V Česku máte málo kvalifikované pracovní síly, stěžovali si němečtí investoři Sobotkovi

Němečtí investoři hodnotí dosavadní investice v České republice kladně, vadí jim však nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Řekl to po setkání se zástupci firem v Berlíně premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). "Jedním z rizik, které němečtí investoři vnímají, je nedostatek kvalifikované pracovní síly v České republice," řekl premiér.

Podle něj se tomu vláda snaží zamezit důrazem na rozvoj technických oborů na středních školách a snahou o větší zapojení firem přímo do vzdělávání.

"Obecně podpora technického školství, rozšíření praxe na středních školách a v učebních oborech tak, aby učni a studenti trávili více času přímo praktickou přípravou ve školách, a samozřejmě také užší spolupráce mezi jednotlivými firmami a středními školami," řekl Sobotka.

Premiér také chce, aby základní školy více podporovaly němčinu jako druhý cizí jazyk po angličtině. "Už pedagogické fakulty by měly připravovat více němčinářů," řekl na české ambasádě.

Promluvil dále o lepším spojení s německou metropolí i Mnichovem. "Byl bych velmi rád, abychom prosadili vysokorychlostní železniční spojení mezi Prahou a Berlínem. A urychlili železniční spojení mezi Prahou a Mnichovem," dodal Sobotka.

S tím souhlasí i kancléřka Angela Merkelová, se kterou se Sobotka poté setkal. "Modernizaci železničního spojení Praha-Mnichov chceme dát do společného plánu dopravních cest," řekla německá kancléřka.

"Já doufám, že paní kancléřka pochopila, že to patří mezi klíčové priority, které má Česká republika ve vztahu k Německu," řekl Sobotka českým novinářům. "Je ostuda, pokud je to železniční spojení mezi Českou republikou a Německem ve 21. století v takovém stavu, v jakém je," podotkl.

Zařazení železničních tratí do spolkového plánu je podle Sobotky nutné k tomu, aby šlo jejich výstavbu financovat z evropských fondů.

Na české straně by podle premiéra bylo možné zahájit stavbu prvního úseku vysokorychlostní tratě mezi Prahou a Lovosicemi nejdříve v roce 2022.

Sobotka chce o železničním spojení Česka s Německem jednat také s premiéry sousedních německých spolkových zemí Bavorska a Saska. Obě spolkové země podle něj stanovisko Prahy podporují.

Sobotka také zopakoval příslib České republiky, že do konce roku 2018 by měla být otevřena dálnice D8 mezi Prahou a Drážďany. K jejímu dokončení je třeba vybudovat závěrečný úsek přes České středohoří.

Premiér rovněž vyjádřil zájem Česka na udržení splavnosti Labe, aby si Česká republika zachovala lodní spojení se Severním mořem.

Merkelová uvedla, že v této záležitosti je třeba dostat do souladu ekologické a provozní otázky říční plavby. Podle ní Česko a Německo vedou odborné konzultace, které by měly skončit v příštím roce.

V Berlíně se Sobotka sešel s jednadvaceti zástupci německých investorů v České republice, například s představiteli firem Škoda, Siemens AG, Volkswagen AG, Airbus Group nebo E.ON Česká republika. Mluvil s nimi mimo jiné o krocích české vlády pro podporu přílivu zahraničních investic a o spolupráci českých a německých firem.

Následně se Sobotka setkal na pracovním obědě s kancléřkou Angelou Merkelovou, se kterou jednal o dopravním spojení obou zemí nebo problému s naftou, kterou mělo Česko uloženou u zkrachovalé firmy Viktoriagruppe v bavorském Kraillingu. Insolvenční správce však české pohledávky za firmou popřel.

"V Praze jsem byla naposledy v roce 2011. Stýská se mi a další návštěvu plánuji," řekla Merkelová.

Pondělní setkání s Merkelovou je druhou oficiální návštěvou Sobotky v Německu od jeho nástupu do čela vlády v roce 2014. "Zmíněná návštěva potvrzuje vysokou úroveň úzkých vztahů na nejvyšší státní a politické úrovni mezi představiteli České republiky a Spolkové republiky Německo," stojí v materiálu, který pro vládu zpracovalo ministerstvo zahraničí.

Sobotka přednášel na Humboldtově univerzitě

Český premiér Bohuslav Sobotka v Berlíně rovněž vyzval k posílení evropské integrace v oblasti energetiky. Varoval také před nebezpečím, které podle něj představuje pro budoucnost Evropské unie možný odchod Řecka z eurozóny.

V projevu na Humboldtově univerzitě se vyslovil i pro to, aby EU byla otevřená k rozšíření o země západního Balkánu a východní Evropy.

"Energetika je jedním z nejdiskutovanějších politických témat naší doby. Je to přirozené, jedná se o sektor, který zasahuje do rozličných oblastí našeho života, od hospodářství po bezpečnost," řekl Sobotka. "Současná diskuse o vzniku energetické unie je potvrzením toho, že my Evropané jsme si těchto souvislostí vědomi," uvedl.

"Aktuální krize na Ukrajině nám opětovně ukazuje, že bezpečnost dodávek energie a surovin není samozřejmostí. Potřebujeme kvalitní infrastrukturu, jejíž vybudování je bohužel finančně náročné. Musíme proto nalézt způsoby, jak ji financovat, jak se má zapojit stát a jak co nejméně zatížit spotřebitele," řekl český premiér.

"Pokud se nám podaří, aby energetická unie nezůstala jen na papíře, věřím tomu, že se stane jedním ze základů evropské energetické bezpečnosti, konkurenceschopnosti a koneckonců evropské integrace jako takové," uvedl.

Podle Sobotky také musí v centru evropské pozornosti ležet další rozšíření unie.

"Samotná myšlenka evropské integrace směřuje ke sjednocení celého kontinentu. Považuji nadto rozšiřování za proces, který Evropu jako celek dlouhodobě stabilizuje a činí silnější, proto bychom se jej neměli vzdávat," řekl premiér.

"Státům, které se rozhodnou pro vstup do Evropské unie, musíme dát jasnou evropskou perspektivu," prohlásil Sobotka.

Podle něj je třeba navázat na odkaz bývalého českého prezidenta Václava Havla a někdejšího německého ministra zahraničí Joschky Fischera, kteří v minulosti podporovali rozšíření EU o státy střední a východní Evropy, mimo jiné i o Česko a Slovensko.

Podle Sobotky je třeba, aby státy usilující o vstup do unie splnily potřebná kritéria, což pro ně bude znamenat i nepopulární vnitropolitická rozhodnutí.

"My Češi víme z vlastní nedávné zkušenosti, jaký význam pro nás měly signály, zda se s námi počítá či nikoli, zda pro nás skutečně existuje evropská perspektiva. Proto jsme si vědomi důležitosti těchto signálů i pro naše partnery na západním Balkáně a ve východní Evropě," řekl.

Sobotka rovněž prohlásil, že jeho vláda se jasně hlásí k projektu evropské integrace. Varoval ale před odstředivými tendencemi v unii.

"V souvislosti s Řeckem se dnes vedou velmi intenzivní debaty o jeho vystoupení z eurozóny. Myslím si, že tento krok by byl velmi nešťastný a že je v zájmu nás všech, aby Řecko v eurozóně zůstalo, pokud to bude jen trochu možné," řekl Sobotka.

"Podobně nahlížím také na úvahy o vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Byla by to velká ztráta, jak pro Unii, tak pro Británii," doplnil.

"Musíme si uvědomit, že se nejedná o otázku týkající se výlučně těchto dvou států, ale o širší problém, neboť oba zmiňované procesy vystoupení by měly neblahé dopady na důvěru ve fungování eurozóny a Evropské unie, i proto je důležité, aby Řecko i Spojené království zůstaly na palubě," řekl Sobotka.