Na šéfovi ČSSD Bohuslavu Sobotkovi je znát únava z náročných jednání, ale i odhodlání. Od Miloše Zemana sice dostane pověření jednat o vládě až příští týden, ale "posílení mandátu", jak kroku prezident říká, zjevně nepotřebuje. Nikdo z jednajících partnerů nezpochybňuje nárok ČSSD na premiéra. Pokud se neobjeví zádrhel, v lednu si půjde Sobotka mezi poslance pro důvěru.
A potenciální koaliční spojenci přestávají váhat, zda do vlády jít. Začínají se rýsovat dohody na jednotlivých bodech vládního programu a také padají první jména možných ministrů.
Experti ČSSD a ANO v pátek oznámili shodu na obraně a zahraniční politice, společný plánu už pilují i v oblasti dopravy, průmyslu a zemědělství nebo životního prostředí.
"My už jsme si skoro říkali věty do eventuálního programového prohlášení vlády, protože jsme zjistili, že nám nic nebrání už o tom začít uvažovat. Takže máme skoro takový první pracovní text, nástřel toho, co by v eventuálním prohlášení mohlo být," potvrdil místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek, který za svou stranu vedl jednání o obraně a diplomacii.
Česko by podle dojednaného plánu mělo být aktivnější v rámci EU a více ujasnit svůj postoj k lidským právům. Pokud jde o obranu, požadují jak ANO, tak ČSSD stabilizaci výdajů v resortu a hlavně změnu zadávání veřejných zakázek i větší civilní kontrolu.
Nižší daň u benzinu, vyšší mýto
Do dopravy obě strany chtějí dát víc peněz, zhruba dvě procenta HDP. Snížit by se měla spotřební daň z paliv a maziv. Naopak ANO i ČSSD chtějí rozšíření mýta na silnice první třídy. A také rychlé dokončení podmínek pro výběr nového dodavatele mýtného systému pod dohledem vlády.
Straničtí experti se po hodině a půl shodli i na zřízení "kanceláře hlavního projektanta ministerstva dopravy", která by před i po získání projektové dokumentace dohlížela na velké projekty v ceně zhruba nad 50 milionů korun. Souhlas panoval i v tom, že je neudržitelné, aby nebyl železniční regulátor.
Zatím ANO i sociální demokraté váhají, jak se postaví k obřímu projektu kanálu Dunaj-Odra-Labe, který propaguje i prezident Zeman.
Doprava byla jedním ze tří témat expertní skupiny, která se také zabývala průmyslem a evropskými fondy. "Celý ten panel skončil tím, že je obecná shoda na prioritách ve všech třech oblastech, takže ta skupina se nebude zatím scházet, protože považujeme ty průniky programu za natolik zásadní, a které nejsou v rozporu, že není potřeba o tom dál jednat," uvedl stínový ministr dopravy za ČSSD Milan Chovanec.
Straničtí odborníci jsou i podle něj nyní prakticky bez dalšího schopni připravit text pro koaliční smlouvu, případně vládní prohlášení.
Podobná dohoda platí i pro společné usilování o potravinovou soběstačnost ČR, podporu domácích producentů a zjednodušení procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), tedy v oblasti zemědělství a životního prostředí. Potravinová soběstačnost byla jednou z priorit ANO - šéf hnutí Andrej Babiš je majitelem skupiny Agrofert, do které patří i řada zemědělských a potravinářských firem.
Sociální demokraté věří, že podobně hladký průběh bude mít vyjednávání o kapitolách dopravy, obrany, diplomacie a životního prostředí i s experty KDU-ČSL příští týden.
Nejistý rozpočet a daně
Ostřejší vzkaz od ČSSD ale potenciální koaliční partneři dostali v rozpočtové politice. Sociálním demokratům se nelíbí požadavky na navyšování výdajů bez konkrétních plánů na úspory.
Požadují, aby ANO a lidovci provedli vlastní propočet příjmů a výdajů státního rozpočtu a na něm ilustrovali svoje představy. "Je to podmínka, aby se jednání o vládě mohla posunout dál," řekl Zaorálek.
Babišovci i lidovci chtějí požadavku sociálních demokratů vyhovět. Jenže zásadní zádrhel zůstává. "Problém je v tom, že debata a diskuse a spor byl v něčem, co je úplně základní, a to je otázka daňových příjmů, státního rozpočtu, a proto zase nemohu nějak moc jásat, protože pokud nedokážeme vyřešit tu základní otázku výdajů a příjmů státního rozpočtu, otázku daní, tak celá stavba stojí na velmi chatrných základech," připustil Zaorálek.
Lidovci, kteří zůstávali v průběhu posledních dní trochu stranou, přijdou na řadu po neděli. Za ANO a ČSSD tento týden jedná osm týmů ve složení politický garant a dva experti. Ladění programových (ne)shod mezi křesťanskými a sociálními demokraty bude probíhat ve štíhlejší variantě, namísto osmi týmů si vystačí se dvěma.
"Experti se sejdou v pondělí nebo úterý. První skupina řeší daně a rozpočet, druhá sociální věci a zdravotnictví," řekl Marian Jurečka, první místopředseda lidovců.
I oni budou mít výhrady k daním. Už při první schůzce vedení strany jmenovaly mezi hlavními body, kde se rozcházejí, kromě církevních restitucí právě sektorovou a korporátní daň.
V případě daní chtějí lidovci najít možnosti efektivnějšího výběru a úspor ve státní správě. Až kdyby ani pak peníze na předvolební sliby nestačily, jsou svolní uvažovat o zvýšení daňové zátěže. V tom se shodnou s ANO.
Schválení se tak velmi pravděpodobně dočkají registrační pokladny. Půjde jen o to, jestli je budou muset mít všichni živnostníci, či pouze vybrané skupiny. Ekonomické expertní týmy se nyní zabývají propočty úspor a výdajů.
Na mrtvém bodě zatím skončila debata o revizi zákona o církevních restitucích. Lidovci nechtějí přistoupit na to, aby se měnily podepsané smlouvy. Sobotka už požádal kardinála Dominika Duku a předsedu Ekumenické rady o schůzku, zda by byli ochotni udělat změny. "Nejjednodušší cesta, jak dospět k revizi církevních restitucí, by byla nová dohoda s církvemi o tom, aby redukovaly své finanční požadavky na státní rozpočet v příštích letech," řekl novinářům Sobotka.
Řešením, které by nikoho nebolelo, by mohla být výplata části finančních náhrad ve státních dluhopisech a ustavení sněmovní či vládní komise, která by analyzovala možnosti, jak náhrady srazit.
Další společná schůzka všech hlavních vyjednavačů, kteří stojí nad expertními týmy, má proběhnout v neděli večer. Debaty uvnitř stran ale pokračují. Například Andrej Babiš ještě před tím svolal pracovní soustředění poslanců ANO na svou farmu Čapí hnízdo, kterou před lety koupil u středočeských Olbramovic.
Sněmovní počty
Mimo viditelnou mediální přestřelku si zatím trojice možných koaličních stran v tichosti porcuje resorty a dosazuje vhodné kandidáty. To více než cokoli jiného ukazuje, že dohoda se reálně rýsuje.
I o jménech bude ale jasněji příští týden. "Na pořad by měly přijít personálie, jelikož jsou silně provázány s podobou případné vlády," potvrdil Stropnický.
Podobu brzy dostane vedení sněmovny a jejích výborů. Z toho, kdo posty obsadí, bude možné dovodit, kteří jedinci se chystají na vládní angažmá. O šéfa sněmovny se pře ANO a sociální demokraté. Ti chtějí, aby měl jejich premiér Sobotka na postu sněmovního lídra stranického spojence.
ANO může ustoupit a spokojit se s prvním místopředsedou, ale ČSSD by to zřejmě stálo ministerstvo zahraničí. Kandidátem na předsedu dolní komory je totiž Lubomír Zaorálek, současně stínový ministr resortu, který by rádo mělo i hnutí ANO.
Vedení dolní komory by mohlo být pětičlenné, stejně tomu bylo i na konci minulého volebního období. Kvůli sněmovně se Sobotka schází se všemi parlamentními stranami. Další místopředseda připadne KSČM (pravděpodobně Vojtěch Filip) a TOP 09 (Miroslav Kalousek).
U posledního volného místa se bude jednat mezi lidovci a ODS. Občanští demokraté už nominovali Miroslavu Němcovou. Zdá se ale pravděpodobné, že ODS, a podobně i hnutí Úsvit, místo v čele komory mít nebude. Úsvitu má stačit šéf jednoho sněmovního výboru.
Výbory by mohly být podle informací z dosavadních vyjednávání obsazeny podle poměrného zastoupení, tedy na základě výsledků voleb. Hovoří se ale o redukci jejich počtu. O vedení zahraničního výboru patrně má zájem TOP 09, v čele by mohl usednout exministr zahraničí Karel Schwarzenberg. O šéfovi hnutí ANO Babišovi se zase mluvilo v souvislosti s vedením klíčového rozpočtového výboru.
Poslanci se k první sněmovní schůzi sejdou 25. listopadu.
