Institut plánování a rozvoje je mladá instituce. Byl založen v roce 2013 a na chodbách se pohybují většinou lidé kolem třiceti let. Na Facebooku mají dvacet tisíc fanoušků a na jejich debatách pro veřejnost bývá plno. Záleží ovšem jen na politicích, nakolik se bude Praha vizemi budoucnosti řídit. Přesvědčit je, to je jeden z úkolů ředitele IPR. Aktuálně jím je Ondřej Boháč – i on je třicátník.
Máte rád Prahu?
Narodil jsem se na Vinohradech a žiju tam celý život. Prahu mám moc rád.
V čem je lepší než další velká města v regionu, Drážďany, Vídeň, Bratislava, Mnichov nebo Berlín?
To je jako otázka, jestli je lepší vaše, nebo cizí rodina. Ale dobře: například sociální propustnost nejsou tu ghetta, ani se zatím netvoří. A pak je to historie. Praha nebyla nikdy poškozená, nebouralo se tu, jednotlivé epochy se vrství. Dělám už mnoho let zvoníka na staroměstských věžích. Když se člověk podívá z věže Týnského chrámu, je tam vidět, jak město postupně rostlo: středověký střed, pak prstence čtvrtí z 19. století, zahradní města první republiky a pak sídliště. Je to jako atlas městské struktury.
Mluvíme o sociální propustnosti. Všiml jste si, že z vašich Vinohrad mizí v posledních letech důchodci a vůbec chudší obyvatelé? Platí to také o dalších populárních čtvrtích.
Exkluzivita některých lokalit zvyšuje samozřejmě tlak na to, aby se struktura obyvatel proměnila. Ale privatizace bytů, i když částečně byla sporná, do značné míry stabilizovala původní obyvatelstvo. Já žiju s rodinou v nájemním bytě v městském domě, nám ta privatizační ruleta nepadla, a z dvaceti bytů jsou v nějakých dvanácti staří lidé. Také podle dat, jež máme, to zatím není v nebezpečné míře.
Na Vinohradech a dalších dobrých adresách je stále častěji slyšet ruština. Čím to je?
Asi třetinu bytů v Praze kupují cizinci a z nich je valná většina právě Rusů. Zhruba, ty údaje se těžko sledují a nemusí to být úplně přesné. Je to ale logické, Praha je bezpečné město, hodnota nemovitostí je stabilní, takže také investice jsou tu v bezpečí, to sem táhne Západ i Východ.
Snaživí developeři
Jaké jsou podle IPR hlavní problémy Prahy?
Mosty a další infrastruktura, silnice, koleje, ale třeba i trubky kanalizace. Praha v tom má vnitřní dluh a opravy infrastruktury ji budou stát podstatnou část investičního rozpočtu. Druhý významný problém Prahy je napojení na svět, v tom jsme zaspali. Praha dneska nemá ani žádnou vrtku.
Co?
Vysokorychlostní trať. Takže když někdo jede vlakem z Berlína do Vídně, nevezme to přes Prahu. Prostě napojení na svět, a do toho zahrnujeme i napojení Prahy na letiště, je velký problém.
Další problém je nesmírná rozdrobenost veřejné správy. My jsme vlastně ztratili schopnost o sobě rozhodovat. A pak je tu obrovský nedostatek bytů, to je problém, který dál poroste, a pokud se to nezlepší, může být Praha brzy městem jen pro bohaté.
Co může město udělat pro dostupnější bydlení?
Neexistuje jedna správná cesta. Vídeň ani Berlín nejsou pro nás model, protože tam města vlastní statisíce bytů. Ostatní města používají celou škálu nástrojů. První věc je vycházet vstříc developerům, například připravovat a scelovat parcely výměnou za to, že část bytů pak dostane k dispozici město. Další varianta je, že město může samo stavět byty a dělat development. Může také podporovat iniciativu lidí a svépomocné projekty.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
