Stát plánuje v následujících deseti letech dát na propojování vodárenských soustav 24 miliard korun, řekl v úterý na tiskové konferenci po jednání Národní koalice pro boj se suchem premiér Andrej Babiš (ANO). Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) půjdou peníze nejvíce do Středočeského a Jihočeského kraje.

Na obnovu vodovodů pak dá stát šest miliard korun. Tyto projekty jsou zahrnuty v národním investičním plánu.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) bude možné další peníze čerpat z evropských fondů, dohromady se tak podle něj v Česku v následujícím desetiletí investuje do
řešení vody 50 miliard korun.

"Konkrétně je v plánu například vybudování přivaděče Praha - Kladno nebo posílení kapacity Východočeské vodárenské soustavy Náchod - Hradec Králové. Propojení vodárenských soustav pomůže se zásobováním vodou téměř pro tři miliony lidí," uvedl Toman.

Stát pak také plánuje rozšířit skupinový vodovod Nýrsko - Klatovy další větví do Dobřan nebo propojit vodovody Liberec - Bílý Kostel nad Nisou - Hrádek nad Nisou.

"Pro naši vládu je voda a strategie řešení problémů s vodou to nejdůležitější, co máme na stole, protože bez vody zkrátka není život," řekl Babiš.

Ministerstvo životního prostředí chce do 30. června vypsat novou dotační výzvu pro obce a města na nové vodovody a vodovodní přivaděče, v níž bude 500 milionů korun od Státního fondu životního prostředí. Už teď mohou žádat o peníze na nové zdroje pitné podzemní vody, i v tomto případě je k dispozici půl miliardy korun. Za poslední dva roky ministerstvo uskutečnilo více než 350 rychlých projektů na budování zdrojů pitné vody za 160 milionů korun, pro dalších zhruba 500 má úřad peníze.

"V současné době jsou vyčerpané peníze z národních i evropských zdrojů, které se týkají nových zdrojů vody, jakou jsou vodovody a vodovodní přivaděče. V nejbližší době na toto vypíšeme pro obce výzvu ve výši půl miliardy korun," řekl Brabec.

Současná výzva na zdroje podzemní pitné vody je určena na prohlubování stávajících studní a vrtů. "Dohromady máme v letošním roce z národních zdrojů miliardu korun, kterými můžeme pokrýt stovky obcí, kterým dochází voda nebo mají problém s kvalitou vody z podzemních a nadzemních vod," řekl Brabec.

Za dva roky MŽP zrealizovalo takzvané rychloprojekty pro 350 obcí, především pro obce do jednoho tisíce obyvatel, které zajistily zdroje pitné vody pro takřka 170 000 obyvatel.

V boji proti suchu dále MŽP připravuje ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským projekt pro umělou infiltraci vody, který by měl pomoci přírodě vsakovat vodu do nádrží v obdobích, kdy je vody dost. Letos ministerstvo připravuje dva takové projekty. V příštích šesti až sedmi letech chce investovat zhruba dvě miliardy korun do výzkumu sucha.

Společně s ministerstvem zemědělství připravuje takzvanou suchou novelu vodního zákona, která zahrnuje koncepčnější podporu státu krajům a obcím v boji proti suchu. Vládě by novela měla být předložena do konce května. "Budeme se snažit zákon projednat co nejdříve. Možná požádáme sněmovnu o zrychlené projednávání," uvedl ministr zemědělství Toman.

Jak už dříve uvedlo ministerstvo zemědělství, spolu se státním podnikem Lesy ČR plánuje stát podpořit v následujících třech letech mimo jiné rekonstrukci, obnovu, odbahnění nebo stavbu 1215 rybníků nebo malých vodních nádrží. Ministerstvo na to chce dát půl miliardy korun ročně. Podle něj jde o pokračování stávajících dotačních titulů, ale i nových. Žadatel bude moci dostat od státu na obnovu rybníku 80 procent z rozpočtu, zbytek bude ze soukromých peněz.

Ministerstvo navrhuje také zařadit do hájených území pro stavbu vodních děl nebo pro hospodaření s vodou 49 nových lokalit. Nyní je v tzv. Generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod 65 míst. Jak v úterý řekl náměstek ministra zemědělství Aleš Kendík, nová místa projednal úřad se státními podniky povodí, nemělo by jít o kontroverzní lokality. Seznam ministerstvo zatím nezveřejnilo, chce o něm napřed jednat s ministerstvem životního prostředí a dotčenými obcemi. Podle Kendíka jednání začnou do měsíce.

V hájených územích se nesmí mimo jiné stavět dopravní koridory nebo zařízení pro průmysl a energetiku, která by mohla narušit geologické poměry lokality.

Z nových lokalit by mělo být 26 vyhrazeno pro vodárenské účely a 23 pro hospodaření s vodou, která by se dala využít například na závlahy nebo pro zachování minimálních průtoků v potocích a řekách. "Většina lokalit, které byly při posledním projednávání v roce 2015 vnímány negativně, již do návrhu zařazeny nebyly," uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě. Podle Kendíka by v těchto místech neměly být například cenné oblasti z pohledu životního prostředí nebo by v nich nemělo bydlet mnoho lidí.

V březnu 2016 uvedl ministr životního prostředí Brabec, že stát uvažuje o zařazení 16 nových lokalit do těchto území. O tři měsíce později však ministerstvo zemědělství uvedlo, že do konce mandátu tehdejší vlády s ministrem Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) nové lokality do plánu zavádět nebude.

Stát aktuálně řeší stavbu šesti přehrad - Senomat, Šanova a Kryr ve středních Čechách a na Ústecku, dále pak Nových Heřminov na Bruntálsku, Skaličky na Bečvě a Vlachovic ve Zlínském kraji.

Ministerstvo rovněž uvolní 200 milionů korun na nové dotace pro pěstitele cukrové řepy. Od dalšího programového období Evropské unie plánuje stát dávat peníze také na podporu agrolesnictví, tedy pěstování stromů na zemědělské půdě, které pomáhají proti větrné i vodní erozi. U tohoto programu zatím přesný rozpočet není jasný. Novinářům to řekli ministr zemědělství Toman a jeho náměstek Pavel Sekáč. Nové programové dotační období EU začne od roku 2021.

Peníze budou moci získat pěstitelé cukrové řepy, kteří nahradí chemické postřiky mechanickou likvidací plevele, například plečkováním nebo okopáváním. "Rozrušování půdy pomáhá bránit erozi, ale také zlepšuje zasakování vody a její udržení v krajině," uvedlo MZe v tiskové zprávě.

Podle Sekáče se ČR inspiruje agrolesnickými projekty v Británii, Francii či v Maďarsku, uplatňují se ale také v Africe nebo Asii. A například na Hané některé oblasti kvůli větrné erozi půdy už poušť připomínají, podotkl. Voda, která se vsákne v okolí stromů, je lépe využitá než při běžném způsobu zemědělského hospodaření, dodal Sekáč.

Jak již dříve uvedli experti z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, půda v ČR udrží přibližně pět miliard metrů krychlových vody. Mohla by udržet o skoro 3,5 miliardy více, je ale ničená právě erozí a utužováním.

Podle údajů ministerstva se v ČR ročně ztratí přibližně 21 milionů tun ornice, ve finančním vyjádření by to bylo minimálně 4,3 miliardy korun. Jde o vyjádření ztráty pouze na základě ceny zeminy, nejsou v tom započteny související škody.

Ministerstvo zemědělství v posledních čtyřech letech dalo na opatření proti suchu 29,4 miliardy korun, většinou z peněz Evropské unie. Do budoucna plánuje investovat více peněz do zavlažování.

Podle ministrů je situace se suchem podstatně horší než loni, prognóza srážek podle nich není příznivá.

Stav zemědělského sucha v půdě do jednoho metru se za poslední týden díky dešti zmírnil a pomohl vegetaci, která začínala trpět nedostatkem vody. I přesto vypadá mapa Česka stále nepříznivě. Extrémním suchem, tedy nejhorším stupněm, trpí jen tři procenta území. Na stejné ploše je druhý nejhorší stupeň, tedy výjimečné sucho. Stále jde o střední Moravu, část Moravskoslezského kraje a v menší míře již některé oblasti středních Čech a Poohří. Bez projevů sucha bylo v neděli deset procent území. Deště však pomohly pouze povrchové vrstvě do 40 centimetrů, v hloubce od 40 centimetrů do jednoho metru zůstává situace silně nepříznivá prakticky na celém území. Předpovědní modely dávají v dalších devíti dnech šanci na mírné zlepšení.

Loňský rok byl podle údajů z pražského Klementina nejteplejší od roku 1775, kdy tam začalo soustavné měření teplot.

Průměrná teplota za rok 2018 dosáhla 12,8 stupně, což je o 3,2 stupně více než průměr za roky 1775 a 2014, tedy za více než dvě století.