Ze všech právních předpisů vydaných v loňském roce českému byznysu nejvíce prospěla nová úprava veřejných registrů. Nejhorší pro něj naopak byl nepřehledný soubor daňových změn. Myslí si to podnikatelé, kteří hlasovali v pátém ročníku ankety Zákon roku, která vybírá nejlepší a nejhorší legislativní počiny uplynulého roku s dopadem na české podnikatelské prostředí. V obou případech jde přitom o normy, které přišly s novým občanským zákoníkem.

Na nové úpravě veřejných registrů – konkrétně zákonu o katastru nemovitostí a zákonu o veřejných rejstřících – čeští podnikatelé přivítali hlavně větší sjednocení úpravy a celkové zrychlení agendy. Nově totiž například mohou do rejstříků přímo vkládat zápisy notáři. Další plus jsou informační povinnosti katastru nemovitostí vůči účastníkům vkladového řízení nebo možnost v něm uveřejnit celou řadu nových práv jako právo stavby, nájem či pacht.

Zákon roku 2013

Zákon roku:

1. Rekodifikace soukromého práva: nové veřejné registry

2. Zásah státu při selhání trhu (regulace telekomunikačních operátorů)

3. Mezinárodní spolupráce při řešení daňových úniků (dohody o výměně informací v daňové oblasti)

4. Vylepšení insolvenčních předpisů

5. Podpora fungování vnitřního trhu EU (řešení spotřebitelských sporů on-line)

Paskvil roku:

1. Špatně a pozdě I: Daňová legislativa

2. Špatně a pozdě II: Daň z nabytí nemovitých věcí

3. Nekoncepční a neefektivní legislativní proces (zákon o veřejných zakázkách)

4. Mnoho povyku pro nic: medializovaný boj za zvýšení transparentnosti korporací

5. Paušální represivní regulace obchodu s lihem

Přestože firmy tradičně nejlépe hodnotí normy, které jim poskytují tržní volnost a snižují byrokratickou zátěž, letos se mezi kandidáty na titul Zákon roku probojovala i novela zákona o elektronických komunikacích. Ta zregulovala telekomunikační trh například zavedením limitu pro smluvní pokuty v případě výpovědi smlouvy.

„Vnímám to jako signál odklonu od glorifikace neviditelné ruky trhu z 90. let a naopak potvrzení potřeby odpovědného podnikání a vlastní regulace mezi podnikateli, aby zásahům státu předešli,“ komentuje výsledky Tomáš Babáček z advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal, která anketu organizuje za mediálního partnerství vybraných titulů vydavatelství Economia včetně Hospodářských novin.

Paskvil roku exministra Fischera

Opačnou kategorii Paskvil roku, v níž firmy vybírají nejškodlivější normu, vyhrálo zákonné opatření, které přineslo rozsáhlé změny daňových předpisů. Předpis do parlamentu poslalo ministerstvo financí tehdy vedené Janem Fischerem z úřednické vlády Jiřího Rusnoka.

„Když jsem přišel na ministerstvo financí, ten produkt byl prakticky hotový a šlo jen o to, posunout ho do parlamentu. Za mě se pouze dotahoval do konce,“ říká dnes Fischer.

Zároveň ale přiznává, že vzhledem k naplánované účinnosti občanského zákoníku k 1. lednu 2014 nebyl čas a vše probíhalo ve spěchu. Přesně to se podle ankety negativně podepsalo na jeho podobě. Více než dvousetstránkový dokument obsahuje přes tisíc změn, které se promítly ve čtyřiceti zákonech.

Předpis s konečnou platností schválila Poslanecká sněmovna až 27. listopadu, což znamenalo, že subjekty, kterých se to týká, měly na přípravu pouze 33 dnů včetně Vánoc.

Druhý nejhorší zákon roku 2013 se také týká daňové oblasti, konkrétně změny v dani z převodu nemovitosti. Nejenže zákonodárci na poslední chvíli nechali platební povinnost oproti plánu na prodávajícím, ale podle hodnocení ankety „zůstala nevyužita příležitost zrušit daň, která zbytečně zatěžuje daňovou správu, aniž by měla jakýkoli zásadnější makroekonomický význam pro příjmovou stránku státního rozpočtu“. Navíc v legislativním zmatku přibyla řada ustanovení, u nichž není jasný výklad a ztěžují určení výše základu daně.

Nejlepší a nejhorší legislativní počin roku vybírá téměř 200 významných firem tuzemského byznysu. Na výběr mají z pěti kandidátů, které volí odborná právnická porota z veřejných nominací. Cílem ankety je podnítit diskusi mezi politiky, veřejností a představiteli českého podnikání v oblasti zákonných změn.

Loni firmy nejvíce ocenily směrnici Evropské unie, která propojila obchodní rejstříky členských států, aby si podnikatelé mohli snadno zjistit podstatné informace o přeshraničních obchodních partnerech. Jako zákonný paskvil pak bylo označeno přenesení odpovědnosti za platbu DPH na příjemce plnění v případech takzvaného nespolehlivého plátce.