Podmínka pro Bartoše za antisemitský text platí, rozhodl soud. Bartoš kauzu označuje za politický proces

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil předsedovi Národní demokracie Adamu B. Bartošovi roční podmínku s odkladem na dva roky za protižidovský text v Polné na Jihlavsku. Trest mu uložil jihlavský okresní soud loni v polovině října, Bartoš se proti němu odvolal. Rozsudek je pravomocný, lze ale proti němu podat dovolání k Nejvyššímu soudu.

Jihlavský soud ve stejné věci uznal vinným i někdejšího místopředsedu Ladislava Zemánka, u něj ale pro projevenou lítost a sebereflexi upustil od potrestání a rozhodnutí v jeho části se stalo pravomocným už dříve.

"V prvotním řízení bylo postupováno důsledně, lze konstatovat, že řízení nebylo zatíženo žádnými podstatnými vadami," uvedl v úterý soudce Adam Kafka.

Bartoš a Zemánek podle prvního rozsudku jako spolupachatelé vytvořili a zanechali u hrobu Anežky Hrůzové v Polné text s úmyslem hanobit židovský národ a vyvolat vůči němu nenávist. Hrůzová byla o Velikonocích roku 1899 zavražděna. Zločin na konci 19. století vyvolal v zemi protižidovské nálady. Na ceduli připevněné na oficiální informační tabuli byl text: "Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena." Text následně publikovali na veřejně přístupných internetových stránkách.

Bartoš dnes k soudu dorazil, až když soudce odůvodňoval usnesení, podle obhájce uvízl obžalovaný v koloně na dálnici. Podle Bartošova dřívějšího vyjádření jde o politicky motivovanou kauzu.

Protižidovsky laděný text oba zanechali u hrobu Hrůzové předloni v březnu. Soud je loni v březnu formou trestního příkazu nepravomocně odsoudil k odnětí svobody na 12 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvou let. Obvinění vznesli proti trestnímu příkazu odpor, proto se v Jihlavě konalo hlavní líčení.

Na oba muže podal trestní oznámení Michal Doležel, brněnský radní za hnutí Žít Brno. Policie následně za pomoci odborníka na extremismus dospěla k závěru, že jde o podněcování nenávisti vůči Židům. Sousloví "konečné řešení židovské otázky" používali nacisté především v souvislosti s židovským holokaustem.

Anežka Hrůzová zemřela násilnou smrtí v roce 1899. Ze zločinu byl obviněn a poté odsouzen Žid Leopold Hilsner. Proti vlně antisemitismu, jež se tehdy vzedmula a jež je známá jako hilsneriáda, bojoval i Tomáš Garrigue Masaryk, pozdější československý prezident. Mimo jiné se snažil vyvrátit domněnku, že Hrůzová se stala obětí rituální vraždy.