Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se obrátil na norskou premiérku se žádostí o důkladné posouzení případu bratrů Michalákových, které norské úřady odebraly jejich matce. Požaduje, aby norský sociální úřad či soudy rozhodovaly "objektivně s ohledem na zájmy dětí, na zájmy biologické rodiny". Norská strana zareagovala nótou. Norské úřady podle ní mají zájem v kauze přímo spolupracovat s českými, řekl Sobotka po svém jednání s norskou velvyslankyní.

"Česká vláda a úřady jsou připraveny podniknout všechny kroky, abychom garantovali dostatečnou péči v případě, že by děti byly svěřeny do České republiky," uvedl Sobotka. Velvyslankyni předal dopis adresovaný norské premiérce. "Obrátil jsem se na premiérku s žádostí, aby věc sourozenců Michalákových byla důkladně a objektivně posouzena, aby norské soudy rozhodovaly objektivně s ohledem na zájmy dětí, na zájmy biologické rodiny," řekl předseda vlády.

Podle něj norská strana začala nyní "aktivně reagovat". Norské velvyslanectví vydalo v úterý prohlášení, velvyslankyně dnes Sobotkovi předala nótu norského ministerstva zahraničí. "Je zájem z norské strany, aby došlo k přímému kontaktu mezi norským krajským sociálním výborem a brněnským úřadem pro mezinárodně právní ochranu dětí, k přímému propojení a předání informací," dodal Sobotka.

Velvyslankyni "vyjádřil znepokojení" nad tím, že by se Eva Michaláková měla se svými dětmi stýkat méně než dosud. Po jejím úterním jednání s norskými sociálními pracovníky se totiž dvouhodinové schůzky dvakrát ročně zkrátily na patnáctiminutová setkání. Děti na nich ale mohou zůstat se svou matkou déle, pokud budou chtít.

Podle Sobotky jsou na tahu nyní norské úřady a soud, česká strana musí na jejich rozhodnutí vyčkat. Michaláková požádala v Norsku o přezkoumání svého případu a o svěření synů do péče. "Podnikli jsme už všechny kroky pro to, aby norská vláda a úřady věděly, že české úřady celou věc pečlivě sledují, jsou připraveny poskytnout maximální součinnost, pokud jde o možné předání péče o děti sem do ČR," dodal premiér.

Podle poslankyně Jitky Chalánkové (TOP 09) se norská sociální služba snaží postupně vytěsnit matku bratrů Michalákových z jejich života a usiluje o adopci hochů v Norsku. Pokud by česká diplomacie se svými kroky k návratu dnes devítiletého Denise a šestiletého Davida do Česka neuspěla, chce poslankyně požádat sněmovnu o podání žaloby na Norsko. O schůzku žádá norskou velvyslankyni.

Norská sociální služba odebrala Evě Michalákové a jejímu tehdejšímu manželovi děti v květnu 2011 kvůli podezření na násilí a sexuální zneužívání. Oznámení policie odložila, obvinění nepadlo. Matka mohla děti vídat dvakrát ročně po dvou hodinách, v úterý norská sociální služba schůzky zkrátila na 15 minut.

"Norská sociální služba výrazně přitvrdila podmínky... Norové zcela očividně postupnými kroky vytěsňují matku ze života chlapců a usilují o adopci, jak jinak si vysvětlit zkracování schůzek," uvedla Chalánková.

"Podmínky jsou to téměř nacistické," komentovala matka rozhodnutí v České televizi s tím, že úřady schůzky podmínily tím, že děti na schůzkách nebude fotit, nebude je zvedat a nebude je objímat.

Sněmovna Sobotkově vládě loni v prosinci uložila, aby vyvinula maximální úsilí k vrácení chlapců do Česka, pokud by norská strana nechtěla spolupracovat na jejich svěření do péče jejich českých příbuzných. Kabinet se má také dotázat, proč chlapci zůstávají u pěstounů a žijí odděleně ve dvou náhradních rodinách, když obvinění nepadla. Dolní komoru Parlamentu má premiér o výsledcích informovat do 15. února.

Pokud by vláda neuspěla, chce Chalánková požádat sněmovnu o zvážení žaloby na Norsko podle Evropské úmluvy o lidských právech. Podle poslankyně by ji společně podalo několik zemí, které mají podobné zkušenosti.

Od norské velvyslankyně v Praze bude Chalánková chtít vysvětlení a informace, proč sociální pracovníci kontakty Evy Michalákové s jejími syny utlumují. Ambasáda v úterý totiž uvedla, že norská sociální služba děti neodebrala bezdůvodně. Nařízení péče u pěstounů bylo podle ambasády "nutné a naléhavé" a matka českým úřadům o případu předala jen neúplné informace. 

Intimní detaily nelze zveřejnit

Detaily případu, které by věc objasnily, ale prý nemůže s ohledem na ochranu soukromí hochů a rodičů zveřejnit. Situaci dětí také nemůže podrobněji komentovat.

Ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD) pak řekla, že vyjádření velvyslanectví je v souladu s údaji ve spisu. "Jsou to velice intimní věci," řekla s tím, že matka by je kvůli sobě a dětem neměla zveřejňovat. Část spisové dokumentace má i Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, jejíž ředitel Zdeněk Kapitán ČT řekl, že je třeba respektovat povinnost mlčenlivosti.

Michaláková v úterý České televizi řekla, že nesouhlasí s tvrzením ambasády a hodlá o děti bojovat dál. Uvedla také, že se starším ze synů prožila téměř rok v Česku, není tedy podle ní pravda, že žila s dětmi pouze v Norsku. Matka také řekla, že někdy chlapce uhodila po zadku, což je v Norsku zakázáno, i norská policie podle ní však uvedla, že to není důvod pro odebrání dětí.

Ambasáda: Důvody odebrání se týkaly otce i matky

Podle velvyslanectví se případem v Norsku zabývala nejen sociální služba, ale i dětští psychologové, krajská komise a soudy. "Soudní rozhodnutí nenechává na pochybách, proč úřad děti Michalákovy odebral. Důvody se týkaly otce i matky dětí," uvedlo velvyslanectví v prohlášení.

Připomnělo, že bratři Denis a David Michalákovi se narodili a žili v Norsku. Stejně jako na ostatní děti, které v zemi bydlí, tak na ně může služba dohlížet. "Není pravda, že odebrání dětí rodičům mohou zapříčinit maličkosti. Je to vždy až poslední možnost. Sociální služba může jen reagovat na situaci v rodině, pokud děti trpí nějakým závažným zanedbáváním, a pomoc v rodině je nezachrání," uvedla ambasáda. Podotkla, že nařízená péče se využívá jen v nutném případě a v zájmu dětí, když pro ně jejich podmínky představují nebezpečí a když o ně rodiče nejsou schopni pečovat.

Podle norských úřadů je správný postup takový, že matka požádá o svěření synů a o přezkoumání případu, a to včetně "možné alternativní péče o bratry v ČR", uvedla ambasáda. Rozhodovat bude krajská komise. Pokud Michaláková nebude s výsledkem spokojena, může se obrátit na soud. O přezkum případu lze požádat jednou ročně.

"Chlapci Michalákovi si podle zpráv počínají v pěstounské péči dobře a jejich situace se postupně zlepšuje," uvedlo velvyslanectví. Podle něj tak nebude pro úřady jednoduché rozhodovat, zda je v nejlepším zájmu dětí vrátit je k matce, poslat do Česka, nebo ponechat v náhradní rodině.