Registr smluv se odkládá. A tím i lepší kontrola, jak hospodaří stát, kraje či města

Debata o registru smluv se vrací o dva roky nazpátek a práce na zákonu, který má odtajnit hospodaření s veřejnými penězi, má nakročeno ke stejnému osudu. V nejbližších dnech koaliční rada rozhodne o tom, jestli původní, dva roky starou předlohu stáhne a vypracuje nový vlastní návrh.

"Směřujeme k tomuto závěru," říká ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO). Pro registr to znamená minimálně odklad účinnosti a z debaty ministrů mohou vyplynout další změny. Většina z nich i jejich ministerstev má totiž námitky.

Zákon, podle něhož ministerstva, města, kraje a jejich obchodní společnosti musí vyvěsit smlouvy, faktury a objednávky na internet, se měl původně schvalovat již nyní na červnové schůzi sněmovny, aby mohl začít platit od ledna příštího roku. To se zcela jistě nestane. Vláda se teď bude rozhodovat mezi dvěma variantami, které doporučily dva sněmovní výbory.

Nezveřejněná smlouva neplatí

Jedna možnost je, že předloha, jejíž schválení poprvé zatrhl pád Nečasovy vlády, bude stažena a kabinet nachystá vlastní verzi, úplně od začátku a se všemi připomínkami ministerstev. Pak je prakticky jasné, že zákon by začal platit minimálně o rok později, a s úpravami.

S druhou cestou přišel ústavně-právní výbor. Doporučil autorovi zákona Janu Farskému (TOP 09 a STAN), aby ve spolupráci s koaličním kabinetem nachystal komplexní pozměňovací návrh. Tím by se zpoždění dalo srazit do řádu měsíců. "Napsal jsem panu premiérovi dopis, že jsem k dispozici, a doufám, že příprava půjde rychle. O jedenácti paragrafech zákona se mluví dva roky, ministerstva ho znají. Není důvod, aby poslanci neměli komplexní pozměňovací návrh v září k dispozici," uvádí poslanec a starosta Semil.

O čem není ochotný diskutovat, je základní mechanismus zákona: že nezveřejněná smlouva neplatí. A také nechce, aby povinnost nedopadla na (polo)státní podniky. A právě s tím na vládě nejspíš narazí, protože jde o nejčastěji zmiňované výhrady. "Abychom smlouvu dovedli k účinnosti až poté, co je zveřejněna, to je hodně tvrdý bič," dodává Jourová a podobný názor zaznívá i od Jiřího Dienstbiera (ČSSD). Vládní postoj koresponduje s odezvou koaličních poslanců.

S tím, že sankce neplatnosti smlouvy je příliš tvrdá, přišel před časem i Jan Chvojka z ČSSD a navrhoval tehdy, že by mohla stačit správní pokuta.

Další varianta zazněla z úst prvního náměstka na ministerstvu financí Lukáše Wagenknechta: již existující, ale nepovinný registr smluv by se propojil se státní pokladnou – a ta by proplatila jenom takovou fakturu, která by se v systému spárovala s příslušnou smlouvou.

Významné procento odpůrců má ve vládní koalici i zveřejňování kontraktů firem, v nichž stát nebo obec drží podíl. "Konkurence nemůže vidět do strategií podniků, pokud se pohybují v tržním prostředí," míní Chvojka. K tomu se přiklánějí i zákonodárci z ANO, klub lidovců se štěpí.

Podobný příběh zažil poslanec Farský se svým návrhem i v době, kdy jeho TOP 09 seděla v koalici. Poslancům za ODS se nechtělo pro předlohu hlasovat, tak společně se sociálními demokraty zdržovali zákon ve sněmovních výborech.