Krajské rozpočty jsou v přebytku, ve Slezsku až 2,7 miliardy. Hospodaření ale zaostává za loňskem, někde počítají se schodky

Podle pololetních dat ministerstva financí se zdá, že by kraje letos mohly skončit znovu v přebytku. Ten by měl zajistit zejména vyšší výběr sdílených daní, tedy DPH a daně z příjmů, domnívá se ekonom Štěpán Křeček z Národohospodářské fakulty VŠE. Dosavadní výsledek ale zatím zaostává za tím loňským. Kraje v prvním pololetí vykázaly souhrnný přebytek ve výši zhruba 16,4 miliardy, což je o 3,5 miliardy méně než loni.

Do konce roku souhrnný přebytek pravděpodobně tak jako každý rok klesne, naznačuje mluvčí Moravskoslezského kraje Petra Špornová. "Počátkem roku se většinou významnější investiční akce a projekty připravují a úhrady probíhají až ve druhé polovině roku," vysvětlila Špornová. Například v minulém roce byl přebytek ve stejném období téměř 20 miliard, na konci už jenom 12 miliard.

Rozpočtové plány krajů, které se postupně v průběhu roku upravují, dokonce počítají s miliardovými schodky. Ty by měly být hrazeny zejména přebytky hospodaření z minulého roku.

"Náš upravený rozpočet počítá s tím, že kraj na konci roku skončí v deficitu. Ten by byl hrazen především loňským přebytkem, který byl dán vyšším výběrem daní a nevyčerpanými prostředky na projekty EU a jiné investice," okomentoval výhled hospodaření vedoucí finančního odboru Pardubického kraje Jan Slavík.

Plánované deficity ale často nemají s realitou nic společného. "Rozpočty jsou sestavovány tradičně velmi konzervativně, aby v případě výpadku příjmů nedocházelo k omezování investiční činnosti," uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. To potvrzuje i Slavík, podle kterého by měl rozpočet Pardubického kraje nakonec skončit v přebytku.

Podobně na tom je i sousední Královéhradecký kraj, který v případě potřeb hodlá využít až dvě miliardy z loňského přebytku. "Plánovaná zářijová úprava rozpočtu ale už počítá s tím, že bude rozpočet minimálně vyrovnaný," prozradil radní Královéhradeckého kraje pro oblast financí Rudolf Cogan.

"Rozpočet se formálně plánuje jako vyrovnaný, nicméně vždy, a zvláště v době konjunktury, je nutné vytvářet rezervy ve formě přebytku. To je obecným pravidlem hospodaření kohokoli, a v případě našeho kraje nyní zvláště – vždyť příští rok chceme financovat výstavbu prakticky nové nemocnice v Náchodě za 1,5 miliardy korun," doplnil Cogan.

Nejlepšího pololetního výsledku hospodaření dosáhl Moravskoslezský kraj, který má po červnu přebytek 2,7 miliardy korun. Pardubický kraj skončil v přebytku 487 a Královéhradecký kraj 700 milionů korun. S přebytkem hospodařily i všechny ostatní kraje. Nejnižší kladné saldo zaznamenal Karlovarský kraj – přibližně 301 milionů. 

Celkové pololetní příjmy, které vzrostly díky většímu výběru daní o 2,8 miliardy, činily 102,8 miliardy. Ještě více než příjmy ale meziročně narostly výdaje krajů. Ty se vyšplhaly na úroveň 86,4 miliardy, což je o 6,3 miliardy více než loni. Zvýšené výdaje se týkaly především běžných výdajů, jako je například dopravní obslužnost.

Meziroční srovnání souhrnných výsledků je podle MF výrazně ovlivněno změnou postavení a činností regionálních rad, která souvisí s přechodem na nové programové období 2014 až 2020. V rámci předchozího období byly peníze z fondů EU spravovány regionálními radami prostřednictvím regionálních operačních programů.  Letos ale regionální rady finance z regionálních operačních programů již neproplácejí. "Tato skutečnost se promítá nejen ve výrazném poklesu příjmů a výdajů regionálních rad, ale současně ovlivňuje i výši příjmů a výdajů územních rozpočtů celkem," uvedl úřad.

Hospodaření krajů:

Pozn.: Čím tmavší barva kraje, tím vyšší saldo (rozdíl mezi příjmy a výdaji).
Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Pozn.: Graf znázorňuje meziroční srovnání vývoje salda hospodaření krajů (rozdílu mezi příjmy a výdaji).
Zdroj: Ministerstvo financí ČR