Před třemi lety Nejvyšší správní soud rozhodl, že nesmí být tajné, kolik berou lidé placení z veřejných peněz. Skoro nikdo to nerespektoval. Nyní to zopakoval a důrazně zavřel úřadům únikové cesty. "Budou kreativní," tuší přesto předseda soudu Josef Baxa.

Zajímavé, jak v zemích, kde nejméně svítí slunce, je nejvíc vidět na veřejné peníze, říká Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. A dává příklad Skandinávie, kde nejsou důvěrná ani daňová přiznání.

Rozšířený senát soudu před dvěma týdny definitivně potvrdil, že úřady musejí na žádost zveřejnit, kolik berou jejich zaměstnanci – ať už jde o ministry, ředitele státních podniků, nebo třeba jejich externí poradce. Když první rozsudek jeho soudu z roku 2011 úřady až na výjimky ignorovaly, říkal: "Já tady nemám podzemní garáže, odkud bych vyjel s tanky a vynutil si to. Soudní rozhodnutí prostě musí prosadit někdo jiný. Je to kapka na kámen, za nějakou dobu ta voda do kamene udělá důlek."

Zbývá vám ještě 90 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se