Trestná činnost komunálních a krajských politiků tvoří v celkovém objemu kriminality jen zcela zanedbatelný zlomek - konkrétně 0,03 procenta. Na čtvrteční tiskové konferenci to uvedl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který odmítl, že by státní zástupci a policie přepínali represi vůči voleným funkcionářům územních samosprávných celků. Vyšel přitom z analýzy, kterou zastupitelství zpracovalo na základě požadavku ústavně-právního výboru Sněmovny.

V letech 2013 až 2017 se výkonu funkce komunálních a krajských politiků týkalo 438 případů, a to z celkového počtu 1,3 milionu trestních řízení. Ze zhruba 60 000 zastupitelů, kteří působí v českých obcích, městech a krajích, se tak trestní stíhání dotklo řádově desítek politiků ročně. V nadpoloviční většině případů (56 procent) postihlo starosty, primátory či hejtmany, dále ve 12 procentech zastupitele a v šesti procentech radní.

 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.
 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.

Zeman zdůraznil, že více než tři čtvrtiny z těchto případů začala policie prověřovat na základě podaných trestních oznámení, nikoliv z vlastní iniciativy. "U oznamovatelů se jedná o nespokojené občany, ale samozřejmě jsou to i političtí oponenti, kteří ve volbách nedopadli tak dobře jako v předchozím období," podotkl šéf státních zástupců.

Celkem 84 procent případů skončilo odložením ještě ve fázi prověřování, tedy aniž bylo zahájeno trestní stíhání. "Vysoké procento svědčí o kvalitě přípravného řízení, které dokáže filtrovat nemalé množství případů nezpůsobilých k dalšímu pokračování v mantinelech trestního procesu," tvrdí státní zastupitelství.

Až před soud se v uplynulých pěti letech dostalo 49 případů a pravomocný odsuzující rozsudek padl ve 24 z nich. V 16 případech došlo k úplnému zproštění viny, v 19 k částečnému.

"Tlak na kriminalizaci volených zástupců je značný. Vede k výraznému snížení kvality života, zhoršení rodinných vztahů či společenské dehonestaci," komentoval zjištění zastupitelství předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák (STAN). Podle něj jde o zničené životy. "Tento stav nesvědčí pro odpovědnou práci státního zastupitelství," dodal. Klesá podle něj i zájem kandidovat do veřejných funkcí.

Chce se proto obrátit na ministra spravedlnosti s žádostí o vyšší míru ochrany volených zástupců. "Bylo by na místě zvážit určitou míru odpovědnosti oznamovatele - tedy aby trestní oznámení nebyla podávána jen s cílem zkomplikovat danému člověku život nebo ho politicky poškodit," dodal Polčák.

Státní zastupitelství analýzou reagovalo na podle něj "nepřesné informace ve veřejném prostoru" o přehnané represi volených zástupců samosprávy a o nadměrném počtu trestních stíhání, které údajně většinou stejně končí neúspěchem. Zeman však zároveň připustil, že Česká advokátní komora má vlastní statistiky, které nejsou s analýzou v souladu.

Sněmovna po státních zástupcích chtěla, aby zpracovali přehled k trestnému činu nedbalostního porušení povinnosti při správě cizího majetku, a to jak v obecné rovině, tak se zaměřením na členy volených orgánů územních samosprávných celků. Analýza zjistila, že tohoto trestného činu se týkalo jen 19 případů z 438. Mnohem četnější byly případy úmyslného porušení povinnosti, kterých bylo 214. Častěji policisté prověřovali jen možné zneužití pravomoci úřední osoby.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist