Konflikt na Ukrajině je podle prezidenta Miloše Zemana občanskou válkou, nikoliv ruskou invazí. Věří prý ruskému ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi, že na Ukrajině ruští vojáci nejsou. Prezident, jehož postoj je v rozporu s názorem většiny západních představitelů, to ve středu řekl Frekvenci 1 a Studiu ZET.
"Máte-li na mysli občanskou válku na Ukrajině, tak je především ji potřeba pravdivě pojmenovat a říci poctivě, že to opravdu je občanská válka. Samozřejmě, že se z ní může stát i ruská invaze, ale v této fázi je to občanská válka mezi dvěma skupinami ukrajinských obyvatel," uvedl Zeman v rozhovoru, který se bude vysílat v neděli.
Jeho slova jsou v rozporu s vyjádřením vedení NATO, premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) nebo ministra obrany Martina Stropnického (ANO), podle jehož informací na východě Ukrajiny bojuje kolem 5000 ruských vojáků.
Postoj Zemana, který se podobně vyjádřil i na summitu NATO ve Walesu, ve čtvrtek nepřímo kritizoval například švédský ministr zahraničí Carl Bildt. "Nevím, jestli existuje česká zpravodajská služba, máte ji? Mohl by se zeptat jich," navrhl Bildt před novináři na adresu českého prezidenta. Zeman totiž také prohlásil, že bude žádat jasné důkazy o ruské přítomnosti na východě Ukrajiny.
V rozhovoru s Frekvencí 1 a Studiem ZET český prezident poznamenal, že při okupaci Československa v roce 1968 zemi v prvním sledu obsadilo 150 tisíc ruských vojáků. To je podle něj invazní armáda. "Zatím nebylo prokázáno, že na Ukrajině je ruská invazní armáda, a já beru vážně prohlášení ministra zahraničí Lavrova, že tam žádní ruští vojáci nejsou," uvedl také. Přítomnost ruských vojáků Lavrov dlouho popíral i na Krymu, který nakonec Moskva obsadila.
Ekonom Niedermayer či chartista Doležal napsali petici. Zastavme Putina, vyzývají - čtěte ZDE
Eurokomisař: Putin lže, nevylučuji nejhorší scénáře pro energetickou bezpečnost Evropy - čtěte ZDE
Zeman zopakoval své stanovisko ke zpřísnění sankcí vůči Rusku. Nutné jsou podle něj v případě, že skutečně došlo k ruské invazi, jinak nikoliv. Obecně přitom hlava státu sankce jako cestu k řešení konfliktů odmítá. V souvislosti s Ukrajinou v minulosti naopak Zeman prosazoval například co nejčastější výměnu podnikatelů, turistů, studentů a změnu systému zevnitř demokratickými a právními prostředky.
V rozhovoru prezident také vyjádřil lítost nad tím, že si Ukrajina sama ničí svůj průmyslový potenciál a vytváří hluboké příkopy mezi ruskojazyčným a ukrajinskojazyčným obyvatelstvem. Má také obavu, že se šrámy po konfliktu budou zahlazovat desítky let.
Zároveň vyjádřil přesvědčení, že nástup Islámského státu v Sýrii a Iráku je přinejmenším stejně velké nebezpečí jako ruské imperiální ambice. O hrozbě islámské rozpínavosti se prý snaží přesvědčit i ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD).
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist