Evropské volby: Vyhrálo hnutí ANO, průzkumy mu ale věštily víc. Největším překvapením je propad ČSSD, strana se do parlamentu nedostala

Dobrý den, začíná on-line reportáž o volbách do Evropského parlamentu.

První výsledky včera obdrželi statistici už ve 14:24, poslední pak ve 20:14.

V Praze se tentokrát účast mnohde pohybovala nad 30 procenty, někde však byla poloviční. V některých dalších krajích podle předběžných odhadů překročí 20 procent. Zájem se ale mezi jednotlivými okrsky značně lišil.

Na webu Mirošovic byl v sobotu odpoledne krátce zveřejněný výsledek eurovoleb v této středočeské obci. Výsledky hlasování o Evropském parlamentu lze přitom v celé EU, tedy i v České republice, zveřejňovat až v neděli před půlnocí, kdy už odhlasují voliči ve všech členských státech. Podle kraje šlo o chybu volební komise. Výsledky z webu po upozornění krajského úřadu zmizely, řekla vedoucí oddělení správních agend Středočeského kraje Eva Jůzová. "Všichni byli proškolení, že se to může udělat až zítra (v neděli) po 23. hodině, až se uzavře poslední volební místnost v Itálii. Řešili jsme to s panem starostou, výsledky už jsou sundané," řekla Jůzová.

Podle slovenských médií a podle šéfa jedné z parlamentních stran vyhrála koalice proevropských neparlamentních stran Progresivní Slovensko / Spolu před nejsilnější vládní stranou Směr - sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica a protiunijní krajně pravicovou stranou Kotleba - Lidová strana Naše Slovensko.

V Německu je favoritem hlasování konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, která ale podle všeho stejně jako koaliční sociální demokracie (SPD) znatelně oslabí. Skutečným vítězem by se tak mohli stát opoziční Zelení. Na pokračování vlády velké koalice by podle většiny odborníků hlasování ale ani tak zásadní vliv mít nemělo. 

Ve Španělsku lidé kromě europoslanců volí i své zástupce do místní a regionální samosprávy. Země by mohla být vedle Portugalska jedinou unijní zemí, kde eurovolby vyhrají socialisté.

Odhad výsledků českých eurovoleb podle serveru Politico:

V Německu eurovolby podle prvních odhadů veřejnoprávní televize ARD vyhrála konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové s 28 procenty hlasů. Druzí jsou Zelení s 22 procenty a třetí sociální demokracie (SPD) s 15,5 procenta. Pokud se odhady potvrdí, půjde pro vládní strany CDU/CSU a SPD o jejich nejhorší výsledek v evropských volbách, pro Zelené naopak o jasně nejlepší.

Do Evropského parlamentu směřují znovu zástupci protestní a k unii velmi kritické Alternativy pro Německo (AfD), která podle odhadů získala 10,5 procenta hlasů, a také dvojice dalších opozičních stran - Levice a svobodných demokratů (FDP). Obě si přišly na 5,5 procenta.

Do evropské frakce ALDE vstoupily hnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona En Marche! a rumunská strana USR. Informoval o tom redaktor serveru Politico.eu Florian Eder.

Řecká opoziční konzervativní Nová demokracie podle odhadů v eurovolbách porazila vládní levicovou formaci Syriza. Pohoršili si také vládní konzervativci na Kypru, kteří možná skončí druzí za levicovou Pokrokovou stranou pracujícího lidu (AKEL).

Řecká Nová demokracie podle průzkumů bude mít 32 až 36 procent hlasů, což by znamenalo výrazné posílení oproti roku 2014, kdy konzervativci získali 22,7 procenta hlasů. Formaci Syriza sondáže přiřkly 25 až 29 procent hlasů, což je obdobný výsledek jako před pěti lety (26,58 procenta). Syriza je v Řecku u moci od roku 2015 a zemi letos čekají parlamentní volby, proto je výsledek eurovoleb vnímán jako test.

Na Kypru, kde se volební místnosti uzavřely v 17:00 SELČ, tedy o hodinu dříve než v Řecku, hovoří odhady institutu PIK o výrazné ztrátě konzervativní vládní strany Demokratické shromáždění (DISY) prezidenta Nikose Anastasiadise. Získat by mohla 28 až 32 procent hlasů, takže by se mohla propadnout až za levicovou Pokrokovou stranu pracujícího lidu (AKEL), které sondáž slibuje 26 až 30 procent hlasů. Pro srovnání, v roce 2014 DISY získalo 37,75 procenta hlasů a AKEL necelých 27 procent.

Rakouská lidová strana (ÖVP) kancléře Sebastiana Kurze je nehledě na vládní krizi v alpské republice jasným vítězem voleb do Evropského parlamentu. Vyplývá to z odhadů, které lidovcům připisují 34,5 procenta hlasů. Na druhém místě skončili opoziční sociální demokraté (SPÖ) a na třetím dosud vládní pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ).

Tradičně vysoká byla volební účast na Maltě, kde v sobotu podle volební komise hlasovalo 72,6 procenta voličů. Před pěti lety to bylo 78,8 procenta.

Zatímco ve Vlámsku v dnešních volbách posílila krajně pravicová strana Vlámský zájem (VB), ve Valonsku a v Bruselu vedou socialisté. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na částečné výsledky. Belgičané dnes hlasovali v místních, v parlamentních i v evropských volbách.

Vlámský zájem - politický rival vlámských nacionalistů z Nové vlámské aliance (N-VA) a spojenec Národního sdružení Marine le Penové v Evropském parlamentu - ve Vlámsku podle výsledků z 15 procent volebních místností získal přes 18 procent hlasů. Před pěti lety tuto stranu podpořilo necelých šest procent voličů.

Podle výzkumu bruselské univerzity ULB u volebních místností socialisté vedou ve Valonsku (kolem 27 procent) i v Bruselu (asi 19 procent).

Zvítězí-li ve Vlámsku pravice a ve zbylých dvou regionech levice, zformování většinové vlády v parlamentu o 150 poslancích by mohlo být složité, upozornila agentura AFP.

Bulharské občanské hnutí GERB premiéra Borisova, které se v Evropském parlamentu hlásí k středopravicové Evropské lidové straně (EPP), získalo podle institutu Alpha Research 32,8 procenta hlasů. Takový výsledek by byl o zhruba 2,5 procentního bodu lepší než v roce 2014. Opoziční socialisté za GERB zaostali s rozdílem deseti procentních bodů a na třetím místě s 13,6 procenta hlasů skončilo Hnutí za práva a svobody (DPS), které v zemi zastupuje tureckou menšinu.

Do Evropského parlamentu se podle sondáží s 6,8 procenta hlasů opět dostala také aliance bulharských nacionalistů Jednotní vlastenci a poprvé také nová proevropská Koalice demokratického Bulharska.

V Nizozemsku podle prvních odhadů nečekaně vyhrála volby do Evropského parlamentu levicová Strana práce s 18 procenty hlasů. Uspěla i nová populistická formace Fórum pro demokracii (FvD), která však patrně část hlasů odebrala podobně laděné Straně pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. 

Předvolební průzkumy v Nizozemsku favorizovaly vládní Lidovou stranu pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho, která je však s 15 procenty až druhá. FVD, kterou v roce 2016 založil novinář Thierry Baudet, získala 11 procent. Strana, která se staví proti přistěhovalectví i proti nizozemskému členství v EU, tak v EP zřejmě převezme úlohu Wildersovy formace, jež obdržela pouhá čtyři procenta hlasů a dosavadní čtyři křesla z nizozemských 26 určitě neobhájí.

V Irsku by konzervativní strana premiéra Lea Varadkara by měla získat čtyři z celkových 11 křesel připadajících zemi v EP. Úspěchem skončily volby i pro Stranu zelených, která v minulém období neměla v parlamentních lavicích zastoupení a nyní díky 15 procentům hlasů získá nejméně dva mandáty. Podobnou voličskou podporu si připsaly i strany Fianna Fáil a Sinn Féin.

Irové vybírali 13 europoslanců, dva z nich se však ujmou funkce až po odchodu Británie z Evropské unie.

O extrémním zklamání a neuspokojivých výsledcích hovoří zástupci německých vládních stran - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - v reakci na odhady výsledků evropských voleb. Obě uskupení v nich dosáhla svých dosud nejhorších výsledků. Naproti tomu Zelení, kteří jsou faktickým vítězem hlasování, mluví o senzaci, protestní Alternativa pro Německo (AfD) pak o drastických změnách, které Evropu čekají.

V Maďarsku podle průzkumu společnosti Nézöpont vyhrál vládní Fidesz Viktora Orbána s 56 procenty. Následují dvě strany sociálně demokratického zaměření s 11 a 10 procenty. Čtvrtý je podle průzkumu nacionalistický Jobbik s devíti a páté liberální Momentum se sedmi procenty.

Řídící středisko kosmických letů připomíná dnes večer jednací sál Evropského parlamentu. Byl totiž upraven pro potřeby stovek novinářů, kteří chtějí o výsledcích letošního hlasování v eurovolbách reportovat přímo z bruselského sídla této jediné unijní instituce, o jejímž složení přímo rozhodují občané 28 zemí evropského bloku.

Polsko hlásí rekordní volební účast. V evropských volbách hlasovala bezmála třetina oprávněných voličů, přesněji 32,51 procenta z nich.

Volební účast v Česku byla 20,2 procenta, píše britský deník The Guardian s odvoláním na data poskytnutá Evropským parlamentem. Podobná volební účast byla podle těchto údajů i na Slovensku - 20,1 procenta. Pro připomenutí: před pěti lety přišlo k urnám v tuzemsku 18,2 procenta voličů, na Slovenku dokonce jen 13,05 procenta, nejméně v EU.

Eurovolby ve Francii podle odhadů vyhraje krajně pravicová strana Národní sdružení Marine Le Penové s 24 procenty. Na druhém místě skončilo hnutí prezidenta Emanuela Macrona.

V eurovolbách letos zřejmě hlasovalo více voličů než v roce 2014 a nejvíce za poslední dvě desetiletí. Plyne to z odhadu, který v podvečer na základě předběžných údajů z členských zemí nabídl sám Evropský parlament. Pro 27 států, bez Británie, se odhad blíží 51 procentu. V eurovolbách v roce 2014 hlasovalo 42,16 procenta voličů.

V Británii podle odhadů s náskokem zvítězí euroskeptická Strana pro brexit (24 procent), zatímco konzervativci i labouristé silně ztratili.

Volby do Evropského parlamentu vyhráli ve Śpanělsku vládní socialisté premiéra Pedra Sáncheze, kteří by v unijním zákonodárném sboru mohli mít nově 18 místo současných 14 poslanců. Vyplývá to z odhadů zveřejněných společností GAD3. Nově do europarlamentu vstoupí ultrapravicová strana Vox, bude mít čtyři až pět poslanců.

Konzervativní lidovci, kteří eurovolby před pěti lety vyhráli s 16 mandáty, přijdou podle GAD3 možná až o pět europoslaneckých křesel. Středopraví Ciudadanos si naopak výrazně polepší, místo dvou poslanců získaných v roce 2014 jich budou mít osm.

Ve volbách podle GAD3 uspěli i separatistický katalánský expremiér Carles Puigdemont a místopředseda Puigdemontovy vlády Oriol Junqueras. Puigdemont pobývá od podzimu 2017 v Belgii. Doma mu totiž hrozí zatčení kvůli obvinění ze vzpoury, jíž se podle prokuratury dopustil s dalšími katalánskými politiky uspořádáním ilegálního referenda o nezávislosti Katalánska. Junqueras je kvůli separatismu ve vazbě, takže do lavic Evropského parlamentu neusedne, mandát mu bude zřejmě pozastaven.

Místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek dorazil do volebního štábu. Premiér Andrej Babiš tam zatím není.

Dvě největší evropské politické rodiny v letošních eurovolbách velmi pravděpodobně oslabí a přijdou o dosavadní společnou nadpoloviční většinu v Evropském parlamentu. Evropská lidová strana (EPP) by měla podle prvního odhadu získat 173 mandátů místo dosavadních 221 a i přes oslabení tak zůstat nejsilnější frakcí. Socialisté z S&D by mohli mít 147 nových europoslanců, v posledních eurovolbách dostali 191 mandátů.

Na příchod politických představitelů hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) čekají novináři v salonku a před restaurací U Zlaté konvice na Staroměstském náměstí, kde má strana volební štáb. Do části restaurace, kde se schází členové a příznivci hnutí, nemají přístup. Do štábu před 20:30 dorazil lídr hnutí do evropských voleb Ivan David.

Podle Davida strana počítá s tím, že ve volbách získá dva mandáty. "Tři mandáty bychom považovali za úspěch," řekl. Upozornil také, že jeho hnutí je proevropské. "My jsme jenom skeptici, pokud se jedná o Evropskou unii, protože se domníváme, že Evropská unie pouze zhoršuje vyhlídky na lepší budoucnost," řekl.

"Jelikož si to uvědomuje stále více lidí v západní Evropě a jak je zřejmé i zde, tak samozřejmě výsledky stran, které upozorňují na tato rizika, jsou celkem příznivé," komentoval dosavadní odhady výsledků voleb například ve Francii nebo v Maďarsku. Pokud by se eurovolby konaly za dva roky, byly by podle něj výsledky ještě příznivější. Volby ve Francii vyhrála krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, v Maďarsku získal přes polovinu hlasů Maďarský občanský svaz (Fidesz) premiéra Viktora Orbána.

Jednička ANO do evropských voleb Dita Charanzová dorazila do volebního štábu hnutí. "Něco to říká nám politikům i médiím. Měli bychom lidem umět lépe přiblížit evropská témata," řekla k volební účasti, která se odhaduje na 20 procentech. Sama by si ji přála vyšší.

Politická situace v Česku je v letošních evropských volbách podstatně odlišná než při posledních volbách do Evropského parlamentu před pěti lety, řekl dnes novinářům předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Na politické scéně se podle něj v uplynulém období objevily nové silné strany či hnutí, a pro lidovce by proto bylo dobrým výsledkem obhájit ve volbách jejich tří současné mandáty. Za dobrou zprávu pro Česko označil to, že se letos voleb zúčastnilo zřejmě více občanů než v roce 2014.

Zástupci hnutí ANO před sečtením hlasů věří ve své vítězství ve volbách do Evropského parlamentu. Doufají v to, že získají více mandátů než před pěti lety, kdy dali voliči důvěru jejich čtyřem europoslancům. Na ohlášení výsledků voleb čekají členové hnutí ve volebním štábu na pražském Chodově ve stranické centrále. Premiér a předseda ANO Andrej Babiš zatím nedorazil, podle spolupracovníků je na cestě z Bratislavy, kde odpoledne sledoval neúspěšný boj českých hokejistů o bronzovou medaili s Ruskem.

Eurovolební lídryně KSČM Kateřina Konečná by za úspěch považovala obhájení svého mandátu. Řekla to po příchodu do volebního štábu komunistické strany v centru Prahy. Předseda KSČM Vojtěch Filip už v pátek uvedl, že by byl rád, kdyby strana získala dva nebo tři europoslance. V minulých volbách získali komunisté tři europoslance.

"Mrzelo by mě, kdyby se volební účast pohybovala kolem 20 procent, myslela jsem, že bude větší. Při předvolebních akcích se mi zdálo, že lidé nevnímají evropské volby úplně negativně," řekla Konečná.

Europoslankyni nepřekvapilo, že krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové vyhrálo volby do EP ve Francii, kde porazilo proevropskou stranu prezidenta Emmanuela Macrona. "Myslím, že proti Macronovi může zvítězit kdokoliv, kdo postaví dobře kampaň. To, co dělá on, je jedna chyba za druhou. Očekávala jsem, že nemůže zvítězit. Poslední měsíce ukazují na jeho absolutní neschopnost," konstatovala.

Kdyby evropské volby v Česku dopadly podle zveřejněného dohadu serveru Politico, byla by to pro Piráty podle lídra jejich kandidátky Marcela Kolaji pozitivní zpráva. Piráti podle odhadu získaly 15,4 procenta hlasů a čtyři mandáty. "Tento odhad by znamenal, že jsme posílili od sněmovních voleb a že jsme skutečně nejsilnější opoziční stranou," řekl Kolaja.

Naopak v případě hnutí SPD Kolaja doufá, že se odhad mýlí. Podle serveru Politico by SPD měla skončit čtvrtá. "Vyzývali jsme voliče, aby šli volit, aby Evropu nerozbili nacionalisté, což jsme chápali jako riziko. Doufám, že v tomto bodě se odhad bude mýlit a že nacionalisté budou mít menší zisk," řekl Kolaja.

Lídr europarlamentní frakce ALDE Guy Verhofstadt naznačil, že zřejmě dál počítá s pokračováním účastí českého hnutí ANO v této politické skupině.

"Jsou našimi členy," reagoval Verhofstadt stručně v kuloárech na otázky českých novinářů ohledně další účasti politického uskupení premiéra Andreje Babiše ve frakci, jejíž součástí by se nově mělo stát například hnutí Obroda francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, a která jasně podporuje prohlubování evropské integrace.

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní zhruba za hodinu oficiální výsledky voleb v Česku. O výsledcích budeme informovat v on-line reportáži.

Pokud by sociální demokraté v evropských volbách neuspěli a nezískali žádný mandát, na podobu vedení strany to nebude mít vliv. Výsledky eurovoleb by neměly destabilizovat ani vládní koalici a českou politickou scénu. Novinářům to dnes večer řekl šéf vládní ČSSD Jan Hamáček. Za volební úspěch své strany by považoval překonání hranice pěti procent hlasů, která je potřeba pro vstup do Evropského parlamentu.

"Vedení strany bylo zvoleno relativně nedávno. Dostali jsme jasný mandát dovést sociální demokracii ke krajským volbám. Pokud chceme vyhodnocovat působení ve vládě nebo aktivitu vedení, první reálnou zkouškou budou krajské volby," uvedl Hamáček. Nemyslí si, že by strana znovu svolávala sjezd a volila vedení a že by volební výsledky destabilizovaly českou politickou scénu. "Počty ve Sněmovně se nemění," podotkl Hamáček.

Podle něj nízká volební účast a větší podíl voličů z velkých měst levici nenahrávají. "Je to pro sociální demokracii spíš negativní zpráva. Hranicí úspěchu je samozřejmě pět procent hlasů pro vstup do Evropského parlamentu, tam se asi budou lámat naděje sociální demokracie," řekl šéf strany. Stejně se vyjádřili i místopředsedkyně ČSSD a ministryně práce Jana Maláčová a místopředseda strany Michal Šmarda.

Andrej Babiš dorazil do štábu ANO, u pirátů se už všichni šikují u tabule, kde budou promítat výsledky.

Rozdělení mandátů stranám (volební účast 28,72 %):
ANO: 6
ODS: 4
Piráti: 3
STAN+TOP: 3
SPD: 2
KDU-ČSL: 2
KSČM: 1

Sociální demokraté obdrželi 93 664 hlasů (3,95 procenta). To jim nestačilo ani k jednomu europoslanci.

Evropské volby na Slovensku vyhrála podle oficiálních výsledků Koalice proevropských neparlamentních stran Progresivní Slovensko (PS) a Spolu. Na druhém místě skončila nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica, která ale utrpěla ztráty. Třetí nejúspěšnějším subjektem se stala protiunijní krajně pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko.

Seznam zvolených poslanců Evropského parlamentu za ČR (řazeno dle volebního výsledku, v rámci stran abecedně):

ANO 2011 - Martina Dlabajová, Martin Hlaváček, Dita Charanzová, Ondřej Knotek, Ondřej Kovařík, Radka Maxová

ODS - Evžen Tošenovský, Alexander Vondra, Veronika Vrecionová, Jan Zahradil

Česká pirátská strana - Markéta Gregorová, Marcel Kolaja, Mikuláš Peksa, 

STAN s TOP 09 - Luděk Niedermayer, Stanislav Polčák, Jiří Pospíšil

SPD - Hynek Blaško, Ivan David

KDU-ČSL - Michaela Šojdrová, Tomáš Zdechovský

KSČM - Kateřina Konečná

"Je to tvrdá rána. Nedokázali jsme zaujmout voliče správným tématem, neprobudili jsme sílu sociální demokracie. Na kandidátce jsme měli řadu zkušených politiků i mladých lidí, nyní je důležité, aby to nevzdali. Náš restart musí být jistější a silnější, nyní se zaměříme na krajské volby, které jsou klíčové," prohlásil předseda ČSSD Jan Hamáček. Odstupovat nehodlá.

V italských volbách do EP vyhrála patrně protiimigrační Liga vicepremiéra Mattea Salviniho. První průzkumy jí přisuzují 26 až 31 procent hlasů. Druhé místo podle průzkumů získala levicová Demokratická strana, jež má mezi 20,5 až 25 procent hlasů. Koaličnímu partneru Ligy, protestnímu Hnutí pěti hvězd, průzkumy přisuzují 18,5 až 23 procent hlasů.

Politické subjekty, které ve volbách do Evropského parlamentu získaly hlasy alespoň jednoho procenta voličů, dostanou od státu na úhradu volebních nákladů 30 korun za každý hlas. Vítězné ANO získalo 15 milionů korun, podobně znějící satirická strana ANO, vytrollíme europarlament více než milion korun.

Do Evropského parlamentu nepronikl se svým novým politickým uskupením Hlas ani známý dosavadní europoslanec Pavel Telička, který v minulých volbách kandidoval za hnutí ANO. Jeho politický subjekt získal jen necelá tři procenta hlasů. Neuspěl ani europoslanec Jaromír Štětina, který byl před pěti lety na kandidátce TOP 09, ale nyní vytvořil nový subjekt - Evropa společně (ESO), který získal 0,53 procenta.

Eurovolby v Británii by mohly být prvními zdejšími volbami na celostátní úrovni, v nichž obě hlavní britské politické strany skončí až za prvními dvěma příčkami. Stanice BBC po ohlášení výsledků z prvních obvodů předpovídá, že zvítězí Strana pro brexit europoslance Nigela Farage a že druzí budou prounijní Liberální demokraté. Až za nimi by skončila opoziční Labouristická strana a vládní konzervativci.

Řecká opoziční konzervativní Nová demokracie podle odhadů ve volbách do Evropského parlamentu porazila vládní levicovou formaci SYRIZA, jejíž lídr a premiér Alexis Tsipras v reakci na porážku oznámil vypsání předčasných parlamentních voleb. 

Řecká Nová demokracie podle průzkumů bude mít 32 až 36 procent hlasů, což by znamenalo výrazné posílení oproti roku 2014, kdy konzervativci získali 22,7 procenta hlasů. Formaci SYRIZA sondáže přiřkly 25 až 29 procent hlasů, což je obdobný výsledek jako před pěti lety (26,58 procent).

Volební účast byla vysoká, v Německu se oproti roku 2014 zvýšila ze 48 procent rovnou na 61.

ODS obhájila pozici nejsilnější opoziční strany, reagoval na druhé místo ve víkendových Evropských volbách a zisk čtyř mandátů lídr občanských demokratů Jan Zahradil v rozjásaném volebním štábu. Podle předsedy Petra Fialy dali voliči najevo nesouhlas s premiérem Andrejem Babišem (ANO). "Země má naději na změnu," uvedl při vyhlášení výsledků. ODS podle něj splnila svoje předsevzetí a dalším cílem je pro ni vítězství ve sněmovních volbách.

"Gratuluji i vítězi voleb, ale doufám, že to bylo naposledy," konstatoval Fiala a poděkoval voličům.

"Nalilo nám to více krve do žil a budeme ještě usilovněji pracovat na tom, abychom uspěli i v dalších volbách v ČR a abychom iniciovali skutečnou reformu EU," uvedl Zahradil. Výsledek je podle něj významný jak pro vnitropolitickou situaci v Česku, tak pro budoucnost Evropské unie. Ukazuje se podle něj, že ODS představuje životaschopnou alternativu vládě, zejména Babišovi a hnutí ANO. "I alternativu těm dvěma krajním extrémům, které dnes zápasí o budoucí podobu evropské integrace, těm, kteří chtějí vystoupit z EU nebo ji chtějí rozpustit, i alternativu vůči těm, kteří chtějí pokračovat za každou cenu v bezuzdné integraci," uvedl.

Luděk Niedermayer (TOP 09) - 67 430
Dita Charanzová (ANO) - 53 924
Jan Zahradil (ODS) - 51 381
Hynek Blaško (SPD) - 47 505

Spojenci pro Evropu - 21 %
ODS - 19 %
Piráti - 19 %
ANO - 13 %
SPD - 6 %

Volební účast byla 38,31 procenta.

Piráti za několik hodin odlétají do Bruselu vyjednat o tom, do jaké frakce vstoupí. Řekl to lídr jejich kandidátky Marcel Kolaja. Například na pondělí má naplánovanou schůzku s evropskými zástupci zelených.

Podle některých politologů můžou volby do EP naznačovat i jisté posuny na české politické scéně. Pokud by Češi volili stejně i do domácího parlamentu, mělo by ANO v přepočtu ve sněmovně 56 poslanců a většinu by nezískalo ani s pomocí KSČM a SPD. Dosavadní opozice (Piráti, ODS, STAN/TOP 09 a KDU-ČSL) by měla většinových 110 mandátů.

Podle neziskové organizace Fórum 50 % vzrostl v Evropském parlamentu počet žen, které budou reprezentovat ČR. Tu v ní bude nově zastupovat celkem sedm europoslankyň, oproti dosavadním pěti. V jednadvacetičlenné české delegaci tak činí podíl žen přesně jednu třetinu, uvádí analýza Fóra 50 %. Nejvíce europoslankyň bylo zvoleno za hnutí ANO (Dita Charanzová, Martina Dlabajová, Radka Maxová), následují čtyři strany, které mají po jedné europoslankyni: ODS (Veronika Vrecionová), piráti (Markéta Gregorová), KDU-ČSL (Michaela Šojdrová) a KSČM (Kateřina Konečná).

"ODS nakonec o půl procenta uspěla lépe a mají o mandát více. My ale do Evropského parlamentu vysíláme kvalitní tým s kvalitním programem. A věřím, že se nám podaří propojit evropskou politiku s politikou domácí," řekl o výsledcích předseda pirátů Ivan Bartoš.

“Pirátská strana se ziskem těchto tří mandátů dostala na další metu politiky. Náš cíl v kampani byl o trochu ambicioznější, hovořilo se o potenciálu pirátů dosáhnout dvaceti procent. Toho jsme nedosáhli. Ale výsledek je to stejně dobrý. Po volbách do poslanecké sněmovny se nám podařilo vyrůst,” hodnotí Bartoš výsledek voleb. Nemyslí si, že by strana někde chybovala. Podle něj se jim však nepodařilo dostat k volbám právě voliče pirátů.

Vítězem letošních voleb do EP se podle předběžných výsledků stala Evropská lidová strana (EPP). Měla by získat 178 z celkem 751 křesel.

Druzí socialisté (S&D) by měli získat 152 mandátu a třetí, liberální frakce ALDE 108.

Co se týče frakcí, Česko přispěje 6 místy Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu + Renaissance + USR PLUS (ALDE), pěti Evropské lidové straně (ELS), čtyřmi Evropským konzervativcům a reformistům (ECR), dvěma skupině Evropa národů a svobody (ENS) a jedním konfederaci Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice (GUE/NGL).

Neúspěch koaliční ČSSD nebude mít podle Andreje Babiše vliv na vládu, nevidí žádnou souvislost mezi výsledky a koaliční spoluprací. S ČSSD hodlá Babiš také vyjednávat o nominaci českého zástupce v Evropské komisi, kandidátkou ANO je nynější eurokomisařka Věra Jourová. "Pokud bude mít ČSSD jiného kandidáta, budeme o tom vést debatu. Ale ještě to není na stole," řekl Babiš. Přál by si, aby Česko získalo v příští komisi silnější portfolio, než je nynější oblast spravedlnosti, ochrany spotřebitele a rovných příležitosti mužů a žen. "My bychom chtěli jiné portfolio, například vnitřní trh," řekl Babiš. Dodal, že tuto oblast považuje za nejdůležitější pro Česko.

Předseda KDU-ČSL Marek Výborný označil zisk dvou mandátů v europarlamentu za úspěch. "Ten výsledek, který činí 171 723 hlasů, je pro nás úspěchem, protože když porovnáme výsledek z voleb před pěti lety v roce 2014, (tehdy) jsme získali o 21 000 hlasů méně," řekl Výborný. Neúspěšný lídr kandidátky Pavel Svoboda podle Výborného zůstane nadále výraznou tváří lidovců.

Výsledek ČSSD, kterou volilo pouze 3,95 procenta lidí, podle politologů ukazuje na to, že strana má obrovský problém. "Co volby, to porážka," řekl Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity. Nemyslí si však, že by to mělo nějaký vliv na současnou vládní koalici ANO a ČSSD. "Rozbít kvůli výsledku eurovoleb současnou vládní koalici je nemožné, to by fakticky přiznali, že udělali špatné rozhodnutí, když k ní přistoupili," konstatoval Kopeček.

Podle Daniela Kunštáta z Cevro Institutu současné volby u ČSSD potvrdily, že se strana potýká s malou disciplinovaností voličů a její politická pozice oslabuje. "Sociální demokracie bude mít o čem přemýšlet i ve vztahu k tomu, jakou zvolit strategii v nejbližších letech, aby se udržela v celostátní politice," doplnil Kunštát.

Současně doplnil, že eurovolby v ČR mají podle něj dva vítěze, a to Piráty a ODS, kteří těžili z toho, že mají voliče s větším zájmem o politiku, že je dokážou efektivněji přitáhnout k volbám a že mají takzvaný opoziční bonus. "Evropské volby jsou kolbiště, které supluje celostátní politiku. V těchto volbách mají vždy silnější potřebu jít volit ti, kteří chtějí vyjádřit nespokojenost se současnou vládní koalicí, tedy voliči opoziční stran," uvedl Kunštát a doplnil, že prostřednictvím voleb lidé nyní dávali najevo svou nespokojenost se současnou vládu v Česku.

Končící europoslanec Pavel Telička ocenil, že jeho hnutí Hlas se ve volbách do Evropského parlamentu stalo nejúspěšnější mimoparlamentní stranou. Novinářům dnes řekl, že čekal víc než 2,38 procenta hlasů, výsledek je ale nutné přijmout i vzhledem k tomu, že hnutí vzniklo teprve před třemi měsíci.

"Když se podívám na to, kolik procent má ANO, SPD nebo KSČM, tak musím říct, že se tím Česká republika zařadila do menšiny po boku takových zemí, jako je Itálie nebo Maďarsko. To mě mrzí," uvedl Telička.

V minulých volbách byl do europarlamentu zvolen za ANO, ale s hnutím se rozešel. Odchodu nelituje. "Byl bych jenom šachovou figurkou, se kterou si Andrej Babiš hraje," řekl s odkazem na šéfa hnutí ANO. Do příštích voleb to Telička s hnutím Hlas chce zkusit znovu.

Hlas získal 2,38 procenta a neobdržel žádný mandát. "Měl jsem větší očekávání, ale na to, že jsme nová strana, vznikli jsme před třemi měsíci, ten výsledek musíme vzít. Jsme nejlepší mimoparlamentní stranou," řekl Telička, který dostal přes 17.000 preferenčních hlasů. Své hnutí prezentuje jako silně proevropské, prozápadní a proreformní. Podle něj bylo zlomových posledních deset dní.

Nejvyšší volební účast ve volbách do Evropského parlamentu zaznamenala obec Čilá na Rokycansku, kde přišlo k urnám 90 procent voličů. Naopak nejmenší volební účast byla ve Vřesové na Sokolovsku, kde jich přišlo necelých devět procent. V celém Česku přišlo tentokrát k urnám 28,72 procenta voličů. V Praze přišlo volit 38,31 procenta voličů.

Statistici měli data o hlasování v evropských volbách na serverech od sobotního večera. Byla zašifrovaná a šifrovací klíče byly rozděleny mezi několik lidí. Finální výpočet rozdělení mandátů provedli až v neděli večer, řekl novinářům předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček. Eurovolby vyhrálo hnutí ANO, které získalo asi pětinu hlasů, před ODS, Piráty a koalicí STAN a TOP 09.

"Průběh zpracování byl obdobný jako v jiných volbách. První okrsek přišel poměrně brzy po zavření volebních místností, poslední jsme zpracovávali zhruba ve 20:15," uvedl Rojíček. Okrskové volební komise při všech volbách odevzdávají výsledky na předávacích místech, kterých je zhruba 500. Tam se zkontrolují a odesílají do ústředí v pražských Strašnicích.

Oproti jiným typům voleb je u evropských jiný způsob zveřejnění. Statistici obvykle zveřejňují postupně výsledky jednotlivých okrsků, výsledek se dá proto už v době sčítání odhadovat. Při volbách do Evropského parlamentu museli Češi a další země, které hlasovaly dříve, čekat na voliče těch zemí, kde se hlasovalo v neděli. Až po uzavření posledních volebních místností v celé EU bylo možné zveřejnit výsledky hlasování v tuzemsku.

"Zpracování neproběhlo plně v sobotu po uzavření volebních místností, ale data se pouze uložila na naše databáze. Byla zašifrována, nikdo k nim neměl přístup a šifrovací klíče byly rozděleny mezi několik lidí," řekl Rojíček.

Lídři TOP 09 by podle svých slov rádi viděli na pozici eurokomisařky nadále Věru Jourovou. "Za mě osobně si dovedu představit, že paní Jourová bude v komisi pokračovat. Byť jsem několikrát jasně řekl, že třeba v otázce boje proti dvojí kvalitě potravin se neshodneme. Já jsem byl mnohem razantnější. To je jedna věc, na které se neshodneme, ale jinak za mě funkci eurokomisařky zvládala," řekl Jiří Pospíšil.

"Já pokud jde o paní eurokomisařku Jourovou, tak musím ocenit spolupráci. Ona je z ANO asi to nejlepší, co by tam mohlo jít. Takže bych to přivítal. Na druhou stranu bude to rozhodování vlády. Pro nás je důležité, aby vláda vyslala někoho, kdo tento kredit neztratí. Chtěl bych v tomto paní eurokomisařku ocenit," dodal Pavel Polčák.

Vážení čtenáři, on-line reportáž končí, budeme pokračovat od šesti ráno. Děkujeme za Vaši přízeň.