Vědci: Ptáci v sobě mají bakterie odolné vůči antibiotikům, které mohou ohrozit člověka

U volně žijících vodních a suchozemských ptáků na území Evropy včetně Česka se vyskytuje alarmující množství bakterií, které jsou odolné vůči antibiotikům. ČTK to řekla bioložka Monika Dolejská, která tuto problematiku zkoumá. Některé z těchto bakterií jsou nebezpečné pro člověka.

"Výsledky našeho výzkumu v prostředí volné přírody nás velmi překvapily. U volně žijících zvířat se běžně antibiotika nepoužívají, ale i přesto jsme nalezli velké množství vysoce rezistentních bakterií. Některé z těchto bakterií navíc mohou způsobovat závažné infekce člověka. Stav rezistence ve volné přírodě je bohužel odrazem naší činnosti," uvedla. Odolné bakterie se do přírody rychle šíří hlavně cestou městských a nemocničních odpadních vod a odpady ze zemědělské produkce.

Až dvě třetiny zkoumaných vzorků přečištěné odpadní vody ukázaly, že se vysoce rezistentní bakterie Escherichia coli dostávají do přírody a vodních toků nedostatečným čištěním odpadových vod, dodala.

Dolejská zkoumala bakterie v rámci projektu na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně. Za studii, v níž kompletně zmapovala jejich výskyt v různých prostředích a zjistila způsob šíření, získala cenu předsedy Grantové agentury ČR.

Odolnost bakterií se stala celosvětovým problémem. V Česku podobné výsledky z veterinární sféry a oblasti životního prostředí doposud chyběly. Spotřebu antibiotik se snaží ve veterinární oblasti omezovat například Velká Británie, v Česku se k ní ale ještě nepřistoupilo.

Bakterie vykazují odolnost vůči takzvaným cefalosporinům, což jsou antibiotika používaná k léčbě širokého spektra bakteriálních infekcí ve veterinární i humánní medicíně.

Zvýšené množství odolných bakteriálních kmenů Escherichia coli se zjistilo například i u některých chovů prasat, skotu a na krůtích farmách, přestože použití cefalosporinů u drůbeže není v ČR povoleno. Bakterie se mohou tak šířit potravinovým řetězcem až k člověku a vyvolávat závažná onemocnění.

"Cesty šíření těchto bakterií od zvířat k člověku a od člověka do volné přírody můžeme vidět na základě jejich porovnání a detailní genetické analýzy," uvedla odbornice. K rychlému šíření rezistence v nejrůznějších prostředích přispívají podle ní především kruhové genetické elementy, takzvané plazmidy, nacházejí se v bakteriálních buňkách. Ty se předávají mezi bakteriemi ze zvířat a z lidí.

Plazmidy se v bakterii udržují často i v prostředích, kde se antibiotika nepoužívají, jako je volná příroda. Bakterie se tak stává odolnou nejen vůči antibiotikům, ale získává i další schopnosti, které jí umožní lépe přežívat. Může produkovat takzvaný biofilm, a tím se bránit účinku dezinfekce, těžkým kovům a teplotě.

U ekologických chovů mléčného skotu, kde je spotřeba antibiotik velmi nízká a rizikové cefalosporiny se zde nepoužívají, výzkum naopak potvrdil nízkou hladinu těchto bakterií. Potraviny z biochovů tak představovaly pro člověka nižší riziko přenosu antibiotické rezistence.