V Česku se téměř po deseti letech vyskytla vysoce patogenní ptačí chřipka. V Ivančicích na Brněnsku nemoc postihla 20 kusů drůbeže, už byly utraceny. V Moravském Krumlově na Znojemsku veterináři za asistence hasičů utratili asi 60 kusů z menšího chovu. Na okolních parcelách sousedů budou pokračovat ve čtvrtek.

Utracenou drůbež dali veterináři do igelitových obalů a nechali ji na místě. Ve čtvrtek ráno skončí v kafilerii Agrisu Medlov. V Moravském Krumlově a jeho části Rakšice, kde se ptačí chřipka vyskytla, budou veterináři ve čtvrtek pokračovat na pozemcích sousedících se zasaženým chovem. Od 10:00 bude ve městě zasedat krizový štáb.

V Moravském Krumlově i Ivančicích už hasiči obešli domácnosti v okruhu tří kilometrů od místa nákazy a sepsali s lidmi počty domácích zvířat. Starosta Ivančic Milan Buček na sociálních sítí obyvatele města nabádá, aby uhynutou domácí drůbež okamžitě nahlásili. "Uhynulý kus bude finančně kompenzován," uvedl Buček. S tím počítají od státu i v Moravském Krumlově. Zároveň starostové upozorňují, že není důvod k obavám, protože virus není přenosný na lidi.

V obou případech jde o izolované malochovy, řekl ředitel jihomoravské krajské veterinární správy Jaroslav Salava. Potvrzen byl vysoce patogenní typ H5, který ale není nebezpečný pro lidi.

Hygienici přesto kontrolují ty, kteří byli v kontaktu s nakaženou drůbeží, informovala hlavní hygienička Eva Gottvaldová. Uvedla, že tato ptačí chřipka primárně postihuje volně žijící ptáky a chovy drůbeže a pravděpodobnost přenosu na člověka je velmi nízká.

"Pro tento typ chřipky nebyl dosud zaznamenán přenos na člověka. Přesto lidé, kteří se mohli dostat do kontaktu s nakaženými kusy, jsou pod kontrolou krajské hygienické stanice a jejích registrujících lékařů. Lidé budou zdravotně sledováni tak, aby nedošlo k možnému podcenění příznaků," sdělila Gottvaldová. Podle ní je situace na jižní Moravě pod kontrolou.

Kolem obou postižených malochovů vznikne tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové dozorové pásmo.

V desetikilometrovém dozorovém pásmu okolo ohnisek ptačí chřipky se nachází v chovech přibližně 150 000 kusů drůbeže. Bude se zkoumat, zda v nich choroba není, řekl ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád.

V tříkilometrovém ochranném pásmu je pak reprodukční chov kachen.

V pásmech zatím nesmějí chovatelé ptáky přemísťovat. Pokud drůbež uhyne, musí to ohlásit.

Teploty pod bodem mrazu virus chřipky nezničí, ale zakonzervují. Podle Semeráda tak může šíření chřipky pokračovat i na jaře. "V případě výskytu nákazy je základním opatřením utracení ptáků v ohnisku a zabránění dalšímu šíření prostřednictvím kontaminované podestýlky, krmiva, hnoje a podobně," dodal Semerád.

Ivančice i Moravský Krumlov rovněž svolají krizové štáby a očekávají další informace od integrovaného záchranného systému i veterinářů, řekli starostové Milan Buček a Tomáš Třetina.

V Ivančicích si v posledních 14 dnech všimli častějších úhynů labutí. Šlo přibližně o 10 kusů. Domnívali se, že jde o důsledek překrmení. O vánočních svátcích totiž lidé labutě krmili častěji.

Do moravskokrumlovského chovu drůbeže Pavla Kocandy se nákaza zřejmě dostala od divokých kachen, které přilétají na sousedův rybníček, řekl chovatel. 

Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) na Twitteru uvedl, že Státní veterinární správa a tamní hygienici mají situaci pod kontrolou.

"Česká republika byla jednou z posledních zemí střední Evropy, kde tento virus nebyl doposud diagnostikován, bylo spíš otázkou času, kdy se pomocí volně žijících ptáků přenese i k nám, k čemuž bohužel došlo," uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka na tiskové konferenci.

Jurečka apeloval na chovatele, aby kontaktovali Státní veterinární správu, aby co nejdříve došlo ke zjištění příčin nakažení. Ujistil, že ministerstvo zemědělství je schopno uhradit škody.

Semerád upozornil, že v průběhu prošetřování nelze obchodovat se žádnými produkty drůbeže z nakažených oblastí.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Ptačí chřipka se v posledních měsících objevila také na farmách v Německu, Rakousku, Nizozemsku, Francii, Polsku, Maďarsku a Chorvatsku.

Na konci loňského roku ohlásilo první výskyt ptačí chřipky na svém území Slovensko. Minulý týden byl virus prokázán v soukromém malochovu v Bratislavě. Tento týden pak ohlásilo další případ. Ohnisko bylo tentokráte potvrzeno u ptáků chovaných v zoologické zahradě v Košicích, informovalo ve středu slovenské ministerstvo zemědělství.

"Soukromý veterinární lékař pečující o ptáky chované v ZOO Košice zpozoroval klinické příznaky u čtyř kusů kachny pižmové lesklé (Cairina moschata). Ptáci byli následně odchyceni, utraceni a odesláni na laboratorní vyšetření," uvedlo ministerstvo. Testy v úterý potvrdily přítomnost viru H5 ve zkoumaných vzorcích.

Košická zoo byla pro veřejnost až do odvolání uzavřena, v jejím okolí úřady zavedly pásma ochrany a dohledu a příslušná opatření proti šíření nákazy. V zoo je podle dostupných informací chovaných 341 ptáků.

"Ministerstvo zemědělství vyzývá chovatele, aby dodržovali biologickou ochranu chovů a zabránili kontaktu s divoce žijícími ptáky, kteří migrují Evropou," prohlásila slovenská ministryně zemědělství Gabriela Matečná.

Virus této choroby se poprvé objevil v Hongkongu v roce 1997. Od té doby se rozšířil mezi drůbeží zpočátku hlavně v Asii a později po celém světě.

V českých chovech drůbeže byla vysoce patogenní aviární influenza (HPAI) naposledy zaznamenána v roce 2007 v obcích Tisová, Nořín, Netřeby a Choceň. Kvůli třem ohniskům ptačí chřipky bylo tehdy vybito více než 171 000 kusů drůbeže ve velkochovech a více než 1900 kusů domácí drůbeže. Lidé, kteří se na likvidaci podíleli, museli z chovů vynést 622 tun uhynulých krůt, brojlerů a slepic. Stát vyplatil jako náhradu 50 milionů korun.

Nízkopatogenní chřipka byla v ČR v chovu naposledy v roce 2010, u volně žijících kachen v roce 2012.

Ptačí chřipka se přenáší na člověka jen zřídka a pouze při přímém styku s nakaženou drůbeží. Vykazuje však potom vysokou úmrtnost – nepřežije ji přes polovinu nakažených. Nepřenáší se nicméně zatím vzduchem ani z člověka na člověka.

V Německu utratili již čtvrt milionu kůsů drůbeže

Už více než čtvrt milionu kusů drůbeže vybili farmáři v Německu od listopadu kvůli výskytu agresivního kmene chřipky H5N8. Nejhorší situace je v severozápadní spolkové zemi Dolní Sasko, která je považována za centrum německého drůbežářství.

Jednotlivé případy ptačí chřipky se s výjimkou Sárska na západě potvrdily ale už ve všech spolkových zemích a podle odborníků se nedá čekat, že by se situace brzy zlepšila.

Výskyt ptačí chřipky kmene H5N8 se v Německu poprvé potvrdil loni na počátku listopadu u mrtvé divoké kachny nalezené na břehu Bodamského jezera na jihu země. Následoval potvrzený případ v nejsevernější zemi, Šlesvicku-Holštýnsku.

Během dvou měsíců hygienici podle agentury DPA potvrdili už více než 30 případů ptačí chřipky ve velkochovech.

Ptačí chřipka je známá od 19. století, přenáší se i na člověka

- Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci již několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež.

- Z třicítky druhů virů ptačí chřipky jsou často smrtelné viry H5 a H7 – zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a hynou do dvou dnů. Existuje ale i lehčí forma nemoci, kdy má drůbež jen opelichané peří a snáší méně vajec. Vakcinace v chovech se neprovádí, je dokonce zakázaná. Postižená hejna se likvidují.

- Ptačí chřipku, která je známa již od 19. století jako ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru (označovaný jako H5N1) byl poprvé zaznamenán ve Skotsku v roce 1951. U člověka byla tato chřipka poprvé diagnostikována v Hongkongu v roce 1997. Opětovně se virus objevil v prosinci 2003 v Jižní Koreji. V Česku se první případ chřipky viru H5N1 objevil v roce 2006 u labutě nalezené nedaleko Hluboké nad Vltavou.

- Od té doby se v tuzemsku virus H5N1 u ptactva vyskytl několikrát. Poslední případ vysoce patogenní ptačí chřipky byl v Česku zjištěn v roce 2007, méně nebezpečná nízkopatogenní varianta choroby se vyskytla v roce 2012 u divoké kachny.

- Jako opatření proti šíření ptačí chřipky se v ČR uplatňovalo především vymezení rizikových pásem, vybíjení postižených chovů či zákazy přepravy, výstav a trhů drůbeže.

- Na člověka se virus přenáší jen zřídka, vykazuje pak ale vysokou úmrtnost – nepřežije více než polovina nakažených. Příznaky u lidí jsou podobné jako u klasické chřipky, mohou se ale objevit i příznaky méně časté: zánět spojivek, zápal plic či ztížené dýchání.

- Nejnebezpečnější je pro lidi virus H5N1, zatím nebyla prokázána přenositelnost choroby z člověka na člověka. Antivirotika, jako například Tamiflu, mohou průběh nemoci zmírnit a zkrátit.

- Lidé se ptačí chřipkou mohou nakazit přímým kontaktem s infikovaným ptákem. Největší riziko hrozí při zabíjení drůbeže, jejím škubání a při dalším zpracování masa.

- Virus H5N1 začal v roce 2003 decimovat drůbež v Asii, odkud se infekce rozšířila do Evropy, na Blízký východ a do Afriky.

- Podle zatím posledních údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) zemřelo ve světě od roku 2003 na ptačí chřipku typu H5N1 přes 450 lidí z asi 860 případů osob, které se virem nakazily. Nejvíce osob zemřelo v Indonésii (167) a v Egyptě (119).