Členství v Evropské unii považuje v současnosti za prospěšné 51 procent Čechů. Vyplynulo to z průzkumu společnosti Ipsos pro Úřad vlády, jehož výsledky v pondělí představil státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Při posledním podobném průzkumu pro vládu v roce 2012 členství v EU podle něj pozitivně hodnotilo jen 30 procent Čechů. Podle evropského průzkumu Eurobarometr jde o jeden z největších nárůstů pozitivního hodnocení v rámci EU. Podle nynějšího průzkumu je více než třetina Čechů pro federalizaci EU, podobné množství by si jich naopak přálo rozpad unie.

Prohlubování spolupráce je nakloněna polovina podnikatelů a 40 procent studentů. Odmítavý postoj ke spolupráci naopak zaujímají starší lidé s ukončeným učňovským a středoškolským vzděláním.

Dvě třetiny dotázaných jsou podle Prouzy přesvědčeny, že obraz Česka v EU je v současnosti výrazně lepší, než byl před třemi roky za vlády Petra Nečase. "Je to dáno jednak tím, že se tady o Evropě výrazně víc mluví. Je to ale dáno i tím, že vláda i Evropskou unii občas za něco pochválí, že to není ta absolutní negace, kterou byli lidé zvyklí slýchat," míní Prouza. Tento trend podle něj potvrzuje i Eurobarometr. Na podzim 2014 podle něj nahlíželo na EU pozitivně o devět procent Čechů víc než na jaře téhož roku.

Lidé, kteří členství v unii vnímají negativně, jsou podle průzkumu spíše staršího věku a méně cestují. Jejich názor tak podle Prouzy vyplývá převážně z neznalosti.

Podle průzkumu má 95 procent Čechů pocit, že informací o EU má málo, a uvítalo by, kdyby je vláda o fungování unie informovala více. "To je velmi výrazný úkol pro vládu," soudí Prouza.

Na dotaz, kde získávají informace o EU, 60 procent lidí uvedlo, že na internetu. Na dalších dvou místech se umístila televize a tisk. Kromě tématu Česká republika v unii je nejvíce zajímalo fungování eurozóny a euro, fondy EU a jejich využití a budoucí směřování EU. V jeho případě z průzkumu vyplynulo, že 17 procent je pro to, aby se unie neměnila, 34 procent se kloní k prohlubování integrace a federalizaci EU a 38 procent naopak by nejraději vidělo rozpad evropského bloku.

"Ukazuje se, že Češi nejsou euroskeptičtí, jen často nemají dostatek informací o fungování Evropské unie. To ale neznamená, že by je dění za hranicemi nezajímalo. Velice dobře dokážou vyjmenovat aktuální nebezpečí pro EU," uvedl Prouza.

Podle autorů průzkumu, do kterého se v lednu zapojilo 1005 lidí ve věku 15 až 65 let, se Češi nejvíce bojí terorismu (32 procent) a přistěhovalectví (17 procent). Téměř 80 procent by jich uvítalo, kdyby se Česko více podílelo na ochraně evropských hranic. Nadpoloviční většina respondentů podporuje vznik společné evropské armády. Strach z ozbrojeného konfliktu se ve značné míře objevil u lidí ve věku 18 až 29 let. Imigrace se více bojí lidé pravicové orientace a lidi s příjmy vyššími než 25 tisíc nadprůměrně trápí nejednotnost členských zemí EU.

Dvě třetiny dotázaných oceňují přínos eurofondů pro českou ekonomiku, ale pouze třetina dokáže uvést pozitivní příklad.

Související