Klausová má poslední šanci vystoupit ze stínu manžela. Chybí jí diplomatické zkušenosti

Bývalá první dáma Livia Klausová se nejspíš stane velvyslankyní na Slovensku. Podle všeho to pro ni může být poslední příležitostí vystoupit ze stínu svého manžela, exprezidenta a spoluzakladatele ODS Václava Klause.

Během života po jeho boku totiž neměla příliš možností k seberealizaci. A když dala bývalá ekonomická vědkyně najevo veřejně svůj názor, šlo téměř vždy o věci spojené s jejím mužem, třeba když po "sarajevském atentátu" přečetla dopis napsaný synem Janem. Nebo jen tlumočila Klausovy názory, jako tomu bylo v případě podpory Miloše Zemana v prezidentské volbě.

Lidé z jejího okolí ale hodnotí Klausovou pozitivně. "Livie Klausová zvládala úlohu první dámy výtečně. Přicházela do ní také mimořádně dobře vybavená, nejen vzděláním i jazykovými znalostmi, ale hlavně zkušenostmi a kontakty manželky předsedy vlády i předsedy Poslanecké sněmovny. K řadě věcí mohla přistupovat svobodně se znalostí věci, nemusela se nic nového učit," zhodnotila její účinkování na Hradě Libuše Benešová, jedna z nejbližších postav z Klausova okolí z dob jeho stranického předsednictví a následně šéfka archivu prezidentovy kanceláře.

Hradba mlčení

Sama Klausová žádosti o rozhovor odmítá. A mlčenlivostí zavázala i pracovníky Nadace Livie a Václava Klausových, kteří odkazují jen na informace uvedené na nadačním webu. O jejím soukromém životě se tam ale návštěvník mnoho nedozví, přečte si vlastně jen o jejích hlavních zálibách - baletu a úpravách interiérů a zahrad.

Zmíněná je i dřívější účast v dozorčích radách České spořitelny a ČEZ. Druhá firma přitom zůstává spojena s celou rodinou Klausových, mladší syn Jan v ní přímo pracuje, ředitel gymnázia PORG Václav zase získal od bývalého šéfa ČEZ Martina Romana stomilionový dar.

Amnestie Václava Klause zatím zastavila trestní stíhání 904 obviněných - čtěte ZDE

Kohout otevírá cesty k rošádám velvyslanců. Schwarzenbergovi lidé mají smůlu - čtěte ZDE

Téma Klausová je téměř tabu i v diplomatických kruzích a mezi jejími bývalými spolupracovníky. Drtivá většina lidí, kteří se v průběhu let pohybovali v její blízkosti, o ní v zásadě hovořit nechtějí. A to ani pod podmínkou anonymity. Shodují se však na tom, že jde o osobitou ženu s nelehkým životem, která se s ním pere po svém.

Pikantní historku z doby, kdy byla první dámou, zveřejnil před dvěma lety obyvatel dětského domova a redaktor časopisu Zámeček Gracián Svačina, který začal později s IHNED.cz spolupracovat.

O její návštěvě napsal reportáž, v níž podrobně vylíčil přípravy, které předcházely návštěvě manželky prezidenta. Děti dostaly za úkol vymýšlet "vhodné" otázky a podle Svačiny musely dokonce zametat trávník. Text však měl trpkou dohru, časopis poté nedostal od nadace manželů Klausových každoroční příspěvek s tím, že tentokrát přišla řada na jiné. Nicméně autor textu je přesvědčen, že šlo o určitou formu msty.

Může to skončit trapasem, tvrdí odborníci

Podle Benešové však stejně dobře jako roli první dámy zvládne i post velvyslankyně, mimo jiné proto, že "má dobré vztahy se současným prezidentem". Navíc coby absolventka VŠE působila do roku 1993 jako vědecká pracovnice Ekonomického ústavu ČSAV. Část lidí z diplomacie si ale nemyslí, že by to mohlo stačit.

"Ve funkci velvyslance nejde samozřejmě jen o znalost protokolu, ale o řadu dovedností a rutinních činností, které by se měla učit i paní Klausová, a obávám se, že tuto fázi přeskočí, čímž hrozí riziko chyb a trapasů. Samostatnou kapitolou pak je bezpečnostní prověrka, k jejímuž vydání by měl NBÚ prověřovat veškeré majetkové poměry nejen dotyčné kandidátky, ale také příslušníků její rodiny. Dost silně se obávám, že i tato podmínka nebude dodržena," řekl jeden z nich.

A podobně to vidí i slovenský politolog Miroslav Kusý, podle něhož jde o riskantní tah. "Začínat postem velvyslankyně by bylo nešťastné pro ni i pro Slovensko. Pro Klausovou proto, že se stane nováčkem na významném postu, přičemž se může snadno ztrapnit. Pro Slovensko proto, že si v této funkci zaslouží zkušeného diplomata a osobnost kulturně-politického života, která bude funkci plnohodnotně vykonávat," myslí si Kusý.

Klausová by ale mohla mít výhodu v tom, že mluví slovensky. Rodačka z Bratislavy se nicméně musela relativně nedávno vypořádat také s nepříjemným zjištěním Lidových novin, že její otec Štefan Miština vedl za druhé světové války cenzurní úřad Tisova fašistického režimu a podílel se i na perzekuci Židů.

Prostřednictvím své tajemnice k tomu tehdy Klausová uvedla: "Táta mi umřel v roce 1955, když mi bylo patnáct let. Nikdy jsme se o ničem takovém nebavili, nevím o tom, že by pracoval jinde než na ministerstvu ochrany práce a sociální péče. Do této chvíle jsem o ničem jiném ani neslyšela."

Útok na Schwarzenberga

Před prezidentskými volbami se přitom v podobném duchu spolu se synem Václavem opřela do manželky Karla Schwarzenberga. Ředitel gymnázia PORG zmiňoval nacistickou minulost jejího otce a Klausová zase kritizovala fakt, že neumí příliš dobře česky.

Ale i tehdy spíše jen hájila názor svého manžela, který prohlásil, že v případě vítězství Zemanova soupeře bude uvažovat o emigraci. Nyní tak bude mít na postu velvyslankyně šanci dokázat, že umí vystupovat i sama za sebe.