Vláda ve středu schválila, že se za miliardy korun mohou nakoupit nové radary, kamery, automatické váhy, které za jízdy poznají přetížené kamiony, nebo laserové skenery na odhalení řidičů, kteří nedodržují bezpečnou vzdálenost.
Vše ke zvýšení bezpečnosti dopravy a její lepší regulace v kritických místech – například u uzavírek nebo oprav dálnic. Zároveň však nová technika umožní trestat neukázněné řidiče.
"Hlavně by se ta zařízení měla používat citlivě a neměla by řidiče v první řadě šikanovat. Jejich primární účel je sběr dat o dopravě k účelům jejího řízení. Represe má přijít teprve v druhém sledu, pokud řidiči nebudou dodržovat pravidla," říká v rozhovoru pro HN Martin Pípa, který šéfuje divizi rozvoje dopravy v Centru dopravního výzkumu v Brně.
Jak se díváte na plán masivního nákupu nových chytrých kamer, radarů a digitálních cedulí, které mají regulovat rychlost a budou moci i fotit příliš rychlé řidiče?
Je důležité říci, že ten plán schválený vládou počítá především s tím, že se inteligentní dopravní systémy využijí jako prevence a jako důležitý regulátor dopravy, který má zvýšit bezpečnost a také komfort cestování. Třeba tím, že budete včas dostávat kvalitní informace o tom, co se na dálnicích a silnicích právě děje. Represe by podle dosavadních zkušeností měla nastoupit až jako druhý krok.
I když samozřejmě je také nutné ji brát v úvahu. Jinak by se mohlo stát, že všude budeme mít drahá zařízení, která říkají, jak rychle jet, aby to bylo bezpečné a netvořily se kolony, ale současně by to řidiči nerespektovali. To by pak celá investice neměla smysl.
Jak by podle vás měla represe fungovat?
Zaprvé: radary s kamerami by měly být výhradně tam, kde je to opravdu potřeba. Takže například v blízkosti měst nebo v úsecích, kde se zrovna opravuje.
Statistiky říkají, že zrovna v pracovních zónách dochází v Evropě zhruba každé dvě hodiny ke zranění silničářů nebo pracovníků údržby.
Bylo by nesmyslné dávat měřiče rychlosti na volné a přehledné úseky. To by pak hraničilo s policejním státem a šikanou.
Telematika by navíc měla být aktivní pouze v nutných případech. Například když se v danou chvíli v konkrétním místě hromadí hodně vozidel. Pak by se zapnulo zařízení ukazující ideální rychlost nebo by řidiči dostali varování před stojící kolonou vozidel v jejich blízkosti.
Takže nehrozí "velký bratr"? Že by nás policie sledovala doslova na každém kilometru?
Takhle bych to určitě neviděl. Ani to není žádoucí. Pokud by řidiči měli pocit šikany a byli v neustálém stresu, že je někdo měří, pak se to negativně projeví jinde. Když někoho budete hlídat v nesmyslných místech, třeba na přehledných rovných úsecích mezi obcemi nebo na výjezdech z obcí, vjedou pak například na nekontrolovaný úsek dálnice a začnou se tam vybíjet.
Je skutečně potřeba pečlivě volit místa, kde budete řidiče měřit a natáčet kamerami.
Jak se taková místa budou vybírat?
Kritická místa lze uvážlivě vybrat z dlouhodobých statistik.
Jak se bude určovat čas zapnutí kamery a radaru, když nemají běžet non-stop?
Jsou dvě možnosti. Buď to na dálku zapne dispečer, nebo se systém aktivuje sám, když vyhodnotí, že je to potřeba. Záleží, jak chytrý systém to je.
A ten čas souvisí například s denní dobou a hustotou provozu. Pokud pojedu sám po dálnici v noci stočtyřicítkou, neměl bych dostat pokutu. Nikoho neohrožuju, dálnice je prázdná, nikde se nepracuje. Ale ve chvíli, kdy doprava ve špičce zhoustne blízko pracovní zóny, kde dělají silničáři, pak se rozsvítí proměnná značka a ukáže omezenou rychlost. Zároveň by měla v sobě mít zabudovanou a aktivovanou i tu represivní složku.
Takže tam bude kromě digitálních informací i radar s kamerou, která mě vyfotí a pošle úřadům k vyřízení pokuty?
Přesně tak.
Jak to bude s ochranou osobních údajů? Ochránci dat už varovali, že koncepce tuto oblast neřeší tak, aby zabránila zneužití informací o lidech.
Na to je potřeba při budování systému dávat velký pozor. Data by měla proudit například přes policejní servery, které mohou podle zákona s osobními údaji nakládat. Zjednodušeně jde vždy o to, aby citlivá data nezůstávala na serverech soukromých firem.
Jak mohou stamiliony na chytré kamery nebo radary získat města, se kterými akční plán a investice za 17,5 miliardy nepočítá, protože myslí jen na dálnice, rychlostní silnice nebo silnice I. třídy?
Je pravda, že o chytré systémy mají zájem i velká města, aby si lépe řídila hromadnou dopravu nebo mohla například lépe bránit jízdám na červenou.
Vím, že třeba Brno si nechalo zpracovat koncepci rozvoje dopravní telematiky. Radní chtěli mít v ruce materiál, který říká, kam město hodlá jít. To je totiž první krok, aby si o peníze mohli říct.
Příležitost mají v různých evropských dotačních programech zaměřených na menší organizační jednotky, než je stát.
Jak je to s chytrými systémy v cizině?
Trendem je snaha dostávat informace k řidičům přes komunikaci s vozidly. Předpokládá se, že hodně aut už má navigaci nebo jiný komunikační kanál, takže se do nich vysílají důležité signály. "Pozor, blížíte se k pracovní zóně a je potřeba snížit rychlost"...
Je třeba upozornit řidiče přímo ve vozidle. A ideálně aby se do auta dostala informace také obrazem a zvukem, třeba právě přes navigaci. Informace se tak snadno dostane do osobní zóny řidiče, dostane se mu více pod kůži.
Jinak se také v zahraničí často používají proměnné značky a mobilní informační vozíky, které se dávají před kritická místa k řízení dopravy. Právě třeba tam, kde jsou pracovní zóny nebo na obchvatech velkých měst, kde je hustší doprava. Jsou řízeny dálkově a zobrazují aktuální relevantní informace. Ve 21. století se nemůže stávat, že někdo přiveze dopravní značku, která i v noci bude ukazovat na displeji stejnou rychlost. To pak není inteligentní systém, který umí dopravu řídit a usměrňovat.
Jak se značky na dálku ovládají?
Z dopravního centra. Dispečeři se dívají na kamery z místa a sami rozhodnou, jak zareagovat a jakou rychlost zvolit. Nebo tam mají čidlo, které jim napovídá aktuální situaci, a rozhodnou se podle této informace.
Inteligentní značky však mají především vlastní řídící algoritmy, které pomocí rozmístěných čidel automaticky určují, co má být na displeji zobrazeno. Zásah obsluhy je nutný jen v minimu případů.
Proč u nás řidiči mají takový problém s dodržováním rychlosti?
Třeba proto, že stacionární značky tolik nevnímají. Naproti tomu blikající proměnné značky jejich pozornost upoutají mnohem více.
Zrovna teď děláme pro soukromou společnost výzkum na dálnici D2 ve směru z Bratislavy do Brna. Firma po dohodě s Ředitelstvím silnic a dálnic postavila inovativní systém do místa, kde je zúžený profil a opravuje se tam. Systém je složen z velkého informačního vozíku s proměnnou LED plochou a z radaru (viz foto).
Rychlost je omezena na osmdesát kilometrů v hodině. Displej jakoby spí a rozsvítí a ve chvíli, kdy jedete rychleji než osmdesát. Okamžitě ukáže registrační značku a rychlost a také upozornění, aby řidič zpomalil.
Není to represivní systém, data se nikde neznamenávají, avšak je to přesně ten typ zařízení, který by se v budoucnu dal využít i pro pokutování. Řidiči totiž řekne: známe značku vašeho auta a víme, že porušujete pravidla, a jsme schopni vám dát pokutu.
Kolik takový mobilní vozík stojí?
V řádu milionů korun.
A co přesně tam zkoumáte?
Reakce řidičů, účinnost a spolehlivost takového systému. Budou to určitě zajímavá data.
Už teď vidíme, že pokud se zobrazí registrační značka a lidé pochopí, že je někdo sleduje, chovají se jinak. Je důležité, aby si uvědomili, že pokud budou vysokou rychlostí ohrožovat lidi třeba v pracovní zóně, hrozí jim pokuty. Znovu ale opakuji, že v první fázi je potřeba udělat širokou osvětu.
Dám vám příklad z Rakouska. Tam když máte proměnné značky, na displeji svítí i zkratka, která omezení rychlosti doprovází. Zkratek je několik a Rakušané trpělivě řidičům vysvětlovali, co znamenají a proč jsou důležité.
Nedávno jsem podobné zkratky viděl u Salzburgu. Co vysvětlují?
Říkají, proč silničáři k omezení vlastně sáhli. Například právě u Salzburgu bývá na dálnici na městském obchvatu často osmdesátka. K tomu je tam ta třípísmenná zkratka a oznamuje: snížili jsme rychlost kvůli špatným rozptylovým podmínkám. Každý Rakušan pak ví, že je potřeba jet pomaleji, aby se nezhoršovalo ovzduší ve městě. V osvětové kampani se jim snažili vysvětlit, že to dělají pro sebe.
Byly tam sice okolo těchto opatření spory a pochybnosti o jejich smyslu, protože osobní auta sice výrazně zpomalují ze stotřicítky na osmdesát, ale kamiony, které jsou největšími znečišťovateli, jedou přibližně pořád stejnou rychlostí. Nakonec ale zvítězili příznivci ekologie.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist