Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman potvrdil slova pražské vrchní návladní Lenky Bradáčové o tom, že protikorupční policie vyšetřovala mnoho kauz bez vědomí státních zástupců, kteří mají na práci detektivů dohlížet a usměrňovat ji.

Situaci Zeman považuje za vážnou. „Jestliže jsou tam kauzy, kde není dozor státního zástupce, tak to je vážné,“ řekl Pavel Zeman v rozhovoru pro IHNED.cz.

Příkladem má být vyšetřování asi nejznámějšího "solárního" případu, firmy Amun.Re. Úředníci Finančního a analytického útvaru ministerstva financí zjistili řadu podezřelých finančních toků kolem zmíněné firmy a svá zjištění poslali detektivům protikorupční policie. Ti ale spis po dvou měsících založili. Podle Bradáčové bylo případů, kdy protikorupční policie jednala na vlastní pěst, víc.

"Kauz, v nichž policisté útvaru postupovali mimo zákonný dozor státního zástupce, byly desítky," řekla Bradáčová v rozhovoru pro MF DNES.

Bradáčová se i kvůli tomu střetla s šéfem protikorupční jednotky Tomášem Martincem, který vyřešil vzájemný spor rezignací. Z čela útvaru odejde v polovině května.

Je ta situace tak vážná, jak ji popisuje Lenka Bradáčová? Tedy že protikorupční detektivové v desítkách kauz tajili informace a nepředali je státním zástupcům, ačkoliv podle zákona to udělat měli?

Jestliže tam jsou kauzy, kde není dozor státního zástupce, tak to je vážné. Můj dlouhodobý názor je, že dozor státního zástupce by měl začít v co nejranější fázi. Ale já bych ten problém neviděl jen v této rovině. Je nutné se zabývat i počtem těch kauz. Obecně je potřeba snížit zatíženost protikorupčního útvaru ve smyslu kvantitativním a zvýšit zatížení ve smyslu kvalitativním.

Proč tedy detektivové neinformovali státního zástupce? Byl to úmysl?

Může to souviset se spoustou věcí, tam asi jednoduchý recept nenajdete. Já navíc na tom útvaru nepracuji, tudíž těžko jednoduše odpovím. Odpověď může ležet v té přetíženosti policistů. Jestliže máte stovky kauz a máte omezený počet lidí, jednou ze stěžejních věcí může být, že se ti lidé k tomu pořádně nedostanou. Druhá věc je přístup, tedy jak jsou ti policisté zvyklí s informacemi nakládat. Nemusí tam být úmysl, může to být i jejich nedbalost. Těžko říci.

Lenka Bradáčová zmiňovala to, že jeden policista dělá až na deseti případech najednou.

Stačí třeba i šest kauz na jednoho policistu a je to moc. Pak je iluzorní představa, že se budou vytvářet speciální vyšetřovací týmy, které budou intenzivně pracovat na složitých kauzách. Nebudou. Podle mého názoru by ten poměr měl být takový, že by na dva policisty měla připadat jedna kauza. Tedy pokud se bavíme o těch závažných věcech.

Stačí podle vás vyměnit jen ředitele? I doktorka Bradáčová naznačuje, že by mělo odejít víc lidí.

Do komentování personálních záležitostí na jiném pracovišti se nebudu pouštět. Ostatně já ani budoucí změny ve svém úřadě nekomentuji dopředu, ale vždy až zpětně.

Co se tedy má na protikorupční policii řešit?

Zatíženost útvaru, tu je potřeba snížit. Snížit počet kauz, které řeší. Rozmyslet se, které kauzy by mohly přejít na krajské ředitelství. Bavit se o i věcné příslušnosti, jestli není nastavena příliš široce. Protikorupční policie je pro mě výběrový útvar a musí tedy dělat výběrové věci. Tedy věci, na které by nestačilo například krajské ředitelství. Vždy záleží na ve vedení protikorupčního útvaru, zda umí říci: tohle my řešit nebudeme, dáme to o stupeň níž.

A o jaké kauzy jde? Čím jsou detektivové přehlceni?

Můžeme se bavit například o tom, zda je nutné, aby všechny daňové věci dělala protikorupční jednotka. Zda by nebylo odůvodněné, aby některé kauzy dělalo krajské ředitelství anebo neuvažovat o změně trestního řádu, aby tyto kauzy mohli celníci.

Ti v daňových kauzách dnes mohou provádět prověřování, ale jakmile narazí na to, že by se mělo zahájit vyšetřování a trestní stíhání, předávají případ policii. Přitom s celníky jsou dobré zkušenosti, jsou znalí, kauzu vedou od začátku, vědí o ní všechno.

Byl byste tedy pro to, aby celníci sami mohli vést trestní řízení a podat státnímu zástupci návrh na obžalobu místo policistů?

Přesně tak. Bylo by to i jednodušší procesně. Jak jsem řekl, oni ten případ znají od začátku, ale v určité fázi se musí obrátit na policii. Policisté pak spis znovu načítají a vše se zdržuje. Navíc se dělá zbytečně dvojí práce.

Kolik takových případů je?

Jde o desítky případů.

Pomohlo by i navýšení počtu policistů?

Já bych navýšil něco jiného – peníze. Tím, že to má být výběrový útvar, by tam měli pracovat elitní lidé. Ovšem pro dobré policisty musí být i finančně zajímavé na takovém útvaru působit. Nemohou brát jen o pár tisícovek více než jejich kolegové na krajském ředitelství.

Kolik by tedy protikorupční detektiv měl podle vás průměrně brát?

Konkrétní čísla po mně nechtějte. Ale řeknu to poměrově: odpíchněte se od průměrného platu policisty na krajském ředitelství a přihoďte k tomu zhruba třicet procent. Pokud ti lidé mají být profesionálové, pracovat na náročných kauzách a také při své práci odolávat i různým tlakům, měli by za to být patřičně ohodnoceni. Záleží ale samozřejmě na finančních možnostech policie.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist