Děčínští soudci rebelovali kvůli stravenkám. Když nehlásíte docházku, nemáte na ně nárok, potvrdil nyní Nejvyšší soud

Neobvyklým způsobem zaměstnávalo po více než tři roky osm děčínských soudců své kolegy ze všech stupňů justiční soustavy: Na podzim 2022 se totiž vzbouřili proti tomu, že nový předseda děčínského soudu Jan Tichý zavedl elektronickou docházkovou knihu.

Uvedená skupina ji ale ignorovala a Tichý jim kvůli tomu odmítl dávat příspěvek sto korun denně na oběd. Jeho vyplacení totiž podmiňoval právě tím, že soudci v daný den stráví v práci nejméně tři hodiny a doloží to uvedenou evidencí.

Zmíněných osm soudců kvůli nevyplacení příspěvku podalo žalobu. Soudy ji ale zamítly a nyní jejich verdikt potvrdil i Nejvyšší soud.

Odmítání elektronické evidence vysvětlovali rebelující soudci tím, že je to zásah do jejich nezávislosti a důstojnosti. Soudce je jmenován bez časového omezení a svou funkci vykonává podle potřeby 24 hodin denně, i mimo budovu soudu. Požadavek na odpracování tří hodin v budově tak podle soudců neodpovídá podstatě výkonu této funkce. Shromažďování údajů o jejich pohybu navíc není nezbytné a nedali k němu souhlas, argumentovali dále. Kromě toho nebylo podle soudců zabezpečeno, aby se k údajům, kdy a kde byli, nedostala nepovolaná osoba.

Rozhovor

Justice se konečně modernizuje, oběť se dostává na první místo, říká soudce, který školí své kolegy

19. 9. 2025 ▪ 8 min. čtení

Sám Tichý naopak tvrdil, že v případě stravenek jde o dobrovolný zaměstnanecký benefit, u kterého si zaměstnavatel může určit podmínky. A evidence docházky je nutná k přehledu o osobách v budově pro případ mimořádných událostí, jako může být třeba i požár nebo nahlášení výbušniny.

Proplacení příspěvku, zhruba 2000 korun každému za měsíc říjen 2022, se tak děčínští soudci začali domáhat právní cestou. Okresní soud v Lounech – ten případ řešil kvůli možné podjatosti kolegů v Děčíně, kterým by jinak patřil – ale žalobu celkem rychle zamítl. A poukázal na zákon o rozpočtových pravidlech, který pro vyplacení příspěvku na stravné jako jednu z podmínek zmiňuje právě nejméně tříhodinovou přítomnost na pracovišti. A současně uznal za oprávněné, aby předseda soudu požadoval vedení docházky a rozhodl, jakým způsobem to bude.

„Dobrovolně se rozhodli nerespektovat podmínku elektronické evidence přítomnosti v soudní budově, čímž nesplnili kumulativní podmínku pro přiznání stravenkového benefitu,“ konstatoval prvoinstanční soud. A jeho verdikt následně potvrdil i odvolací Krajský soud v Ústí nad Labem.

Rozhovor

V Česku chybí odpovědnost a smysl pro fair play. Jeden druhému nevěří ani kolik je hodin, říká šéf Ústavního soudu Josef Baxa

1. 8. 2025 ▪ 14 min. čtení

Nespokojení soudci ale podali dovolání k Nejvyššímu soudu. A poukazovali na specifika své profese – například to, že jejich funkce není vázána na budovu soudu ani na pracovní dobu. Proto je podle nich podmínka odpracování tří hodin v budově potvrzená čipem v rozporu s povahou jejich funkce. A protože jiné soudy takto doložení docházky nepožadují, jde o diskriminaci, tvrdili.

Nejvyšší soud ale námitky smetl. Ačkoliv se výkon funkce soudce neomezuje jen na budovu, její podstatná část se v budově odehrávat musí. Podmínit nenárokový benefit (stravenku) fyzickou přítomností a její průkaznou evidencí tak podle Nejvyššího soudu neodporuje zákonu. A to, že jsou na různých soudech rozdílná pravidla, není podle něj nepřípustná nerovnost.

Spor ale ještě nekončí. Část děčínských soudců sice již začala docházku evidovat, nicméně někteří to stále odmítají. „Pravidla jsou stále stejná. A pokud je nedodržují, stravenky dostat nemohou. Ale jde o jediný dopad, který to na ně má,“ říká předseda soudu v Děčíně Jan Tichý.

Několik dalších soudců se navíc začalo právně domáhat stravenek za další období. „Je mimořádně nešťastné, když se soudci soudí o stravenky, které mohli mít, kdyby dodrželi jednoduchá pravidla,“ podotýká Tichý.