Senátorský Klub pro liberální demokracii - Senátor 21 připraví text žaloby na prezidenta Miloše Zemana za hrubé porušení ústavy. Na středeční tiskové konferenci při jednání horní komory to řekl předseda klubu Václav Láska. Impulzem k tomuto kroku podle něj byly zásahy prezidenta a zaměstnanců Hradu do justice. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček záměr na Twitteru označil za další nenávistný pokus o zviditelnění v médiích. Nenávistí podle něj rozdělují společnost hlavně ti, kteří se zaklínají liberální demokracií.

Senátní ústavně-právní výbor minulý týden odmítl řešit případnou ústavní žalobu na Miloše Zemana kvůli podezření z ovlivňování soudců hlavou státu. Jednat o tom chtěli zástupci Klubu pro liberální demokracii. Podle předsedy výboru Miroslava Antla (ČSSD) by se s návrhem mohl klub obrátit na organizační výbor horní komory, pokud by získal podpisy 27 senátorů. Návrh žaloby by pak musel schválit Senát jako celek hlasy nejméně tří pětin senátorů.

Senátoři ve středu novinářům řekli, že se chtějí věnovat i Zemanovým dřívějším skutkům, do diskuse s ústavními právníky jich mají vytipovanou zhruba dvacítku. V klubu je šest senátorů z jedenaosmdesátičlenné horní komory.

"Máme za to, že prezident svými činy hrubě ústavu porušuje. Proto jsme se rozhodli, že připravíme text žaloby, ve kterém bychom jednak precizně popsali všechny skutky, o kterých se domníváme, že jimi ústava porušena byla, jednak bychom se dopustili právní argumentace, kterou budeme chtít doložit, že skutky prezidenta ústavu porušují," řekl Láska.

Senátoři chtějí text připravit ve dvou krocích. Nejprve mají v plánu připravit faktické popsání skutků, u nichž shledávají rozpor s ústavou, a představit ho veřejnosti zhruba do dvou týdnů. Následně se pustí do právní argumentace, pro kterou si vyčlenili přibližně další čtyři týdny.

"Chci deklarovat, že rozhodnutí klubu bylo zcela jednoznačné, jednomyslné," poznamenal Láska. "Asi je možné říct, že takovou pověstnou kapkou, kterou džbán přetekl, byla situace kolem ingerence prezidenta a Hradu jako celku do stavu soudcovského," vysvětlil předseda klubu.

"Když už to budeme tvořit, budeme se věnovat všem skutkům i do minula. Máme už teď vytipovanou skoro dvacítku, až je dáme dohromady, zahájíme diskuse s ústavními právníky, které skutky jsou nejrelevantnější pro žalobu. Osobně se domnívám, že skutků bude vyjmenováno a právně odargumentováno vícero, tipuji kolem pěti až deseti," odhadoval Láska.

Vztah Hradu k justici se začal veřejně probírat v uplynulých týdnech, kdy týdeník Respekt napsal, že kancléř Vratislav Mynář opakovaně kontaktoval soudce ve věcech, které se týkají Hradu a prezidenta. Mynář kontakty později potvrdil, nevidí na nich nic špatného. Zeman poté uvedl, že Mynář jednal se soudci z jeho pověření. Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa v rozhovoru pro Deník N uvedl, že mu Hrad dával opakovaně najevo, jak má jeho soud rozhodnout v některých kauzách, údajně mu prezident naznačoval, že by ho výměnou mohl jmenovat do čela Ústavního soudu.

K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Podání žaloby by pak musely schválit ještě nejméně tři pětiny všech poslanců, tedy minimálně 120 členů dolní komory. Žalobu by projednával Ústavní soud.

K ústavní žalobě na hlavu státu Senát přistoupil jednou, a to především kvůli rozsáhlé amnestii, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus před odchodem z funkce v roce 2013. Ústavní soud o ní nerozhodl s odůvodněním, že Klausův prezidentský mandát krátce po podání žaloby uplynul. Pokud by soud žalobě vyhověl, trestem by pro žalovaného mohla být ztráta prezidentského úřadu.