Bezpečnostní rada státu kvůli epidemii eboly ve středu schválila zavedení kontrol všech pasažérů přilétajících do Prahy. Rozhodla také o aktivaci armádního zdravotnického zařízení v Těchoníně, které by sloužilo jako záložní nemocnice s osmi lůžky pro pacienty s ebolou.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) k plánované kontrole řekl, že cestující v letadle vyplní příletovou kartu, v níž mimo jiné uvedou, kde se pohybovali v uplynulých 42 dnech, což je dvojnásobek inkubační doby onemocnění ebolou.

Pokud pasažér zaškrtne, že byl v dotazované době v Sieře Leone, Libérii nebo Guineji, bude se muset dostavit do nově zřízeného pracoviště epidemiologické služby. Tam mu lékaři změří teplotu, vypíšou s ním podrobnou cestovatelskou anamnézu a vezmou si na něj kontakty. "Takováto databáze pak umožní rychle kontaktovat dotyčného a jeho příbuzné nebo lidi, se kterými přišel do styku," vysvětlil Němeček, proč jsou kontroly užitečné.

"Nepůjde určitě o odběr krve," zdůraznil Němeček s tím, že laboratorní vyšetření by muselo provést specializované zařízení v Německu. Zavedení kontrol bude mít podle Němečka formu nařízení hlavního hygienika, vydáno bude v pondělí a uplatňováno začne být zřejmě od následujícího dne.

Kontrolami na letištích procházejí všichni pasažéři už při odletu ze států, kde se ebola vyskytuje. Z ostatních států je Česko, po Spojených státech, Kanadě a Velké Británii, čtvrtou zemí, která kontroly zavedla. "Objevil se první případ nákazy v Evropě, probíhají repatriace nemocných lidí a situace v západní Africe není pod kontrolou. A pak je to i vývoj v Česku. My jsme se přesvědčili, že občané České republiky, přes všechna varování, do postižených zemí cestují, ať už za podnikáním, nebo na dovolenou," vyjmenoval důvody, proč se Česko ke kontrolám odhodlalo, hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta.

Zprovoznění zdravotnického zařízení v Těchoníně bude podle ministra záležitostí týdnů. Armáda dostatkem kvalifikovaných pracovníků nedisponuje, bude tedy nutné zajistit personální kapacity. Civilní personál bude nutné shromáždit, aby si zařízení vyzkoušel. Následně by byl pouze v pohotovosti.

O kontrolách na letištích mají ve čtvrtek v Bruselu diskutovat také ministři zdravotnictví členských zemí Evropské unie. Podle Evropské komise, která schůzku svolala, by měli ministři hlavně diskutovat o preventivních opatřeních a nejlépe také koordinovat své kroky. 

Podle zprávy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) přitom nejsou kontroly velmi efektivní. Cestujícím se totiž měří pouze teplota, která je v drtivé většině případů prvním příznakem nemoci. Inkubační doba eboly je ale 2-21 dní, a proto se teplota ve chvíli cesty ani nemusí projevit nebo ji lze potlačit léky. Užitečné mohou být kontroly na letištích pouze ve sběru dat, kdy je zaznamenáváno, jestli daný člověk mohl přijít do kontaktu s nemocí a také s kým vším byl na palubě letadla. Kontroly, které nedokážou přinést nutné výsledky, jsou přitom velmi drahé.

Zpráva ECDC uvádí jako příklad screeningové kontroly na letištích v Kanadě během nemoci SARS. Ty zemi za čtyři měsíce stály v přepočtu přes 140 milionů korun. Na kolik kontroly na letišti přijdou Českou republiku, ale ministr zdravotnictví Němeček nedokázal odpovědět. Zatím však budou jen ve velmi malém rozsahu a půjde podle jeho slov o "drobné".

Související