Personální pravomoci na ministerstvech by už neměly být v rukou politiků a nově vznikne i pozice státního tajemníka. Počítá s tím návrh zákona o státních úřednících, který ve středu večer schválila vláda.

"K významným změnám patří zřízení pozice státního tajemníka, na něhož mají přejít personální pravomoci na úřadech," uvedla vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM). "Jsem také ráda, že se mi do současného návrhu zákona podařilo zakomponovat ochranu oznamovatelů korupce," uvedla vicepremiérka.

Státní tajemník bude tvořit přechod mezi politickou a úřednickou částí správy. Jmenovat a odvolávat by ho měl předseda vlády na návrh ministra. Funkční období by mělo trvat pět let.

"Hlavní pravomocí státního tajemníka budou právě pravomoci personální, to znamená výběrová řízení či hodnocení úředníků," oznámila už dříve Peake.

Náměstci ministrů by měli být nadále vybíráni politicky. Původní návrh ministerstva vnitra počítal se zřízením funkce ředitele úřadu ministerstva, později od této myšlenky vnitro ustoupilo. Koncem května vláda jednání o návrhu zákona přerušila kvůli vypořádání některých připomínek.

Politiky přesvědčil ke změně podle Peake zejména postoj Evropské komise, pro kterou původní návrh nebyl dostatečným odpolitizováním státní správy. Kvůli tomu také České republice hrozilo, že by v budoucnu nemohla čerpat dotace z EU v hodnotě zhruba 500 miliard korun. Norma podle dubnového výroku komise měla "stále významné nedostatky, přestože bylo dosaženo určitého zlepšení oproti dříve předloženým verzím návrhu".

V návrhu chybí ještě příspěvky na oblečení a dovolená

Peake předpokládá, že návrh zákona dozná značných změn v Poslanecké sněmovně, která by jej měla projednávat v prvním čtení již na této schůzi. Nynější návrh podle ní nepočítá se zavedením příspěvků na ošatné nebo šesti týdny dovolené pro úředníky.

Občanští demokraté chtějí schválit zákon ještě do konce letošního roku a strana kvůli tomu požádá o svolání mimořádné schůze Sněmovny. Ta by se měla konat do prázdnin a navázat tak na jednání Sněmovny, které ve středu začalo.

Odbory pozici státního tajemníka vnímají spíše politicky. "Pokud se týká dalších politických pozic, vzniká tady problém, jak budou definováni a kdo to skutečně bude," uvedl Ladislav Říha z Odborového svazu státních orgánů a organizací. Současné vládě podle něho chybí hlavně vize, jak má státní správa vypadat. Podle Říhy je zřejmě jediným východiskem ze situace využití zákona o státní službě, jehož účinnost byla opakovaně odkládána.

Nekoncepčnost přípravy normy kritizovala také Lenka Petráková ze sdružení Oživení. V průběhu příprav zákona se totiž podle ní vyměnili tři náměstci ministra vnitra a celkem pět šéfů odborů, pod které příprava této zásadní normy spadala.

Chystaný zákon o úřednících by měl nahradit zákon o státní službě z roku 2002, jehož účinnost byla na konci roku 2011 popáté odložena. Česká republika je jedinou zemí v Evropské unii, která podobnou normu nemá.