Obnovení vnitřních hranic by nerozbilo pouze Evropskou unii, ale i NATO, domnívá se ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Členské státy by pak podle něj nemohly plnit své závazky vůči alianci. Na diskusním setkání o budoucnosti EU s bývalými českými eurokomisaři Zaorálek také řekl, že mu vadí lehkost, s níž se v Česku mluví o tom, že by unie přestala existovat. Pochybnosti o důležitosti EU jsou pro něj nepochopitelné. 

"Připadá mi, že spousta lidí nechápe, co by znamenalo budovat vnitřní hranice. Rozbijeme tím nejen unii, ale i další spojenectví," prohlásil Zaorálek. Členské státy si podle něj nemohou dovolit vojenskou ostrahu hranic, protože mnohé z nich se jako členové NATO zavázaly posílat vojáky do aliančních jednotek.

 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.
 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.

"Pokud bychom poslali vojáky chránit vnitřní hranice, tak garantuji, že nebudeme schopni plnit povinnosti v jiných aliancích. Celá smlouva o NATO by se stala chimérou," varoval ministr.

Budoucí vývoj evropské integrace Zaorálek nechtěl příliš odhadovat, vysvětlil to tím, že ho zajímá spíše současný stav. Dodal, že krize, kterými unie v posledních letech prošla, ukázaly, že velkým problémem je akceschopnost osmadvacítky. Evropa podle něj nemá nástroje, aby jednala rychle.

Řešení vidí Zaorálek v aktivním přístupu členských států. "Pokud je krize, není to otázka akceschopnosti EU, je to úkol pro každý členský stát, který se musí bavit se svými sousedy a hledat východiska," řekl ministr.

Aktivní přístup členských států nejen v kritických obdobích označil za klíčový také bývalý eurokomisař, nynější europoslanec ANO Pavel Telička. V České republice i některých dalších zemích podle něj trvá pocit, že EU je organizací, která členské státy řídí, peskuje a omezuje. "To je zásadní nepochopení a rezignace na roli, kterou členský stát musí sehrávat," řekl Telička.

%insert_attachment[59522200] priloha.html%

Každá země podle něj musí mít představu, čeho chce dosáhnout a hledat spojence, se kterými své cíle prosadí. Česko by podle něho mělo být v této oblasti aktivnější.

"Pokud si nedokážeme říci, čím chce Česká republika být v EU, co chceme ovlivňovat, pak jsme jenom pasivním pasažérem a musíme přijímat věci, jak přicházejí," prohlásil Telička. 

Teličkův nástupce v roli eurokomisaře, bývalý premiér Vladimír Špidla doplnil, že Evropská unie je pro všechny členské státy národním zájmem a nezbytností. Totéž zdůraznil i ministr Zaorálek. "Musíme si uvědomit, že tento projekt je i náš projekt a jeho rozpad by měl katastrofální důsledky," varoval.

"I Němci si říkají: My, Němci nepřežijeme bez EU. U nás to nezaznívá, a to je pro mne nepochopitelné," poznamenal.

V téměř tříhodinové diskusi, která byla podle Zaorálka prvním z řady podobných setkání, se eurokomisaři Telička, Špidla a Štefan Füle věnovali také ekonomickým otázkám nebo společné zahraniční politice EU.

Současná česká zástupkyně v Evropské komisi Věra Jourová se setkání kvůli pracovním povinnostem nezúčastnila.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist