Juncker posvětil služební zákon. Česko může začít žádat o dotace z EU

Evropská komise souhlasila s úpravami služebního zákona a jeho konečnou podobou. V tiskovém prohlášení to v pondělí uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Česko tak podle premiéra splnilo hlavní podmínku pro čerpání peněz z EU a první výzvy k vybraným operačním programům by mohly být vyhlášeny v nejbližších týdnech. Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy Česko už nemusí čekat na formální schválení operačních programů a první výzvy by mohly být vyhlášeny na konci dubna.

Evropská komise už na konci února vládě potvrdila, že přijímá její závazky k dokončení úprav služebního zákona. Minulý pátek pak souhlas se služebním zákonem Sobotkovi potvrdil i předseda komise Jean-Claude Juncker.

"Ve chvíli, kdy byla odstraněna hlavní překážka čerpání fondů EU, je na jednotlivých resortech, aby dotáhly projednání svých operačních programů s Evropskou komisí. Čím rychleji začneme schvalovat první výzvy, tím dříve podpoříme růst naší ekonomiky novým přílivem peněz," uvedl v prohlášení Sobotka.

Podle Prouzy je komise bude moci schválit, až upraví rozpočet Evropské unie, což by mělo být v květnu nebo začátkem června. "Na druhou stranu my můžeme začít vyhlašovat výzvy už mnohem dříve. Ve chvíli, kdy komise řekne, že souhlasí, jak jsou programy napsány, tak v tu chvíli je možno přijít s prvními výzvami," řekl státní tajemník. "Minimálně ministerstva průmyslu a obchodu, školství a životního prostředí jsou v podstatě připravena začít vyhlašovat. Koncem dubna by se mohly objevit první výzvy," upřesnil.

Služební zákon začal platit loni v listopadu a je účinný od letošního 1. ledna. Česko dosud jednalo s Evropskou komisí o zavádění této normy a jednotlivých prováděcích předpisech k ní.

Zákon o státní službě by měl odpolitizovat státní správu. Prezident Miloš Zeman ho ale napadl u Ústavního soudu, schvalovací proces zákona podle něj odporoval ústavním principům. Výhrady má prezident i k některým pasážím zákona. Vláda ale podle Prouzy momentálně nepočítá s tím, že by verdikt Ústavního soudu mohl ohrozit budoucí čerpání evropských fondů.

"Samozřejmě záleží na tom, jak Ústavní soud rozhodne, ale v tuhle chvíli nepočítáme s žádnou jinou variantou, než že zákon bude potvrzen tak, jak byl přijat," uvedl Prouza k prezidentově stížnosti. V případě, že ústavní soudci rozhodnou jinak, bude podle státního tajemníka záležet na míře zásahu do normy. "Pokud by náhodou Ústavní soud zrušil celý zákon, tak bychom to samozřejmě museli s Evropskou komisí řešit a najít nějakou alternativní cestu," dodal.

Kromě této normy bylo pro čerpání evropských peněz podmínkou odstranit nedostatky u zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Jeho novela platí od března.