaujatost, odpovědnost, intelekt a fantazii.

Podle věhlasného onkologa umění umožňuje dostat se do světů jiných lidí. "Místo našeho jediného světa ho díky umění vidíme zmnohonásobený. Kolik je originálních umělců, tolik máme k dispozici světů," řekl profesor Koutecký.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist