Spotřeba elektřiny v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně klesla o 1,3 procenta na 20,4 terawatthodiny (TWh), zatímco její výroba stoupla o 3,4 procenta na 23,8 TWh. Údaje ve čtvrtek zveřejnil Energetický regulační úřad (ERÚ). Podle něj vzhledem k teplému počasí byla ve sledovaném období nižší i spotřeba zemního plynu. Proti lednu až březnu loňského roku se snížila o 6,2 procenta na 3,1 miliardy metrů krychlových.

Nejvíce elektřiny se tradičně vyrobilo v hnědouhelných elektrárnách (44 procent) a jaderných elektrárnách (32 procent). Na obnovitelné zdroje energie připadlo 11 procent vyrobené elektřiny a na zemní plyn pět procent.

Na meziročním nárůstu výroby elektřiny se podle ERÚ kladně podepsaly zejména větrné elektrárny, které jí mimo jiné i díky spuštění nových zdrojů vyrobily o 35,5 procenta více než v loňském prvním čtvrtletí. Následovaly paroplynové elektrárny s nárůstem o 35 procent. Více vyráběly také malé vodní elektrárny, u kterých meziroční přírůstek činil 2,8 procenta. Velké vodní elektrárny výrobu navýšily o 50,7 procenta.

"U vodních elektráren je nutné trend sledovat v dlouhodobějším horizontu, nicméně pokud srovnáte loňský a letošní březen, velké vodní elektrárny posílily meziročně výrobu dokonce trojnásobně," doplnil ředitel odboru statistického a bezpečnosti dodávek ERÚ Petr Kusý.

 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.
 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.

Průměrná teplota za celé sledované čtvrtletí byla dva stupně Celsia, což bylo o 1,8 stupně nad dlouhodobým teplotním normálem. V důsledku toho se propadla spotřeba zemního plynu, nejvýraznější propad ERÚ přitom zaznamenal v únoru a březnu, kdy se výrazněji oteplilo. Spotřeba plynu přitom klesla ve všech krajích s výjimkou Ústeckého, kde se zvýšila. "V Ústeckém kraji je součástí celkové spotřeby i plynová elektrárna Počerady II, která měla zásadní vliv na zvýšení odběru plynu tohoto kraje," uvedl úřad.

Nejvíce se meziročně snížila spotřeba plynu v Praze a na Vysočině. V Praze nejvíce klesla i spotřeba elektřiny.

Od ledna do března podle úřadu doputovalo do české plynárenské soustavy přes devět miliard metrů krychlových zemního plynu, které doplnilo 34 milionů metrů krychlových z vnitrostátních zdrojů. Do zahraničí se za uvedené období tranzitovalo sedm miliard m3 zemního plynu. Provozní zásoby v tuzemských zásobnících činily na konci prvního čtvrtletí 1,183 miliardy m3.

 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist