Počet takzvaných vyloučených lokalit se za posledních devět let v Česku zdvojnásobil. Zatímco v roce 2006 bylo chudinských domů, ulic a čtvrtí kolem tří stovek, loni jich existovalo už 606. Tato ghetta jsou ve 297 městech a obcích, žije v nich až 115 tisíc lidí. V roce 2006 to bylo 80 tisíc osob.

Za vyloučenou lokalitu autoři považují místo, kde žije aspoň 20 lidí v tísni. Jsou odkázáni na dávky, jsou bez práce, mají dluhy, nízké vzdělání či jiné problémy.

"Na číslech je vidět, že se situace chudých lidí zhoršuje, že jich přibývá, že se rozevírají nůžky mezi chudými a bohatými," řekla na tiskové konferenci ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Podle ní by trend měla zbrzdit a zvrátit cílená opatření například na podporu zaměstnávání a vzdělávání i nové sociální bydlení. Potrvá ale několik let, než se výsledky projeví.

Ghett přibylo ve všech krajích. V Karlovarském se jejich počet dokonce ztrojnásobil. Zatímco před devíti lety jich tam výzkumníci napočítali 18, loni už 61. V Plzeňském, Jihomoravském či Moravskoslezském kraji se počet chudinských míst zvedl zhruba 2,5krát. Ke zhoršení situace přispěla podle autorů ekonomická krize. Ještě výraznější roli ale prý hraje to, že v ghettech vyrůstají nové generace, které nemají šanci se z chudinského prostředí vymanit. 

"Nelze přehlížet vliv demografické reprodukce. Dorůstá nová generace, která vyrůstá v rodinách v sociálně vyloučeném prostředí. Zdá se, že český vzdělávací systém ji neumí nastartovat do prostředí mimo sociální vyloučení k nějaké kariéře na otevřeném trhu práce a k vymanění se z osidel chudoby," řekl hlavní autor a editor analýzy Karel Čada.

Podle autorů analýzy už ghetta nejsou městskou záležitostí. Lidé se stěhují do odlehlejších míst. Chudinské lokality se rozpadají na menší celky. V roce 2006 ve vyloučeném místě žilo v průměru 271 obyvatel, loni 188. Třeba v Ústeckém kraji jsou třeba celá sídliště, na Olomoucku či Karlovarsku naopak menší venkovská místa.

"Je to tím, že se přelévá obyvatelstvo. Tam, kde je vysoká nezaměstnanost, jsou zároveň levné nemovitosti,“ vysvětlila ministryně Marksová. Současné nastavení systému doplatku na bydlení, které chce ministerstvo změnit, podle ní vede k tomu, že se byznys s chudobou vyplácí. "Podnikatelé nakoupili v oblastech ty nejlevnější nemovitosti a vyplatilo se jim tam lidi koncentrovat."

Většinu obyvatel ghett tvoří Romové. Podle analýzy ale přibylo míst, kde už jsou v menšině. "Jedná se zhruba o čtvrtinu lokalit. Ztrácí se pevná hranice vyloučené lokality, dochází k rozvolnění hranic mezi lidmi ve vyloučení a ostatními," uvedl Čada. V chudinských domech a čtvrtích se ocitají často nezaměstnaní, zadlužení, osoby s nízkým vzděláním, ale i senioři. Ti představují sedm procent obyvatel ghett.vyloucene lokality 2015

Výrazně vzrostlo množství lidí, kteří bydlí v ubytovnách. V nich v roce 2008 pobývalo kolem 11 tisíc dětí a dospělých, kteří dostávali doplatek na bydlení. Loni v prosinci v ubytovacích zařízeních bylo už 27 tisíc osob. V Česku je na 700 ubytoven. Podle autorů analýzy ale ne ve všech končívají lidé v tísni. Některé slouží pracovníkům a jiné jsou pro lidi, kteří nejsou v nouzi.

V ghettech je bez práce 80 až 85 procent lidí. Zhruba pětině dospělých ani pracovní místo nezaručilo to, že se dostanou ze dna. Podle odhadů má zkušenost s prací načerno zhruba třetina až polovina žen a mužů z ghett.

Tři čtvrtiny obyvatel ghett, kteří jsou v produktivním věku, mají jen základní vzdělání. V problémových lokalitách do školky dochází v průměru třetina dětí. V některých místech je to jedno z deseti dětí, jinde ale naopak všechny. Víc než pětina školáků z vyloučených míst chodí do třídy, kde jsou převážně romské děti. Podíl proti roku 2006 podle autorů poklesl. Ve dvou třetinách zkoumaných ghett je nabídka aktivit pro volný čas.

Výzkum začal loni v lednu. Financoval ho Evropský sociální fond a stát. Výsledky poslouží k přípravě projektů ke zlepšení situace a k nasměrování toku evropských peněz.