Česko je v Evropské unii zemí s nejnižšími příjmovými rozdíly. Příjem pětiny nejbohatších je 3,4krát vyšší než příjem pětiny nejchudších. V osmadvacítce dosahuje rozdíl v průměru pětinásobku. Česká republika je také státem s nejnižší mírou chudoby a sociálního vyloučení, které hrozí zhruba 12 procentům obyvatel. V unii se to týká průměrně 22 procent lidí. Vyplývá to z aktuálních zpráv Evropské komise o situaci v členských státech a z údajů Eurostatu. Obě instituce vycházejí z dat za rok 2017.

Podle zprávy Evropské komise příjmová nerovnost zůstává v Česku nízká a od roku 2005 se příliš nemění. Důvodem jsou spíš nivelizované výdělky než přerozdělování. "Reálný disponibilní příjem domácností se u různých příjmových skupin zvyšoval poměrně vyrovnaně. Nízká nerovnost je způsobena tím, že tržní příjmy před zdaněním a sociálními transfery jsou poměrně rovnoměrně rozděleny," uvedla ve zprávě o Česku Evropská komise.

Česko se v žebříčku o příčku pro stát s nejnižšími příjmovými nerovnostmi dělí se Slovinskem, kde se příjmy pětiny nejbohatších a nejchudších také liší 3,4krát. S 3,5násobným rozdílem následuje Slovensko a Finsko. V Maďarsku, Rakousku či Švédsku se částky liší 4,3krát, ve Francii 4,4krát, v Německu 4,5krát, v Polsku 4,6krát a v Řecku 6,1krát. Nejvyšší rozdíl panuje v Bulharsku, a to více než osminásobný.

Nejmenší nerovnosti dosahuje Česko i v příjmech lidí nad 65 let. Pětina nejchudších seniorů má 2,4krát méně než pětina nejbohatších. Penzisté a penzistky v Česku mají téměř celý svůj příjem z důchodu z veřejného důchodového systému. Ten tak podle odborníků patří k nejsolidárnějším. Ministryně práce Jana Maláčová nyní navrhuje míru solidarity ještě zvýšit.

Stejně jako v Česku jsou na tom i senioři na Slovensku, kde se příjmy pětiny nejbohatších a nejchudších lidí nad 65 let liší 2,4krát. Nejvyšší je rozdíl v seniorských částkách v Portugalsku, dosahuje 5,4násobku. V Řecku je to 4,2násobek, v Rakousku 3,7násobek a v Nizozemsku trojnásobek.

Nízké rozdíly v příjmech přispívají podle expertů na sociální problematiku k soudržnosti a ke klidu ve společnosti. Podle zprávy Evropské komise se v unii snižovala příjmová nerovnost a ubývalo i chudých. Podíl lidí, jimž hrozila chudoba a sociální vyloučení, činil 22,4 procenta. Byl tak nižší než v letech před krizí.

Situace se v různých částech osmadvacítky i u různých skupin obyvatel v jednotlivých státech ale výrazně lišila. Zatímco v Česku chudoba a vyloučení hrozily 12,2 procenta obyvatel, v Bulharsku téměř dvěma pětinám. V Rakousku to bylo 18 procent a na Slovensku 16 procent. V Dánsku se chudoba a vyloučení týkaly skoro pětiny lidí, z přistěhovalců ale téměř dvou pětin.

Podle zprávy Evropské komise má v Česku na chudobu dětí velký vliv vzdělání rodičů. U potomků otců a matek s nízkou kvalifikací patří riziko chudoby v EU k nejvyšším, naopak u dcer a synů vysoce kvalifikovaných rodičů k nejnižším.

Komise poukazuje na to, že podíl chudých a vyloučených je v Česku sice nízký, rozdíly mezi skupinami obyvatel a regiony se ale prohlubují.

Praha a Brno se vzdalují venkovským oblastem, které jsou chudší, je v nich nižší produktivita, méně inovací, větší zadluženost či větší nerovnosti mezi muži a ženami.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist