Když před dvěma lety odletěl Kevin Dalghren podezřelý ze čtyřnásobné vraždy do Spojených států, rozjela se právní bitva o jeho vydání zpět do České republiky. „Náš primární zájem byl, aby došlo k soudu v místě, kde se stal trestný čin a které oplývá důkazními prostředky,“ popsal náměstek ministra spravedlnosti pro sekci mezinárodní a ústavněprávní Petr Jäger.
V podobných případech je totiž podle něj rozhodující rozsah mezinárodních smluvních závazků daného státu. „Někde třeba přímo zakazuje Ústava vydání vlastních občanů do zahraničí,“ řekl Jäger. Podobně je na tom i samotné Česko, kdy je umožněna výjimka pouze v rámci evropského zatýkacího rozkazu. „V mezinárodním společenství z hlediska státní suverenity je patrná určitá zdrženlivost k vydávání vlastních občanů a nyní se jedná o historicky prvního občana USA vydaného do České republiky," dodal ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
Podobných případů, jako je Dahlgrenův, bylo v minulosti hned několik. Většinou neúspěšných. Třeba v roce 2007 odmítlo Rusko vydat Andreje Lugového, podezřelého z vraždy Alexandra Litviněnka, do Velké Británie. Francie zase neposlala americké justici režiséra Romana Polanského obviněného ze znásilnění třináctileté dívky.
V Česku na poli mezinárodního vydávání vzbudil nesouhlas případ katarského korunního prince Hámida bin Abdal Sáního obviněného z pohlavního zneužití. Ministr spravedlnosti Pavel Němec souhlasil s jeho vydáním zpět do Kataru a princ tak zůstal na svobodě. Místní justice navíc neúspěšně řadu let bojuje o vydání Viktora Koženého nebo Radovana Krejčíře. Úspěchem pak bylo vydání podnikatele Tomáše Pitra ze Švýcarska.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
