Věra Jourová v pátek rezignovala na post ministryně pro místní rozvoj. Stane se zřejmě eurokomisařkou. Křeslo zatím jisté nemá, ve středu absolvovala první slyšení před evropskými poslanci. Ti však po ní chtějí ještě odpovědi na desítky doplňujících otázek.
Hospodářské noviny přinášejí pohled na 248 dní Jourové ve funkci, jak je zachytily sociální sítě.
Hnutí ANO v prosinci oznámilo, že má zájem o ministerstva financí, dopravu, životní prostředí, spravedlnost a místní rozvoj. Věra Jourová byla kandidátkou na šéfku posledního z nich hned od začátku. Miloš Zeman ji s ostatními ministry jmenoval do vlády 29. ledna.
Věra Jourová: ANO chce tato ministerstva - finance, dopravu, živ. prostředí, místní rozvoj a spravedlnost http://t.co/pXsvXdss9K
— martin veselovský (@veselovskyma) Prosinec 6, 2013
Jeden z prvních úkolů nové ministryně: V únoru v Bruselu vyjednávala s eurokomisařem pro regionální politiku Johannesem Hahnem. Měla ho přesvědčit, že nová vláda bude fondy spravovat podle regulí.
NEWs PHOTO: @JHahnEU received Věra Jourová
http://t.co/tbni0heXCE
#Czech #Hahn #news #photos pic.twitter.com/uo3CmRlbb4
— EC AV Services (@EC_AVService) Únor 12, 2014
Podle Jourové mohou Češi přijít až o 100 miliard korun z evropských fondů. Urychlit čerpání evropských peněz v končícím programovém období se příliš nedaří. Největší problémy jsou s operačními programy, které ministerstvo pro místní rozvoj neřídí.
Ministerstvo pod vedením Jourové začalo také chystat technickou novelu zákona o veřejných zakázkách. Ta by měla především stanovit jasná pravidla pro zadávání víceprací. Zpřísnit by se měly i podmínky pro podávání stížností na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Novela by měla platit od ledna. Ve sněmovně zatím prošla prvním čtením.
V létě ministerstvo také dokončilo vyjednávání strategického dokumentu pro čerpání dotací v dalším programovém období. Podle takzvané Dohody o partnerství by první evropské peníze měli Češi začít čerpat na začátku příštího roku. Do roku 2020 by mělo mít Česko možnost vyčerpat 600 miliard korun.
První zprávy o tom, že by Věra Jourová mohla zastupovat Česko v Evropské komisi, se objevily v červenci.
Vera Jourova a Hana Marvanova na seznamu 70 moznych kandidatek na eurokomisarky http://t.co/zKiUPsazf7 by @EUROPOLITICS_sa #eucz #EUtopjobs
— Ivana Jemelkova (@IvanaBXL) Červenec 10, 2014
Vláda nakonec Jourovou na eurokomisařku oficiálně navrhla. Na jméně se koalice shodla po dlouhém vyjednávání. Všechny koaliční strany trvaly na svých kandidátech. ANO chtělo Pavla Teličku, ČSSD Pavla Mertlíka a KDU-ČSL Zuzanu Roithovou.
Koaliční rada se shodla na kandidátce na post eurokomisařky za ČR, je jí ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová. pic.twitter.com/v8TuHO9ZuJ
— Úřad vlády ČR (@strakovka) Červenec 21, 2014
Ministerstvo v té době začalo připravovat novelu stavebního zákona. Podle ní by stavební úřad vydával pro stavby nového domu jen jedno rozhodnutí.
Podle prvních zpráv měla Jourová dostat v Evropské komisi na starosti dopravu a vesmír. Pokud nová komise Jeana-Clauda Junckera před poslanci uspěje, Jourová bude mít nakonec na starosti portfolio justice, spotřebitele a rovnost pohlaví.
Jourova dostane v Bruselu na starosti dopravu a vesmir. Doufam, ze ma precteneho aspon Stoparova pruvodce po galaxii.
— Petr Honzejk (@PetrHonzejk) Září 4, 2014
Teda nechtel bych bejt kandidat na eurokomisare. To mate chvili na starost celej vesmir ... a nakonec skoncite u rovnyho pohlavi. #jourova
— Miloš Čermák (@cermak) Září 10, 2014
Opozice tvrdí, že Jourová europoslance nepřesvědčila, komentátoři jsou k ní shovívavější. První slyšení absolvovala ve středu. Politici ale po ní chtějí ještě zodpovědět desítky otázek. Mimo jiné je zajímá, jaký má vztah k českému ministru financí a šéfovi strany ANO Andreji Babišovi.
V. Jourová výbory EP moc nepřesvědčila. Připomínám, že podobné to bylo ve vstřícném evrop. výboru PS PČR. Říkat ANO někdy prostě nestačí.
— Petr Fiala (@P_Fiala) Říjen 2, 2014
Poslední den na ministerstvu. V úřadu strávila 248 dní. Podle Věry Jourové se ministerstvu především podařilo snížit schodek čerpání evropských dotací pro letošní rok o tři miliardy korun. Česko by tak letos mělo přijít o 20 miliard korun. Původní odhad byl 24 milionů.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist