Týden před finále českých prezidentských voleb se jedním z jejich hlavních témat staly dekrety druhého československého prezidenta Edvarda Beneše.
Karel Schwarzenberg během televizní debaty omylem prohlásil, že dekrety již neplatí, a i když se v té následující opravil, jeho soupeř Miloš Zeman se do něj kvůli tomu spolu s prezidentem Václavem Klausem ostře pustili. Zeman přitom v minulosti sám prohlásil, že považuje dekrety za vyhaslé a že šlo o specifickou záležitost poválečného období.
Také právníci považují formálně dekrety za přežitek. Například podle vedoucího katedry politologie a sociologie Právnické fakulty UK Jana Kysely jde o "mrtvé schránky".
Dekrety vznikaly v době, kdy v Československu nefungoval parlament, zákonodárnou moc proto dočasně vykonával prezident Beneš. Všechny však byly dodatečně uznány Prozatímním Národním shromážděním (jejich seznam najdete na http://www.psp.cz/doc/laws/dek/).
Největší diskuse tradičně probíhá okolo dekretů, které se vztahují k zabavení majetku a vysídlování sudetských Němců, Maďarů a kolaborantů žijících v poválečném Československu. Podle posledního průzkumu CVVM považuje jejich odsun 50 procent dotázaných ve věku nad 60 let za spravedlivý, ve skupině do 30 let je to pak 32 procent respondentů.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
