Proti migračním kvótám se vyjádřily čtyři pětiny Čechů. Jsou mezi nimi hlavně levicoví voliči s horší životní úrovní, ukázal výzkum CVVM

Čtyři pětiny Čechů se staví proti tomu, aby Česko přistoupilo k plnění migračních kvót, podle nichž by země měla přijmout část úspěšných žadatelů o azyl v Evropské unii. Rozhodné ne v průzkumu uvedlo 55 procent respondentů, spíše proti jich bylo 25 procent. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který v říjnu před sněmovními volbami provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Pro plnění kvót se vyslovilo 11 % dotázaných.

Názor koresponduje s postojem lidí k přijímání uprchlíků z muslimských zemí, pokud by jejich nepřijetím hrozila ztráta peněz z evropských fondů. Hrozba ztráty peněz z fondů nemá na postoj občanů velký vliv, uvedlo CVVM. Proti přijetí muslimských uprchlíků se vyslovilo 81 procent Čechů. Na Slovensku bylo proti 82 procent dotázaných a v Polsku 74 procent.

Odpor k plnění kvót mírně klesá se zlepšující se životní úrovní a je vyšší u levicových voličů. Naopak vyšší podíl souhlasu s kvótami se objevuje mezi lidmi, kteří se řadí do pravého středu.

O řešení migrační krize se ve čtvrtek večer bude hovořit v Bruselu na neformální schůzce v rámci dvoudenního prosincového summitu EU. Svou ochotu pomoci v migrační krizi jinak než přebíráním žadatelů o azyl chtějí Česko a ostatní země Visegrádské skupiny (Slovensko, Polsko a Maďarsko) demonstrovat na společném jednání s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a italským premiérem Paolem Gentilonim.

Od posledního šetření CVVM z letošního dubna výrazně vzrostl podíl Čechů, kteří zcela odmítají přijetí uprchlíků ze zemí postižených válečným konfliktem. V říjnu bylo proti přijímání 69 procent, což je nové maximum, v dubnu byly proti tři pětiny dotázaných. S dočasným přijetím uprchlíků souhlasí čtvrtina lidí, což je nejnižší úroveň od začátku zjišťování. Podobný postoj zastávají i Slováci. Poláci jsou vstřícnější, proti je 63 procent lidí a pro dočasné přijetí 29 procent.

Občané vnímají uprchlíky jako výraznou bezpečnostní hrozbu zejména pro Evropu (88 procent), hrozbu pro svět představují podle 78 procent lidí a hrozbu pro Česko podle 76 procent dotázaných. O aktuální vývoj kolem uprchlíků se zajímá 56 procent respondentů, podobný zájem mají o dění kolem Islámského státu.