Obvodní soud pro Prahu 6 začal projednávat případ nákupu letounů Casa z roku 2009, z něhož státní zástupce obžaloval tehdejší ministryni obrany Vlastu Parkanovou a ředitele sekce vyzbrojování Jiřího Staňka. Podle žalobce si neověřili přiměřenost pořizovací ceny a předraženou zakázkou připravili stát o 818 milionů korun. Za zneužití pravomoci a porušení povinností řádného hospodáře oběma hrozí desetileté vězení.

K soudu ale nepřišla hlavní aktérka – sama Parkanová. "Vzdává se účasti a žádá, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti," uvedl její advokát Tomáš Sokol spolu s písemnou žádostí. Krátce před vstupem do jednací síně přitom novinářům tvrdil, že neví, zda dorazí.

Proti její neúčasti protestoval státní zástupce Jan Kořán. "Při hlavním líčení by měla být alespoň jednou přítomna a tuto svou žádost sdělit osobně," uvedl.

"Doufám, že paní Parkanová přijde v tom dalším hlavním líčení," reagovala soudkyně Markéta Binderová. Poté vyslechla Staňka, který se hájil více než dvě hodiny, a přečetla výpověď Parkanové, kterou učinila na policii po svém obvinění.

Proces přitom v dohledné době neskončí. Státní zástupce chce předvolat několik desítek svědků. A mezi nimi také členy vlády, která o nákupu rozhodovala. První z nich by měli vypovídat v srpnu, na který Binderová jednání odročila.

Snaha zalíbit se Topolánkovi

Podle státního zástupce byla hlavním důvodem podpisu předraženého nákupu snaha Parkanové zalíbit se tehdejšímu premiérovi Mirku Topolánkovi a zabránit svému odvolání. "Předsedovi vlády, který ji zamýšlel odvolat, předložila návrh na uzavření smlouvy," uvedl Kořán v obžalobě. Sám Topolánek to již dříve popřel: s její prací byl prý spokojen a o odvolání nikdy neuvažoval.

Žalobce oběma klade za vinu především to, že předložili vládě návrh na nákup čtyř letounů Casa za 3,6 miliardy korun a k tomu pěti bitevníků L159, aniž by doložili přiměřenost ceny.

"Měli si na to vzít odbornou komisi či se dotázat odborníků mimo resort. To neudělali," uvedl. Podle něj ani neměli potřebný souhlas ministerstva financí, že nemusí dodržet obvyklou cenu.

Jako poškozený se přihlásilo i samo ministerstvo, které chce po obou obžalovaných nahradit způsobenou škodu. Ta dosáhla – včetně úroku 7,75 procenta – již 1,2 miliardy korun.

Voják od čtrnácti let

Staněk obžalobu odmítl. Uvedl, že je vojákem od 14 let, kdy vstoupil na vojenské gymnázium, a v roce 2007 – ve 31 letech – byl pověřen řízením sekce vyzbrojování. "Zadal jsem více než tisíc různých zakázek a jejich souhrnná hodnota byla více než 54 miliard korun. Vždy jsem dbal na dodržování právních předpisů," uvedl. A podotkl, že nákup letounů Casa byl navíc schválen vládou.

Obchod zprostředkoval Omnipol. Letouny Casa od konsorcia EADS vybralo ministerstvo proto, že hlavním zájmem resortu bylo zbavit se alespoň části z desítek nepotřebných letounů L-159, které již byly zastaralé. Ty si armáda nechala vyrobit na přelomu tisíciletí, ale neměla pro ně využití a stály celou dobu bez jediného použití v hangárech. A proto se je snažila za každou cenu udat, aby svým provozem dělaly reklamu a zvýšila se šance na prodej dalších. Současně by se tak nemuselo řešit jejich uložení.

"Neexistovala žádná jiná nabídka dopravce, který by chtěl dodat nějaké dopravní letouny za podmínky, že součást protiplnění bude dodávka letounů L-159," hájil transakci Staněk. A zjistit přiměřenost ceny - jak mu vyčítá žalobce - bylo prý nemožné. Nikdo to podle něj nebyl schopen udělat.

"Cenu obvyklou není možné stanovit, protože rozsah těchto obchodů ve světě je velmi řídký, navíc ty stroje mívají jiné specifikace, takže se to těžko stanovuje," vysvětluje Staněk, podle něhož ministerstvo kvůli tomu oslovilo řadu odborníků, ale ti posouzení ceny odmítli zpracovat.

Sám podle svých slov strávil na postu ředitele armádních nákupů sedm let, nyní se ale ředitelé střídají i několikrát do roka.

"Rok od roku roste na ministerstvu výše nevyčerpaných prostředků. Všichni se bojí něco podepsat, nechtějí skončit před soudem jako my," dodal Staněk, který poslední tři roky pracuje jako ředitel rozvoje zbrojařské skupiny Czechoslovak Group Jaroslava Strnada.

Vrátila případ s kritikou, ale neúspěšně

Soudkyně Markéta Binderová dostala případ na stůl již před dvěma lety. Ale nejdřív se ho snažila zbavit. Když neuspěla s návrhem na své vyloučení pro údajnou podjatost, protože se přátelí se dvěma svědky (vládními kolegy Parkanové Karlem Schwarzenbergem a Alexandrem Vondrou), vrátila případ k došetření.

Nešetřila při tom kritikou na adresu žalobce i policie. Podle ní nedostatečně prokázali Parkanové a Staňkovi úmysl a způsobenou škodu. A také poukázala na to, že mají dvojí metr.

Žaloba totiž stojí na tom, že si obvinění při nákupu nenechali zpracovat externí znalecký posudek, který by uvedenému předražení zabránil.

"V jiné trestní věci byla ke zdejšímu soudu podána obžaloba na pracovníka ministerstva obrany, který se naopak na externí subjekty obracel, čímž se měl dle státního zastupitelství dopustit nehospodárného nakládání s penězi státu," uvedla v usnesení.

Proti vrácení k došetření se ale státní zástupce odvolal a Městský soud v Praze Binderové přikázal, aby případ začala neprodleně řešit.