Vladimír Dlouhý (62)

- Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze.

- V roce 1984 nastoupil do Prognostického ústavu.

- V roce 1989 odešel z KSČ.

- Po pádu komunistického režimu byl ministrem hospodářství a podílel se na přípravě ekonomické transformace.

- V roce 1992 se jako zástupce ODA stal na pět let ministrem průmyslu a obchodu České republiky.

- Celkem 18 let pracuje jako mezinárodní poradce pro nadnárodní investiční banku Goldman Sachs.

- Loni byl zvolen prezidentem Hospodářské komory ČR.

- Je ženatý a má dvě děti. K jeho koníčkům patří literatura, historie a sport.

Před třemi lety touto dobou jste zvažoval kandidaturu na funkci prezidenta republiky.

Jak je to nyní?

Nevím. Nevylučuji to. Ještě nenastal čas se rozhodnout.

Můžete být konkrétnější?

Jde také o to, vyhodnotit si, jaké bude při příští volbě postavení dnešního prezidenta Miloše Zemana. A jakou šanci by kandidát, který se v prvním kole umístí za ním, měl k jeho porážce v kole druhém.

Evropa je nyní pod tlakem uprchlíků. Vnímáte migranty jako ekonomickou příležitost, nebo hrozbu?

Zdá se mi, že jakkoliv to sociálně a geopoliticky krátkodobou hrozbu znamená, naše apriorní a striktní odmítání uprchlíků je špatné pro pověst České republiky.

To neznamená, že bych sem migranty lákal a že bych neměl velké otazníky nad tím, jak je kancléřka Merkelová do Evropy pozvala. Ale tvrdě odmítavá slova našich vrcholových představitelů také nebyla vhodná.

Z dlouhodobého hlediska je to navíc spíše příležitost. Většina kvalitních studií ukazuje, že dlouhodobě přinášeli migranti různým částem světa spíše pozitiva. Nejlepším příkladem byly donedávna studie dokazující, že růst americké produktivity a způsob, jakým ekonomika USA překonala finanční krizi, je dán i jejich přílivem z Mexika a dalších zemí. Na druhé straně přiznávám, že existují také studie, které to začínají zpochybňovat.

Není přitom ale podstatný rozdíl mezi křesťanskými Mexičany v USA na jedné straně a běženci z muslimských zemí v Česku?

Jsme přece země převážně ateistická, menší, chudší a nemáme za sebou koloniální výboje.

A také máme za sebou 40 let komunismu, který nás filtroval od fenoménu gastarbeiterů. Kdybychom nezůstali po druhé světové válce v sovětském bloku a vyvíjeli se podobně jako Německo, asi bychom je tu také měli. Takto nejsme zvyklí na odlišnosti. Jediným zrcadlem, do kterého bychom se mohli podívat, je náš vztah k Romům. A to nám neposkytuje pozitivní obrázek. Vím, že na migranty nejsme moc připravení, ale až příliš razantní odpor jde proti mému přesvědčení. Navíc ti migranti už v Evropě jsou a budou. Mýlí se, kdo si myslí, že se k nám ta vlna nikdy nepřeleje. A hrozí, že vzdělané, pracovité, sekulární a křesťanské běžence získá Německo, zatímco k nám se dostanou ti profesně slabší. Kdybychom byli trochu vstřícnější, mohli jsme možná získat ty kvalitnější.

I proto jsme vydali prohlášení, že pokud tu azylanti budou, měli bychom je zapojit do pracovního procesu.

V jakém stadiu je tedy váš fond pro zaměstnávání cizinců?

Podepisujeme memorandum se Sdružením pro integraci a migraci. Během dvou týdnů chceme vytvořit institucionální rámec, abychom se mohli obracet na ty firmy, které budou ochotné běžence zaměstnat. Složitější situace je se vzděláváním, protože kdo není občanem EU, nespadá do systému financování našeho školství. Na to by byly zapotřebí dodatečné peníze.

Zbývá vám ještě 40 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se