Česká národní banka zpřísňuje podmínky pro poskytování hypoték. Tisíce lidí kvůli tomu nedosáhnou na vlastní bydlení. Zatímco dosud banky při poskytování úvěrů omezoval pouze maximální limit objemu hypotéky k hodnotě pořizované nemovitosti, od října budou muset zohledňovat také výši příjmů a zadlužení konkrétního žadatele.

Podle viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla však toto opatření doposud otupovala přetrvávající nízká míra úrokových sazeb, kterými centrální banka určuje cenu úvěrů a peněz v ekonomice.

"Sazby by měly být výše, ale takové vyjádření ode mě nepřekvapí. Že jsou sazby řady úvěrů stále na úrovni srovnatelné s rokem 2014, nejde s omezováním počtu poskytovaných úvěrů úplně ruku v ruce," řekl Hampl v rozhovoru pro HN, který probíhal krátce před středečním zasedáním bankovní rady, jež rozhodlo o zvýšení hlavní úrokové sazby ČNB o 0,25 procentního bodu na jedno procento.

Hampl, který je jedním ze sedmi členů bankovní rady, se jednání nezúčastnil, ale i tak mohl o měnové politice hovořit jen obecně. Podrobněji o těchto otázkách členové bankovní rady v období před svým zasedáním nehovoří. V debatě s HN se proto Hampl věnoval hlavně problematice hypoték a zadlužení české společnosti jako takové.

HN: Česká národní banka zpřísňuje podmínky na poskytování úvěrů na bydlení. Část veřejnosti tento krok kritizuje, protože kvůli tomu tisíce lidí nedosáhnou na vlastní bydlení. Není to přehnané?

Tato opatření mají udržet finanční stabilitu a bezpečí úspor obyvatelstva i ve špatných časech. Samozřejmě že řadě zájmových skupin se to nelíbí - zejména těm, kteří v hypotéce nebudou "namočeni". Developeři či zprostředkovatelé hypoték inkasují peníze hned, závazek ale zůstane dlužníkovi a celá pohledávka bance, a to často i desítky let. Naší ambicí není snaha být populární, ale snaha dělat věci, které se ve zpětném pohledu ukážou jako správné. Věřím, že jednou bude obezřetnost chválena.

HN: To ano, ale jsou zde i další nástroje – například dnes (ve středu) ČNB odhlasovala zvýšení úrokových sazeb, od kterých se cena hypoték a dalších úvěrů odvíjí. Nemělo by tedy dojít k jejich zvýšení?

Sazby mají být výše, ale takové vyjádření ode mě nepřekvapí. Že jsou sazby řady úvěrů stále na úrovni srovnatelné s rokem 2014, nejde s omezováním počtu poskytovaných úvěrů úplně ruku v ruce. Je rozdíl, jestli v obchodě nedostanete zboží, protože někdo podle vašeho příjmu určil, že na něj nemáte nárok, od toho, když je stejné zboží dražší a vy si jej nemůžete dovolit, nebo vás za vyšší cenu ani nezajímá. Vyšší úrokové sazby jsou ta druhá možnost.

HN: Mohlo by omezení počtu poskytovaných hypotečních úvěrů také pomoci zastavit rostoucí množství exekucí?

Autorita typu centrální banky nemá myslet za jednotlivé dlužníky, ale vyhlazovat ekonomický cyklus a činit jej snesitelnějším. Nejde tady o hlídání a schvalování každého jednoho úvěru, ale zajištění stability celku, tedy stability bank nebo úvěrových institucí, které poskytováním úvěrů vytvářejí nové peníze.

HN: Jak je tedy možné rostoucí počet exekucí zastavit?

Je to asi vše otázka poptávky a nabídky. Na tango jsou potřeba dva a to platí pro jakýkoli úvěrový vztah. Dlužník má dobře přemýšlet, co si může dovolit, věřitel zase, komu může bezpečně půjčit. Předlužení některých obyvatel způsobuje více faktorů.

HN: Které to jsou?

Kus toho je lehkomyslnost dlužníka - určitá míra nezodpovědnosti a uvažování bez dlouhodobého výhledu. Může jít o špatné zhodnocení budoucí finanční situace. Ovlivňují to také neférové praktiky věřitelů, ne vždycky je jasně sděleno, co podmínky půjčky znamenají. Potom jde o pravidla v právním řádu na vymáhání závazků, od kterých se odvíjí motivace věřitelů exekuce zahajovat, a samozřejmě ekonomický cyklus. Když je špatná ekonomická situace, nově nařizovaných exekucí vždy přibývá.

HN: Česká ekonomika nyní silně roste, ale stoupá i celkový počet probíhajících exekucí. Totéž platí i pro vymáhané částky a lidi s více exekucemi. Proč se to nedaří zastavit?

Je třeba si uvědomit, že v těch narůstajících objemech jsou i všechny ty takzvané "mrtvé" či nevymahatelné exekuce. Jde o situaci, kdy sice exekuce trvá a částka je započtena do celkového čísla, ale už není žádný majetek, ze kterého by se mohl věřitel uspokojit. Také je třeba zohlednit proporce - zatímco objem exekučně vymáhaných částek naskládaný za všechna léta přesahuje 300 miliard korun, jen nových hypoték je nyní poskytováno za nějakých 100 miliard korun každý rok. Zásadní je podle mě sledovat počet nově vyhlášených exekucí, který klesá už několik let za sebou.

 Bez názvu.jpg

Zdroj: Exekutorská komora ČR. Problém s exekucemi dosáhl vrcholu v roce 2011. Měřeno počtem nových exekucí a celkovým počtem lidí v exekuci se od té doby relativní zatížení spíše snižuje. V loňském roce bylo nově zahájeno 612 000 exekucí, to je o 10 procent méně než v roce před tím.

HN: Česko tedy není předlužená země?

Je fakt, že pro některé skupiny obyvatelstva je předlužení problém. Nešel bych ale tak daleko - jako někteří domácí komentátoři rádi činí -, že bych zpochybňoval čísla o domácí spotřebě či jejím růstu v posledních letech kvůli počtu exekucí. Vždyť řada půjček, které končí exekucí, byla použita právě na spotřebu. A ani se dle dostupných dat nezdá, že jsme nějaký evropský exces.

Zbývá vám ještě 40 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaká je zadluženost lidí v Čechách v porovnání se západními zeměmi.
  • Jak důležité jsou pro omezení problému exekucí vzdělávání a finanční gramotnost.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se