Do čela vládní agentury, která rozděluje firmám a vědcům každoročně tři miliardy na výzkum, nakonec zasedne Petr Očko. Před dvěma týdny ho zvolila vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace vedená lidoveckým předsedou Pavlem Bělobrádkem, na svém středečním večerním jednání volbu potvrdila i vláda.
Petr Očko se doposud na ministerstvu průmyslu a obchodu věnoval inovacím a vývoji a za úkol měl také rozjezd fondu na podporu začínajících firem. Nyní vystřídá v čele Technologické agentury odstupující předsedkyni Rut Bízkovou, jež ve funkci působila čtyři roky. To, že ji Bělobrádkova rada do funkce nejmenovala znova, kritizovala řada vědců a podnikatelů, kteří ji do funkce nominovali. K nim se přidal i ministr financí Andrej Babiš (ANO), který Bělobrádka popíchl, že neposlouchá názor vědců.
Očko po svém zvolení vládní radou předeslal, že nejprve ze všeho si vyhodnotí, jak Technologická agentura doteď fungovala, a poté se zaměří na své cíle. "Podpora aplikovaného výzkumu může napomoci rozvoji konkurenceschopnosti České ekonomiky. V tuto chvíli je objem výsledků výzkumu a vývoje využitelných v praxi pouze 11 procent ze všech výsledků," říká Očko.
"Chci motivovat všechny strany, které jsou zainteresované ve výzkumu a vývoji - jak soukromou sféru, tak výzkumné organizace, vysoké školy, ústavy Akademie věd, pro to, aby byly výsledky intenzivnější," dodal.
Zároveň chce více komunikovat s úřady, pod které Technologická agentura spadá. Právě to se v poslední době příliš nedařilo a byl to nejspíš i jeden z důvodů, proč Bízková neobhájila svůj post.
Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Bělobrádek po volbě Očka řekl, že ministerstva jsou nespokojená s tím, že jejich rozpočty na vědu a výzkum dříve přešly pod Technologickou agenturu a někteří ministři je chtějí zpátky. Na Očkovi proto nyní bude situaci urovnat, navíc bude muset vyřešit financování výzkumu po roce 2020, kdy začne do české vědy přitékat výrazně méně evropských peněz než doposud.
O funkci původně stálo pět kandidátů, kromě Bízkové a Očka ještě například profesor a bývalý fotbalový sudí Evžen Amler, Pavel Habarta z Technologického centra Akademie věd a Rudolf Kampf z Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích.
