Rok vlády. Babiš a Sobotka se veřejně hádají i čtyřikrát do měsíce

Je tomu téměř rok, co vznikla koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Ačkoliv premiérem je Bohuslav Sobotka z ČSSD, občas bývá za hlavního představitele kabinetu považován vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO.

Oba muži se do sebe během končícího roku mnohokrát pustili. Sobotka například Babišovi vyčítal, že hnutí ANO se spojuje s kmotry nebo že zdržuje zákony, které mají zlepšit výběr daní. Babiš naopak kritizoval Sobotku za to, že zradil koalici, když se hlasovalo o zvyšování platů politiků.

Přečtěte si, kvůli čemu se Sobotka s Babišem během roku veřejně hádali:

LEDEN: Náměstek na financích 

Ministr financí Babiš odmítal, aby měl za náměstka člověka, kterého navrhne ČSSD. Spor, který se objevil ještě před jmenováním vlády, trval několik dní. "Myslím si, že pan Babiš by potřeboval, aby měl kolem sebe odborně postavený tým, protože se ukazuje, že pan Babiš není úplně seznámen s problematikou ministerstva financí," prohlásil například Sobotka.

ÚNOR: Kmotři ovládají pražské ANO

Pražskou buňku hnutí ANO ovládli podle premiéra bývalí kmotři napojení na ODS a TOP 09. Sobotka tak reagoval na zvolení Radmily Kleslové šéfkou pražského ANO. Kleslová vstoupila do Babišova hnutí jen den poté, co opustila ČSSD.

Vicepremiér v návaznosti na Sobotkova slova prohlásil, že největší šíbři jsou právě v sociální demokracii.

BŘEZEN: Spor o výbor a konec Babišova podnikání

V březnu se do sebe politici pustili kvůli zřízení vládního personální výboru, který má prověřovat kandidáty do dozorčích rad firem, v nichž má podíl stát. Po týdnech sporů se nakonec podařilo výbor ustavit. Má ale fungovat jen do doby, než Babiš vymyslí jiný model, jak zabránit rozdělování trafik.

Tento měsíc premiér také prohlásil, že Andrej Babiš by měl skončit s podnikáním. Vicepremiér se ale ohradil. "Tak zjevně pan premiér netuší, co to je podnikání, protože nikdy nepodnikal a šel ze školy rovnou do politiky. A já jsem přestal podnikat 25. ledna, kdy jsme odešel ze všech orgánů Agrofertu," hájil se Babiš.

DUBEN: Babiš zdržuje lepší výběr daní, peníze pro Paskov i zdravotnictví a spor o DPH

Sobotka prohlásil, že je znepokojen situací na ministerstvu financí. To podle něj požádalo o více času na přípravu zákonů, které mají zlepšit výběr daní. Babiš kontroval, že vše běží podle plánu.

Mnohem víc ale Sobotku s Babišem rozdělila diskuse o podpoře pro soukromý důl Paskov, který patří těžební společnosti OKD. ČSSD chtěla dát miliardu na útlum těžby. ANO to ale odmítalo. Nakonec se Babiš dohodl bez ČSSD s NWR, že stát poskytne 600 milionů. (Firma OKD patří společnosti New World Resources (NWR). Hlavním akcionářem NWR je s 50,5% podílem společnost CERCL Mining, jejímž spolumajitelem je Zdeněk Bakala. Ten zároveň vlastní i společnost Economia, která vydává Hospodářské noviny.) 

Další dubnový spor se týkal peněz ve zdravotnictví. ČSSD trvala na tom, aby se výpadek příjmů po zrušení zdravotnických poplatků kompenzoval zvýšením plateb za státní pojištěnce ve výši 4,2 miliardy korun ročně. "Jsme na tom koaličně dohodnuti. Teď je jen potřeba, aby ANO přestalo dohodu problematizovat," prohlásil Sobotka.

Babiš se takovým kompenzacím bránil, ačkoliv v koaliční smlouvě s nimi souhlasil. Prý se ale domníval, že se týkají pouze letošního roku.

Poslední spor v dubnu se týkal snížení sazeb DPH. Babiš navrhl pokles o jeden procentní bod od roku 2016. S tím ale Sobotka nesouhlasil.

ČERVEN: Spor o poplatky a Válkovou

Po několika sporech v dubnu se další objevily až v červnu. Babišovo hnutí by totiž rádo vrátilo poplatky za pobyt v nemocnici. Sobotka to však jasně odmítl.

Šéfové ČSSD a ANO řešili také kroky ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (za ANO). Podle premiéra Bohuslava Sobotky kazí pověst celému kabinetu. "Opakované veřejné spory mezi paní Válkovou a jejími podřízenými nám jako koaličnímu partnerovi vadí. Vládě to přináší zbytečnou negativní publicitu," uvedl.

Babiš ale reagoval slovy, že na odvolání to zatím není.

ČERVENEC: Dozorčí rada ČEZ

Sociálním demokratům, ale ani lidovcům se nelíbilo, že Andrej Babiš dosadil do dozorčí rady ČEZ své lidi. Vicepremiér nakonec jedno místo "pustil".

ŘÍJEN: Budoucnost pošty, platy manažerů, druhý pilíř

Česká pošta má dál zůstat státním podnikem, prohlásil premiér Sobotka. Privatizaci odmítl. Babišovi se ale nelíbí, že se podnik, jehož provoz poboček vyjde na téměř 2,5 miliardy ročně, musí dotovat. Pošta by si podle něj měla hledat i další způsoby výdělku. Nakonec to vypadá, že podnik přejde na model "většina poboček - franšízy".

Spor ohledně druhého důchodového pilíře se týkal termínu, kdy má být zrušen. ČSSD a lidovci navrhovali rok 2016, ANO nejdříve rok 2017. Babiš varoval, že Česko není na tak rychlé ukončení zásadní důchodové reformy připraveno.

Sobotka a Babiš měli také jiný názor na to, jak nastavit pravidla pro výběr a odměňování manažerů státních a polostátních firem. Ministr financí odmítl kvůli tomu psát nové paragrafy. "To budeme za chvíli psát i zákon, jak chodit na záchod," řekl v nadsázce deníku Právo.

Předmětem šarvátek byla i vyjednávání po komunálních volbách. Například v Olomouci se ČSSD okamžitě domluvila na koalici bez vítězného ANO. "V Olomouci vyhrálo ANO, i tak nabídlo primátora ČSSD. Ta se spojila s kmotry, co v Olomouci čtyři roky kradou. Kluci se asi lekli, že to chceme prověřit," postěžoval si Babiš na Twitteru. Sobotka reagoval slovy, že "to jsou krátkozraké výroky".

LISTOPAD: Příspěvek na cestu do práce

Tento měsíc se řešilo, zda v rámci vládního boje proti nezaměstnanosti zavést finanční příspěvek na dojíždění do zaměstnání, který by se hradil z evropských fondů. Zatímco Sobotkova strana návrh kvitovala, Babiš byl zásadně proti. "Je to populismus, se kterým nesouhlasím," řekl.

PROSINEC: Sobotka populista, Babiš utekl

Sobotka se při jednání o platech zákonodárců choval populisticky, prohlásil Babiš. Na koaliční radě 12. listopadu podle něj premiér uvedl, že si představuje růst platů ústavních činitelů v příštím roce mezi 3,5 a 26 procenty a pověřil předsedy koaličních klubů, aby to projednali s opozicí.

Sněmovní rozpočtový výbor se pak dohodl na růstu platů o 14,4 procenta. "A potom se stalo něco neuvěřitelného, protože 22. 11. zasedalo předsednictvo ČSSD, na kterém pan premiér navrhl, že to zvýšení je nepřijatelné a stal se bojovníkem proti zvýšení platů, tudíž podrazil koalici, své poslance, opozici a choval se absolutně populisticky," uvedl Babiš. Postěžoval si také na to, že o tom jako koaliční partner nebyl informován.

Poslanci se nakonec shodli, že jim platy vzrostou zhruba o 3 procenta.

Sobotka se kritice bránil. "Andrej Babiš při hlasování ze sněmovny utekl, takže veřejnost opět nezná jeho názor. Kdyby utekli všichni tak jako pan Babiš, platy poslanců by vzrostly od nového roku o 26 procent. Poslanci ANO verbálně prosazovali další zmrazení platů. Každý si může udělat názor, co je větší populismus," sdělil Sobotka.