Česká republika chce brzy nabídnout partnerům v EU nejméně tři nové projekty do nyní začínající trvalé strukturované spolupráce v obranné oblasti, někdy označované zkratkou PESCO. Novinářům to po úterním jednání unijních ministrů obrany v Bruselu řekla česká ministryně Karla Šlechtová.

V Bruselu v úterý ministři, po loňské politické dohodě o zahájení kooperace v rámci PESCO, potvrdili spouštění prvních 17 projektů. Nyní začnou pracovní jednání o jejich konkrétní podobě.

Zároveň ale už země vymýšlejí další fázi spolupráce a právě zde už by Praha ráda "kandidovala" jako vedoucí země nejméně se třemi vlastními návrhy. Podle ministryně Šlechtové by se měly týkat sdílení výcvikových kapacit pasivních sledovacích systémů Věra, výcviku s bojovými chemickými látkami a sdílení kapacit pro výcvik pilotů proudových letounů.

České návrhy by měli mít partneři k dispozici v dubnu či květnu, rozhodovat o druhé fázi PESCO budou ministři letos v listopadu.

Na trvalé obranné spolupráci skupiny zemí EU, kterou předpokládají unijní smlouvy, se státy finálně dohodly po létech odkladů až loni v prosinci. Zájem o účast projevilo 25 z nynějších 28 členů evropského bloku, včetně České republiky. Kromě Britů, kteří unii příští rok opouštějí, zůstává jen Dánsko a Malta.

Na konkrétní detaily 17 obranných projektů, které byly v úterý schváleny, je ale ještě brzy. "Po dnešním schválení začnou jednotlivé státy vyjednávat detaily," uvedla česká ministryně. Rozhovory jsou podle ní teprve na začátku, a tak podrobnosti ještě nejsou známé. "My nabídli naše vybavení, náš personál," uvedla Šlechtová. Jasněji by podle ní mělo být v dubnu, vše má být dojednáno do června.

Smyslem celého konceptu PESCO je koordinace obranných schopností členských zemí, která státům umožní se případně specializovat tak, aby se jejich možnosti vhodně doplňovaly. Počítá se také se závazkem vyšších vojenských výdajů. Evropská unie začala o užší spolupráci v obraně skutečně vyjednávat teprve loni, důvodem je především změněné bezpečnostní prostředí v jejím okolí. Katalyzátorem diskusí je také brexit, Londýn totiž dosud podobné iniciativy kategoricky odmítal.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Evropská unie přitom v obraně nehodlá duplikovat Severoatlantickou alianci, chce ji naopak doplnit. Mnoho členů mají obě organizace společných, a tak podle EU platí, že silná unie znamená i silné NATO. Aliance a unie mají nyní 47 společných projektů, klíčová je například právě otázka vojenské mobility, tedy snadného pohybu vojenské techniky po Evropě - a to jak z právního, tak z praktického hlediska. Evropská komise chce v tomto ohledu přijít ještě tento měsíc s některými konkrétními návrhy.

Jak v úterý připomněla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová, k realizaci "vysoké míry ambicí" je třeba dostatečných zdrojů. Podle české ministryně Šlechtové je proto třeba v příštím víceletém finančním rámci unie dostatečné prostředky na obranné výdaje. Unie nyní chystá i zřízení Evropského obranného fondu a Mogheriniová uvedla, že do budoucna by měla mít EU k dispozici i nástroj umožňující podílet se na rozvoji obranných a bezpečnostních kapacit jejích partnerů.