Známkování podle renomované české psycholožky Jany Nováčkové ničí původní vnitřní motivaci. To ve školním prostředí znamená chuť učit se. V rozhovoru pro HN upozorňuje na ničivý účinek odměn, které činnost degradují.

Děti jsou v současnosti podle ní také více svobodomyslnější. Pokud jim to, co se učí, nedává smysl, vzepřou se. Autorka knihy Mýty ve vzdělávání a spoluautorka knihy a lektorka stejnojmenného kurzu Respektovat a být respektován k nadcházejícímu vysvědčení radí, aby za něj rodiče dětem nedávali odměny.

Blíží se vysvědčení. Jak by k výsledkům svých dětí měli přistupovat rodiče?

Především by nemělo být pro ně překvapením. Měli by se reálně podívat na možnosti dítěte. Když nemá takovou skladbu schopností, které škola vyžaduje, tak s tím nic nenadělají, je zbytečné se na dítě zlobit. Druhá věc je, že dnes už jsou děti přece jen více svobodomyslnější. Když jim to, co se učí, nedává smysl, některé se prostě vzepřou. A odnesou to samozřejmě známky. Vůbec se jim nedivím, protože někdy to, co se ve škole učí, má se smysluplností málo společného. Vidět smysl v tom, co dělám nebo co se po mně chce, to je základní strategie našeho mozku. Další věc je uvědomit si, že známky ve škole o uplatnění v životě moc nevypovídají. Takže optimálně by si rodiče neměli nechat školou ovlivňovat svůj pozitivní vztah k vlastnímu dítěti.

Jste známou kritičkou známkování. Jak by se podle vás mělo ideálně ve škole hodnotit?

Především by škola měla poskytovat kvalitní zpětnou vazbu, bez ní učení nemůže probíhat. A měla by vést děti k sebehodnocení. Známkování spočívá v tom, že vás hodnotí někdo jiný. Známkování je významný mocenský nástroj v rukou učitelů. Je používáno vlastně jako nástroj vnější motivace - tedy jako odměny a tresty. Ty, jak doložily psychologické experimenty již před půl stoletím, ničí tu původní vnitřní motivaci. V případě školy to znamená chuť učit se. O rizicích trestů se možná ví trochu víc, ale o ničivém účinku odměn už tolik ne. Když člověk dělá něco z vnitřní motivace, tedy proto, že sám chce, a někdo mu za to nabídne odměnu, ten zájem to značně sníží. To je velmi důležité vědět. Jakmile nabízíte někomu odměnu za nějakou činnost, tu činnost tím degradujete. Jako byste říkala, že ta činnost sama o sobě nemá valnou cenu. A to se přesně děje ve škole - něco vědět, doopravdy tomu rozumět, to není tak důležité jako dostat odměnu - dobrou známku.

Tradiční systém hodnocení kritizují i další odborníci. Jak je možné, že se od revoluce nic zásadního nezměnilo?

Když jsme se po roce 1989 snažili o změnu systému, mylně jsme předpokládali, že rodiče budou spojenci školy. I dnes, po více než čtvrt století, průzkumy veřejného mínění ukazují, že kolem 70 procent lidí je s naším školstvím spokojeno. Slyšela jsem o řadě případů, kdy učitelka nebo učitel chtěli učit moderněji a zajímavěji, jinak hodnotit, ale rodiče se proti tomu postavili. Náš školský systém je stále autoritativní, nedemokratický. Škola vede k poslušnosti. Velmi dobře to popsal jeden z největších "advokátů" dětí John Holt ve svých knihách Jak se děti učí a Proč děti selhávají. A ten, kdo přijme poslušnost jako správnou hodnotu, bude vést k poslušnosti i své děti. Nebude chtít měnit systém.

Takže poslušnější to mají ve škole lepší...

Určitě. Také jsou na tom dobře děti, které mají opravdu hodně vysokou inteligenci, takže jim nedá práci vyhovět nárokům školy. A jinak si dělají to, co považují za důležité. Škola vytváří v dětech pocit, že pokud selhávají, můžou si za to samy.

Co nám známkování tedy o žákovi říká?

Především to, jaké postavení má dítě ve třídě. Je to víceméně o pořadí, zda je mezi prvními, uprostřed nebo na konci. Každá třída je ale jiná, takže dvojka nebo trojka v jedné třídě může být něco jiného než v další třídě. Známka je velice chudá informace, moc nám toho neřekne. Myslím, že každý máme zkušenost, co všechno může ještě známku ovlivňovat, a přesto se většina rodičů i učitelů tváří, že je to něco, za co si dítě může samo a co má ve své moci.  Kdyby se používalo aspoň kriteriální hodnocení. To znamená, že děti vždy dopředu znají kritéria, tedy pokud splním tohle a tohle,je za to dvojka nebo trojka. Dá se to nastavit pro znalosti i pro dovednosti.

Když ne známky, je lepší spíše slovní hodnocení?

I slovní hodnocení může dítěti ublížit. To má být psáno výhradně popisným jazykem, ale často se to hemží nálepkami, srovnáváním, hodnocením osoby. Kromě té zmiňované okamžité zpětné vazby, která ve škole dost chybí, jsou dobré tzv. týdenní plány, kde dítě každý týden samo zhodnotí, jak co zvládlo, paní učitelka s tím vyjádří souhlas nebo nesouhlas (samozřejmě se zdůvodněním). Dobré je portfolio, které pak dítě ukazuje na "schůzce ve třech" s rodiči v přítomnosti učitele a samo hovoří o svém učení. Cílem je soustřeďovat pozornost na obsah učení, ne na tu číslici.

Podle průzkumu společnosti Kalibro se známky žáků skokově zhoršují ve třetí, páté a sedmé třídě, kdežto mezi osmou a devátou, kdy je učivo ještě těžší, se najednou zlepší. Jak si to vysvětlit?

Napadá mě hypotéza, že rodiče ke konci školní docházky děti nutí více do učení, ať už hrozbou nebo sliby. Další možnost je, že v tomto věku už děti mentálně dozrály i na abstraktnější formy výuky. Pokud vím, učivo nikdo nikdy nezkoumal z hlediska mentálního zrání dětí. Určitě je dost učiva, které se učí z tohoto hlediska předčasně, většina dětí ho není schopna skutečně pochopit, jen se ho "nabiflují" - právě pro tu známku. Pamatuji si například, když bývaly spartakiády, učitelky často přišly s tím, že poslední čtvrtletí školního roku kvůli nacvičování nezvládly odučit látku. Potom, když ji doháněly po prázdninách, to děti zvládly za kratší čas a také mnohem více jich to skutečně i pochopilo.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 40 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.