České volby do Evropského parlamentu, v pořadí čtvrté, v sobotu ve 14:00 skončily. Voliči v nich rozhodli o tom, kteří z více než 800 kandidátů obsadí křesla 21 českých europoslanců.

Účast byla zřejmě vyšší než před pěti lety, kdy hlas odevzdalo 18,2 procenta voličů, naznačují informace od okrskových komisí. Hlasovat přišla podle odhadů pětina až čtvrtina voličů.

Výsledky hlasování se dozví v neděli před půlnocí, až skončí hlasování i v dalších zemích Evropské unie.

Sčítání hlasů začalo ale ihned po uzavření volebních místností. Data z prvních okrsků statistici obdrželi už ve 14:24, uvedli na Twitteru.

V 15:00 byly sečteny hlasy asi v pětině okrsků, o půlhodinu později přibližně v polovině z celkových 14 766 okrsků. Kolem 16:00 sčítali komisaři hlasy ještě zhruba v 2300 okrscích a v 17:22 zbývalo spočítat hlasy v poslední stovce okrsků. Údaje z posledního okrsku převzal statistický úřad ve 20:14.

Sumarizaci výsledků z okrsků provedou statistici kvůli zabezpečení proti případným únikům až v neděli večer. "Sice nám chodí výsledky, ale vlastně je neznáme, jen je v podstatě ukládáme do systému," řekl mluvčí úřadu Jan Cieslar.

Jedním z bezpečnostních prvků je i to, že od sobotního večera jsou odpojené webové prezentace na internetových stránkách ČSÚ i na volebním webu. "Webové stránky budou opět přístupné po ukončení hlasování v celé Evropské unii a zveřejnění volebních výsledků," sdělil úřad.

V Praze se tentokrát účast mnohde pohybovala nad 30 procenty, někde však byla sotva poloviční. V některých dalších krajích podle předběžných odhadů překročí 20 procent. Zájem se ale mezi jednotlivými okrsky značně lišil.

Velké rozdíly mezi okrsky byly například na Vysočině. Zatímco v Sulkovci na Žďársku byla účast hodinu před uzavřením volební místnosti kolem pěti procent, v Ubušínku na Žďársku dorazila polovina zapsaných voličů.

Silně nadprůměrný zájem o volby do Evropského parlamentu letos zaznamenali v Holubicích na Brněnsku. Účasti, která se blížila 55 procentům, napomohlo souběžně konané místní referendum.

Vítězství v evropských volbách by podle předvolebních průzkumů společností Median, Kantar CZ a STEM/MARK mělo obhájit vládní hnutí ANO před piráty a ODS. Europoslance by měly mít také koalice starostů s TOP 09, SPD, ČSSD a KSČM. Očekává se, že při nižší účasti zisk ANO zůstane za očekáváním a že ani sociální demokraté a komunisté svá křesla v plné míře neobhájí. Posílit by měli naopak piráti a občanští demokraté.

ANO podle volebních modelů společnosti Median mohlo v závislosti na účasti získat 22 až 25 procent hlasů, piráti kolem 14 procent, podobně jako ODS. Koalice STAN s TOP 09 a zelenými mohla pomýšlet na devět až 11 procent hlasů, hnutí SPD na devět až deset procent, KDU-ČSL na sedm až devět procent. Komunistům a sociálním demokratům model přiřkl zisk pěti až šesti procent.

Společnosti Kantar CZ a STEM/MARK zjišťovaly volební potenciál stran. Určitou šanci měla podle průzkumů STEM/MARK díky svým výrazným lídrům Jaromíru Štětinovi a Pavlu Teličkovi také nově vzniklá hnutí Evropa společně a Hlas.

V minulých eurovolbách v roce 2014 získaly ANO (16,13 procenta), TOP 09 se STAN (15,95 procenta) a ČSSD (14,17 procenta) po čtyřech europoslancích, KSČM (10,98 procenta) a KDU-ČSL (9,95 procenta) po třech europoslancích, ODS (7,67 procenta) dva a svobodní (5,24 procenta) jednoho. Piráti s 4,78 procenta skončili těsně pod pětiprocentní hranicí pro vstup do europarlamentu.

Výsledky voleb po pondělním projednání Státní volební komisí získají oficiální podobu v úterý vyhlášením ve Sbírce zákonů. Od středy až do pátku 7. června pak bude možné výsledky hlasování napadnout u Nejvyššího správního soudu.

Předčasné výsledky

Na webu Mirošovic byl v sobotu odpoledne krátce zveřejněný výsledek eurovoleb v této středočeské obci. Výsledky hlasování o Evropském parlamentu lze přitom v celé EU, tedy i v České republice zveřejňovat až v neděli před půlnocí, kdy už odhlasují voliči ve všech členských státech. Podle kraje šlo o chybu volební komise. Výsledky z webu po upozornění krajského úřadu zmizely, řekla vedoucí oddělení správních agend Středočeského kraje Eva Jůzová. Na případ upozornila TV Prima.

"Všichni byli proškolení, že se to může udělat až zítra (v neděli) po 23. hodině, až se uzavře poslední volební místnost v Itálii. Řešili jsme to s panem starostou, výsledky už jsou sundané," řekla Jůzová.

Podle ní jde v kraji o ojedinělý případ. "Členové komise to mají ve všech pokynech a metodikách. Chybu způsobil lidský faktor," dodala vedoucí. Podle ní byli členové volebních komisí proškoleni dostatečně.

Předčasné zveřejnění výsledků voleb může podle ní znamenat problém. "Pokud by někdo podal oznámení, může to být trestný čin maření voleb," řekla Jůzová. Možné postihy ale neuvedla.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Již v nedělních dopoledních hodinách zveřejnila předběžné výsledky voleb i média na Slovensku.

Podle slovenských médií a podle šéfa jedné z parlamentních stran vyhrála koalice proevropských neparlamentních stran Progresivní Slovensko / Spolu před nejsilnější vládní stranou Směr - sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica a protiunijní krajně pravicovou stranou Kotleba - Lidová strana Naše Slovensko.

Pokud se zmíněné pořadí potvrdí, Směr-SD by poprvé po letech nebyl vítězem celostátního hlasování. Ficova strana, která se dlouhodobě potýká s poklesem popularity, od roku 2006 dosud vyhrála všechny parlamentní i evropské volby. Progresivní Slovensko bylo založeno v roce 2017 a jeho někdejší místopředsedkyně Zuzana Čaputová letos v březnu vyhrála přímé prezidentské volby.

Koalice Progresivní Slovensko / Spolu získala podle médií těsně nad 20 procent hlasů, Směr-SD 15,7 procenta a LSNS zhruba 12 procent.

Zástupce v EP by mělo mít také neparlamentní Křesťanskodemokratické hnutí, jakož i opoziční strana Svoboda a Solidarita a protikorupční hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Kolem pětiprocentní hranice, jejíž zdolání je podmínkou pro zisk křesla v EP, se pohybovala neparlamentní Strana maďarské komunity. Podobné výsledky eurovoleb jako média zveřejnil na základě paralelního sčítání hlasů šéf OĽaNO Igor Matovič.

Podle zmíněných údajů ve volbách neuspěly vládní strany Most-Híd a Slovenská národní strana ani opoziční parlamentní strana Jsme rodina - Boris Kollár, která se dříve v tomto roce přidala k evropským nacionalistickým a protiimigračním stranám.

Podle odhadů odevzdalo na Slovensku v eurovolbách svůj hlas okolo 20 procent lidí. V minulých volbách do EP, které se konaly před pěti lety, byla volební účast na Slovensku pouhých 13 procent, tedy nejnižší ze všech států EU.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist