Týden před finále českých prezidentských voleb se jedním z jejich hlavních témat staly dekrety druhého československého prezidenta Edvarda Beneše.

Karel Schwarzenberg během televizní debaty omylem prohlásil, že dekrety již neplatí, a i když se v té následující opravil, jeho soupeř Miloš Zeman se do něj kvůli tomu spolu s prezidentem Václavem Klausem ostře pustili. Zeman přitom v minulosti sám prohlásil, že považuje dekrety za vyhaslé a že šlo o specifickou záležitost poválečného období.

Také právníci považují formálně dekrety za přežitek. Například podle vedoucího katedry politologie a sociologie Právnické fakulty UK Jana Kysely jde o "mrtvé schránky".

Dekrety vznikaly v době, kdy v Československu nefungoval parlament, zákonodárnou moc proto dočasně vykonával prezident Beneš. Všechny však byly dodatečně uznány Prozatímním Národním shromážděním (jejich seznam najdete na http://www.psp.cz/doc/laws/dek/).

Největší diskuse tradičně probíhá okolo dekretů, které se vztahují k zabavení majetku a vysídlování sudetských Němců, Maďarů a kolaborantů žijících v poválečném Československu. Podle posledního průzkumu CVVM považuje jejich odsun 50 procent dotázaných ve věku nad 60 let za spravedlivý, ve skupině do 30 let je to pak 32 procent respondentů.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se