Česko je pro migranty nejméně přívětivou zemí Evropské unie: loni zde neuspělo devět z deseti žadatelů o azyl. Naopak nejvstřícnějším státem EU je Irsko, které kladně vyřídilo 86 procent žádostí. Ve statistice Eurostatu je zahrnuté i Švýcarsko, jež není členem unie, ale má přesně opačný poměr než Česko – devět z deseti běženců se svou žádostí uspěje. Na nejnovější data o migraci upozornil server iRozhlas.cz.
Čeští úředníci rozhodovali ve 1385 případech, vyhověli jen 155 z nich, celkem tedy ochranu udělili 15 žadatelům na milion obyvatel. V sousedním Rakousku mezitím ve stejném období přijali 2345 utečenců na milion obyvatel, nejvíce v EU.
Do unie míří především občané Sýrie, Iráku a Afghánistánu.
"Tato skladba odpovídá žádostem podaným především v Německu, Řecku, ale také ve Francii," sdělil Radiožurnálu mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. Z pohledu mezinárodní ochrany patří žadatelé z těchto zemí do nejohroženější skupiny. "V Česku však součty osob z těchto tří, na evropské úrovni nejčastějších zdrojových zemí, zaujímaly pouze 7,5 procenta z celkového počtu žadatelů o azyl," dodal.
Vysoký počet odmítnutých žádostí tak ministerstvo odůvodňuje tím, že o ochranu žádá v Česku velké množství lidí z bezpečných zemí, loni šlo například o 418 Ukrajinců, 169 Gruzínců, 154 Kubánců nebo 117 Arménů.
"Nutno podotknout, že mnoho žádostí je podáváno osobami, které na území České republiky vstoupily většinou legálně a nacházejí se zde již dlouhodobě (někdy i několik let) a podáním žádosti o mezinárodní ochranu se snaží legalizovat si pobyt po předcházejícím legálním pobytu, například po vypršení platnosti víza či pobytového oprávnění, nebo při odhalení jejich nelegálního pobytu," řekl mluvčí vnitra.
Krátoška poukázal i na případy, kdy se Česko stávalo prostředkem k cestě do jiného státu v západní Evropě. V minulosti se objevovaly případy lidí, kteří podávali své žádosti v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.
Kvůli tomuto zneužívání byla pro občany Kuby a Arménie zavedena povinnost vlastnit letištní tranzitní víza.
Podle Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) ale není český trend odmítání žádostí o azyl ničím novým. Rozhodování je prý velmi přísné a počet kladných rozhodnutí nízký, jiná skladba žadatelů by navíc neměla být dostatečným vysvětlením propastných rozdílů mezi Českem a jinými zeměmi.
"Když se hlouběji seznámíme s příběhem konkrétního člověka, strávíme víc času rozhovory a studiem materiálů, v řadě případů zjistíme, že rozhodnutí mělo být kladné. Že pro něj v jeho vlasti skutečně nebezpečí existuje. Myslím, že práce ministerstva často není kvalitní," řekla Radiožurnálu Hana Franková, vedoucí právního týmu OPU.
Dodala, že ani úspěch u odvolacího soudu nemusí zajistit kladné vyřízení žádosti. "Soudy jsou schopny takovou věc jenom vrátit ministerstvu a ministerstvo potom může věc znovu zamítnout," upozornila.
Nejvíce běženců směřuje do Německa, kde mají 42procentní šanci na přijetí, do Francie (28 procent) a Itálie (32 procent). Celkem v loňském roce zpracovaly úřady evropských zemí 582 tisíc žádostí, z nichž 217 400 skončilo kladným rozhodnutím.
