Pražská policie v pátek obvinila předsedu krajně pravicové Národní demokracie Adama B. Bartoše ze tří trestných činů proti lidskosti. Podle policie se jich dopustil obsahem knih a dalších písemností, které vydával, a ve svých projevech. V těch údajně úmyslně podněcoval k nenávisti vůči Židům, obdobně si počínal i vůči imigrantům. Na webových stránkách policie to uvedl její pražský mluvčí Tomáš Hulan.
Bartoše policie zadržela ve čtvrtek dopoledne, noc strávil v cele předběžného zadržení. V pátek v poledne byl propuštěn. V případě odsouzení mu hrozí až tři roky vězení.
Podle Hulana se Bartoš dopustil trestných činů hanobení národa a podněcování k nenávisti vůči skupině osob. Dopustil se také popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.
"V rámci zmiňované realizace provedli kriminalisté domovní prohlídku a prohlídku jiných prostor, a to na základě příkazu vydaného příslušným soudem, při těch zajistili celou řadu tiskovin, jiných písemností a datových nosičů. Všem těmto úkonům byly v souladu se zákonem přítomny nezúčastněné osoby," uvedl v prohlášení Hulan. Reagoval tím na tvrzení zástupců Národní demokracie, kteří ve středu uvedli, že prohlídku policisté nevykonávali podle zákona a nezúčastněná osoba u ní přítomna nebyla.
Bartoš na záznamu ze zadržení uvedl, že jde o "politický proces na politickou objednávku". Zadržení je podle něj "další z pokusů, jak poškodit opozici, která je jedinou skutečnou opozicí tomuto systému". K obvinění se prý vyjádří ve večerních hodinách.
Policie podle Hulana zvažovala na Bartoše uvalit vazbu, což se nakonec nestalo, protože prý Bartoš slíbil, že nebude v protiprávním jednání pokračovat.
Páteční obvinění se týká i incidentu na březnové protiislámské demonstraci v Praze, kde Bartoš vyzval k potrestání politiků "trestem nejvyšším" za jejich přístup k imigrantům. Bezprostředně po těchto slovech ho policisté zadrželi a odvedli pryč, demonstraci poté rozpustili.
Bartoš i bývalý místopředseda Národní demokracie Ladislav Zemánek byli také v březnu nepravomocně potrestáni roční podmínkou za své loňské počínání u pomníčku Anežky Hrůzové, zavražděné v roce 1899. U hrobu Bartoš se Zemánkem zanechali ceduli, na kterou mimo jiné napsali: "Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena." Z vraždy Hrůzové byl obviněn a poté za ni odsouzen Žid Leopold Hilsner. Případ vyvolal vlnu antisemitismu, známou jako hilsneriáda, proti níž bojoval i Tomáš Garrigue Masaryk.
