Poslanci se v pátek na mimořádné schůzi vrátili k jednání o platech ústavních činitelů. Celé jednání trvalo pouhých sedm minut.
Podle vládní předlohy by měly vzrůst zhruba o procento. Nová úprava by měla platit od ledna, jinak by se platy například prezidenta, členů vlády a zákonodárců zvýšily po několikaletém zmrazení o více než čtvrtinu. Je ale pravděpodobné, že se budou ještě navrhovat změny.
Návrh získal výraznou podporu 134 poslanců a postoupil k projednání ve výborech. Poté byla schůze ukončena. I s úvodními formalitami, jako byly omluvenky nepřítomných, tak trvala sedm minut.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) připustil, že ve sněmovně nepanuje spokojenost s jednoprocentním růstem navrženým vládou a že růst by mohl být vyšší. "Já myslím, že existuje možnost, aby se platy zvýšily o 3,5 procenta tak, aby to bylo srovnatelné s tím, jak se zvyšují platy zaměstnanců ve veřejném sektoru," řekl Sobotka. "Čili já vidím možnost určitého pohybu z toho navrženého jednoho procenta na maximálně 3,5 procenta, což odpovídá situaci dalších veřejných zaměstnanců," dodal.
Páteční rychlé jednání sněmovny Sobotka ocenil. "Jsem rád, že se podařilo to, oč jsem usiloval v posledních týdnech: přesvědčit Poslaneckou sněmovnu, abychom skutečně začali ten návrh zákona projednávat a zkrátili lhůty tak, aby se stihl schválit do konce letošního roku," řekl.
Poslanci souhlasili i s tím, aby měly výbory na probrání předlohy 17 dní místo obvyklých dvou měsíců. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD) ještě na poslední chvíli navrhovala, aby byla zkrácena lhůta pro projednání ve výborech o 43 dnů, případně o měsíc. Poslanci ale o jejím návrhu už nehlasovali. O platové novele by měli rozhodovat na řádné prosincové schůzi.
Diskuzi o platech přerušili poslanci před týdnem po procedurálních zmatcích. Normu sice poslali do výborů, nezkrátili ale lhůtu pro její posouzení. Někteří poslanci se na novelu dívají kriticky. Ze sněmovny například znějí hlasy, podle nichž by se měl znovu zavést automatický výpočet, který fungoval před zmrazením.
Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura řekl, že uvažuje i o jiném nastavení platů: "Myslím si, když budu mluvit za občanské demokraty, tak my se kloníme k variantě navázání platů ústavních činitelů na platy soudců a teď debatujeme o tom, v jaké formě, jakým způsobem." Řekl také, že nechce vést debatu o tom, o kolik procent se mají platy zvýšit. "My chceme dát koeficient, který bude reagovat na vývoj průměrné mzdy," dodal. Chce vést debatu o tomto koeficientu, a ne o procentu zvýšení platů.
Vládní předloha o úpravě platů ústavních činitelů počítá s růstem základny, od níž se platy ústavních činitelů odvíjejí, o 517 na 52 248 korun. Pokud by norma neplatila, platy by se vypočítávaly ze základny 65 103,50 koruny. Takové zvýšení by státní rozpočet vyšlo příští rok na 118,6 milionu korun navíc místo 4,6 milionu korun.
Zákonodárci by měli do konce roku vyřešit i výpočet soudcovských platů, od nichž se odvíjejí také mzdy státních zástupců. Ústavní soud už v létě zrušil nynější způsob jejích stanovování. Ve sněmovně leží poslanecká novela, podle které by platy soudcům v intencích nálezu ústavních soudců o něco vzrostly. Je ale taky možné, že poslanci tato ustanovení připojí k vládní normě. Bez nich by úřady neměly od ledna zákonný podklad, jak mzdy soudců stanovit.
Hamáček: Potřebujeme systémové řešení, je to nedůstojné
Ještě před začátkem pátečního jednání kritizoval celou věc předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Podle něj je potřeba najít systémové řešení platů zákonodárců a navázat je na průměrnou mzdu. Ubylo by tak podle něj ne úplně důstojných debat, které provázejí například současné rozhodování o zvýšení mezd ústavních činitelů.
Hamáček uvedl, že má za důležité, "abychom pokud možno našli systémové řešení, aby se Poslanecká sněmovna nemusela každý rok vracet ke svým platům a debatovat podle mého názoru v ne úplně důstojné atmosféře tuto věc".
"To znamená, pojďme nalézt řešení, které je systémové, které podle mého názoru lepším způsobem naváže platy poslanců, senátorů a dalších ústavních činitelů na platy soudců a státních zástupců. Pojďme nalézt adekvátní koeficient," poznamenal také. Zmínil přitom 2,5 až 2,7násobek průměrné mzdy ve státním hospodářství.
Hamáček také vyjádřil přesvědčení, že do konce roku zákonodárným procesem projde vládní předloha, která má zabránit tomu, aby od nového roku platy ústavním činitelům stouply o 26 procent. Věří prý v konstruktivní postoj opozice.
Podle vládní předlohy by měly platy vzrůst zhruba o procento. Dost možná ale nakonec stoupnou více. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) přišel ve středu s návrhem, podle kterého by činitelům vzrostly mzdy o 3,5 procenta, stejně jako státním zaměstnancům.
Zdroj: Zákon č. 236/1995 Sb. o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu v platném znění, vládní novela zákona; výpočet ČTK.
