V třinecké části Guty v noci na středu shořel dřevěný kostel z 16. století. Významná památka byla prakticky zničena. Škody půjdou podle předběžných odhadů do desítek milionů, uvedl mluvčí moravskoslezských hasičů Petr Kůdela. Mluvčí ostravsko-opavské diecéze ČTK řekl, že by mohla vzniknout replika kostela, stejně jako v případě kostela svaté Kateřiny v Ostravě-Hrabové. Původní objekt, který byl národní kulturní památkou, vyhořel v roce 2002.

 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.
 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.

Hasiči dostali zprávu o požáru kostela Božího těla v Gutech krátce po půlnoci. Při příjezdu hasičů na místo byl už kostel v plamenech. "Oheň dostali hasiči pod kontrolu za necelou hodinu, do středečního rána pokračovalo dohašování," uvedl Kůdela. Při požáru nebyl nikdo zraněn.

Záběry na torzo dřevěného kostela z 16. století, který shořel v Třinci.

Římskoskatolický filiální, tedy vedlejší, kostel v Gutech byl cennou památkou s mnohým původním vybavením a obrazy z 1. poloviny 16. století. V letech 2012 až 2014 byl zrekonstruován za 4,3 milionu korun. "Rekonstrukce se týkala především střechy a krovu. Řemeslníci kompletně vyměnili dřevěné šindele na střeše a valnou část prohnilých krovů. Zvonice byla úplně rozebrána, byly zhotoveny nové dubové základy a nové části věže," uvedl mluvčí Ostravsko-opavské diecéze Pavel Siuda.

Podle letopočtu vytesaného v portálu je možné, že byl kostel postaven roku 1563. Není však vyloučeno, že je starší. První zvon byl na jeho věž osazen v roce 1565 a existuje dodnes. V roce 2001 ho někdo ukradl. Zvedla se taková vlna nevole, že se ho zloději nakonec zbavili. Nalezen byl bez srdce v nedaleké Karpentné.

Kostel byl postaven z velkých kmenů listnatých stromů, nejstarší habry zřejmě rostly u řeky Olše již za doby Velkomoravské říše. Interiér kostela později vyzdobila díla místních umělců žijících v 17. a 18. století. V 19. století byl kostel několikrát opravován, avšak zachoval si svou původní goticko-renesanční podobu.

V Ostravě-Hrabové 2. dubna 2002 shořel dřevěný kostel svaté Kateřiny z 16. století, který byl národní kulturní památkou. Hmotná škoda byla zhruba 20 milionů korun, historická škoda je v tomto případě podle expertů nevyčíslitelná. Po této zkušenosti odborníci z diecéze jednali s hasiči o možném zabezpečení dřevěných kostelů. "Problém je ale v materiálu a odlehlosti staveb. Velmi rychle se v těchto případech oheň rozhoří. Hasiči většinou s ohledem na vzdálenost nemají šanci přijet včas a něco zachránit," uvedl vedoucí stavebního odboru diecéze Václav Kotásek. 

Uvedl, že třinecký kostel byl vybaven požárním hlásičem ještě před rekonstrukcí. Siuda dodal, že je pravděpodobné, že i v Třinci vznikne replika zničeného kostela. V případě kostela v Ostravě-Hrabové se to podařilo do dvou let.

Událost ze středečního rána vyšetřuje i policie. Například zjišťuje příčinu. "Jelikož jsme na samém začátku prověřování, nemůžeme vyloučit úmyslné zapálení, nedbalostní jednání, pracujeme také s verzí technické závady," řekla mluvčí moravskoslezské policie Lenka Sikorová. Dodala, že místo prohledá pes speciálně vycvičený na vyhledávání hořlavých látek.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist