Místo armádní polní nemocnice by zdravotnickou pomoc pro uprchlíky v Jordánsku mohly společně nabídnout ministerstva obrany, zdravotnictví a neziskové organizace. Ministru obrany Martinu Stropnickému (ANO) to navrhl náčelník generálního štábu Petr Pavel. Ten následně přednesl návrh vládě, která ho považuje za racionální, a nyní ho posuzuje meziresortní komise.

Na vyslání polní nemocnice do Jordánska se měli domluvit představitelé státu při schůzce u prezidenta Miloše Zemana, oznámil překvapivě před časem prezident.

Otázky vyslání nemocnice do Jordánska mělo posoudit ministerstvo obrany. Podle Pavla v této souvislosti vyvstalo několik otazníků. Předně o nemocnici dosud Jordánsko české úřady nepožádalo. Od českých diplomatů z oblasti také přišlo upozornění, že v jordánském království v minulosti působily britská a francouzská nemocnice. Jejich činnost v muslimském prostředí budila protichůdné názory. Jordánsko by prý proto preferovalo pomoc z muslimské země.

Podle Pavla také zaměření polní nemocnice není pro misi v Jordánsku nejvhodnější. "Polní nemocnice je zdravotnický nástroj pro válku. Je stavěna především na traumatologii a chirurgii. Utečenecký tábor bude vyžadovat spíš internu, infekci nebo pediatrii," řekl Pavel českým vojákům při návštěvě Afghánistánu v odpovědi na dotaz k nasazení hradecké polní nemocnice.

Pokud podle Pavla Jordánsko o nemocnici požádá, bude se otázkou opět zabývat vláda a posléze Poslanecká sněmovna. Její vyslání je podle armády otázkou až šesti měsíců, které by potřebovala na přípravu. Vyslání polní nemocnice by ministerstvo obrany stálo několik set milionů korun ročně.

Česko budou ohrožovat i asertivní Rusko a radikální islám

Pavel také řekl, že Česko se bude muset v příštích letech v otázce bezpečnosti vypořádat kromě vojenských i s nevojenskými riziky. Připravit se musí na nebezpečí spojené s migrací, demografií nebo se změnami klimatu. Za dvě hlavní vojenské hrozby považuje "asertivní" politiku Ruska a rozmach islámského extremismu.

"Bezpečnostní rizika v tom širším slova smyslu, nejenom tedy ta obranná rizika, se dotýkají řady oblastí. A z toho ta konkrétní vojenská ohrožení jsou spíše v menšině," poznamenal Pavel. Bezpečnostních rizik je podle něj více a souvisejí jak s ekonomickou a sociální situací v Evropě i za jejími hranicemi, tak i s klimatickými podmínkami, případným nedostatkem vody a potravin a z toho vyplývajícími migračními vlnami. "Část těchto problémů se již projevuje delší dobu na zvýšené migraci především do jižní Evropy, ale následně i do dalších států," podotkl generál.

"Svou bezpečnostní dimenzi bude mít i určitá demografická hrozba, tedy rozdílný vývoj v růstu populace u evropských národů a u přistěhovaleckých menšin, z nichž většina už má po několik generací občanství," řekl Pavel. Poměr mezi "původními" obyvateli a přistěhovalci se podle něj bude měnit. "A bude s sebou přinášet celou řadu rizik i bezpečnostních, pokud ta situace nebude zvládaná od počátku velice citlivě a rozumně," dodal. 

Za vojenská rizika končící náčelník generálního štábu označil zejména "hodně sebevědomou a hodně asertivní" politiku ruského vedení. Ta podle něj zatím nemá jasně definovaný cíl, protože z vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina vyplývá, že chce Rusku vrátit jeho důležitost a hrdost, ale neříká, kam až je odhodlán k dosažení tohoto cíle zajít. "Důraz na budování schopností ruských ozbrojených sil, způsob jejich použití v posledních několika letech vyvolává obavy a samozřejmě by bylo velice krátkozraké tuto hrozbu zlehčovat, případně se snažit ji banalizovat jako okrajovou, která nemá na nás přímý bezpečnostní vliv," upozornil Pavel.

Jako druhou hlavní hrozbu vidí rozmach islámského extremismu, který v současné době zosobňuje takzvaný Islámský stát. Jeho vliv se začíná projevovat nejenom na území vyhlášeného chalífátu na území severního Iráku a východu Sýrie, v řadě islámských zemí od severní Afriky až po Afghánistán, ale i v zemích Evropy.

"Máme už řadu konkrétních případů, kdy minimálně jedinci a malé skupiny byli inspirováni ideologií Islámského státu. To jsou věci, se kterými budeme muset zcela vážně počítat i my, protože rozhodně jich nejsme ušetřeni. A to, že se u nás zatím nic nestalo, a buďme za to rádi, to neznamená, že jsme těchto hrozeb ušetřeni do budoucna," zdůraznil Pavel.